CS234791B1 - Elektrická signalizační soustava směrových světel - Google Patents

Abstract

Elektrická signalizační soustava směrových světel umožňující ovládání varovných světel, zejména s použitím pro automobilové a traktorové soupravy s tažnými jednotkami a připojenými vleky. Cílem vynálezu je vytvoření elektrické signalizační soustavy směrových světel s ovládáním varovných světel v použití víceokruhových systémů automobilových souprav tažných a vlečných vozidel o vyšší provozní spolehlivosti a při snížení vlastních provozních a výrobních nákladů. Elektrická signalizační souprava směrových světel umožňující ovládání varovných světel je zapojena tak, že elektronický zdroj impulsů ovládá výstupní spínací uzel spojený s pravou a levou skupinou směrových světel, přičemž spínací kontakt ovládacího přepínače varovných světel je spojen na elektrický napájecí zdroj a další svorkou zároveň na výstupní spínací prvek, přičemž elektronický zdroj impulsů, výkonový spínací uzel nebo spínací prvek je se spínacím zpožďovacím účinkem. Provedení je určeno především pro automobilový průmysl.

Description

Vynález se týká elektrické signalizační soustavy směrových světel umožňující ovládání varovných světel, zejména s použitím pro automobilové a traktorové soupravy s tažnými jednotkami a připojenými vleky.

Cílem vynálezu je vytvoření elektrické signalizační soustavy směrových světel s ovládáním varovných světel v použití víceokruhových systémů automobilových souprav tažných a vlečných vozidel o vyšší provozní spolehlivosti a při snížení vlastních provozních a výrobních nákladů.

Dosavadní elektrická signalizační soustavy směrových světel s varovnými systémy těchto světel jsou zpravidla řešeny tak, že přepínačem varovných světel je ovládáno elektromagnetické relé, které spínací částí spojuje hlavní větev napájecího proudu přes výkonovou spínací jednotku elektrického zdroje impulsů dále na pravou a levou skupinu směrových světel. Prostřednictvím elektromagneťckého relé je tak spínán napájecí proud pro varovná světla, který u souprav tažného a vlečného vozidla 24V se pohybuje na hranici 10A a u 12V sítě na hranici 16A, to jsou jmenovitá hodnoty elektrického proudu. Náběhové špičkové spínací hodnoty elektrického proudu jsou podstatně vyšší a mají značný elektrický erozivní vliv na poškozování spínacích částí. Nevýhodou je, že spínací elektromagnetické relé zvyšuje pořizovací náklady a přináší zvýšené nároky na složitost elektrické instalace na vozidle. U jednoduchých signalizačních soustav směrových světel je napájecí proud ovládán přímo spínacím kontaktem přepínače varovných světel, jde o soustavy s nižším proudovým zatížením, například u osobních automobilů. Při zvyšujícím se příkonu varovných světel u souprav tažných a vlečných vozidel je snižována životnost spínacích kontaktů varovného spínače a zvláště pak funkční spolehlivost celého systému signalizační soustavy směrových světel, s použitím pro varovné osvětlení.

Tyto nevýhody a nedostatky jsou řešeny podle navrhovaného řešení podle vynálezu tak, že elektronický zdroj impulsů ovládá výstupní spínací uzel spojený s pravou a levou větví směrových světel, přičemž spínací kontakt ovládacího přepínače varovných světel je jednou svorkou spojen na elektrický napájecí zdroj a druhou svorkou na výstupní spínací prvek, přičemž zdroj impulsů nebo spínací uzel je se zpožďovacím spínacím účinkem, s tím že okamžik sepnutí spínacího kontaktu ovládacího přepínače varovných světel je fázově posunut oproti sepnutí výstupniho spínacího prvku.

Výhodou řešení podle vynálezu je, že elektrická signalizační soustava směrových světel s použitím pro varovné osvětlování souprav tažných a vlečných jednotek nákladních automobilů a traktorů umožňuje jednak snížení výrobních nákladů a zvýšení provozní spolehlivosti celé soustavy. Toho se dociluje tím, že z elektrického obvodu je vypuštěno elektromagnetické spínací relé. To je nahrazeno spínacím kontaktem varovného spínače. Vyšší proudové hodnoty procházející touto spínací svorkou spínače nenarušují v okamžiku spínání jeho stykové části v důsledku vznikajícího elektrického oblouku. V důsledku elektrického zpožďovacího účinku elektrického zdroje impulsů nebo jeho spínacího uzlu ve výkonové výstupní části dochází tak k fázovému posunu elektrického proudu. Při sepnutí dvojice spínacích kontaktů přepínačem varovného osvětlení nedojde tak ke spínání maximálního proudového zatížení elektrického obvodu průchodem elektrického proudu odpovídajícího příkonu žárovek obou větví směrových světel, ale tato maximální proudová zátěž se objeví až na sepnutých kontaktech na základě zpožďovacího účinku elektronického zdroje impulsů nebo výstupního spínacího uzlu. V důsledku tohoto uspořádání nedochází k nežádoucímu opálu spínacích částí spínacích kontaktů, přepínače varovných světel.

Provedení vynálezu je znázorněno na přiloženém výkresu podle schéma zapojení na vozidle.

Elektrická signalizační soustava směrových světel s použitím pro varovné osvětlení souprav tažných a vlečných vozidel se skládá z elektrického přerušovače směrových světel 2, dvoupólového přepínače směrových světel 3, přepínače varovných světel 4, levé skupiny směrových světel 5, pravé skupiny směrových světel 6, kontrolní svítilny varovných světel 7 a kontrolních svítilen 8. Elektrický přerušovač směrových světel je sestaven dále z elektrického zdroje impulsů 9 výkonového spínacího uzlu 10 kontrolního bloku 11. Svorky elektrického přerušovače směrových světel 2 napájecího jej plusem od proudového zdroje v jednom případě přímo a v druhém případě přes spínač lze sloučit v jednu svorku a oba vodiče na této svorce spojit.

Funkce elektrické signalizační soustavy při připojování směrových světel jako varovných světel je následující.. Po sepnutí spínače varovného osvětlení 4 dojde ke spojení spínacích kontaktů 12, které spojují svorky 13 a 14, dále spínacího kontaktu 15 spojujícího svorky 1S a 17 a spínacího kontaktu 18 spojující svorky 20 a 21. Spínacími kontakty dojde k elektrickému spojení levé skupiny směrových světel 5 a pravé skupiny směrových světel 3 na spínací uzel 10 elektrického přerušovače směrových světel 2. Spínacím kontaktem 12 dojde přes svorky 13 a 14 ke spojení napájecího elektrického zdroje na spínací uzel 10. Tato elektrická větev je zároveň spojena s elektrickým zdrojem impulsů 9, který je dále spojen svorkou 22 se záporným pólem elektrického napájecího zdroje. Počáteční sepnutí spínacího kontaktu 12 umožní uzavření elektrického obvodu, který vyvolá spínací elektrický po234791 vel, jenž v důsledku zpožďovacího elektrického účinku spínacího uzlu 10 nebo elektrického zdroje impulsů 9 se zpožděním rozsvítí levou a pravou skupinu směrových světel 5 a 6. Toto zpoždění na spínacím uzlu 10, který zpravidla tvoří elektromagnetické relé, je možno docílit například připojeným dalším RC členem a vhodným nastavením spínací kotvy. Docílené zpoždění rozsvícení elektrických žárovek při varovném osvětlení skupiny levé a pravé směrových světel 5 a 6

Claims (1)

1. PŘEDMÉT

   Elektrická signalizační soustava směrových světel umožňující ovládání varovných světel, zejména pro automobilové a traktorové soupravy s tažnými jednotkami a připojenými vleky, mající elektrický zdroj impulsů tvořený multivibrátorem, s ovládaným výkonovým elektrickým spínacím prvkem, vyznačující se tím, že elektrický zdroj impulsů (9) je přes výstupní spínací uzel (10) spo; jený s pravou skupinou směrových světel (5) a levou skupinou směrových světel (6), není v rozporu s předpisy a nenarušuje funkčně způsobilost této signalizační soustavy směrových světel. Vlastní funkce směrových světel není blíže popisovaná.

   Elektrická signalizační soustava směrových světel při využití pro varovné osvětlení souprav tažného a vlečného vozidla jednak zjednodušuje celkové provedení elektrické instalace, zvyšuje provozní spolehlivost celého systému bez použití dalšího spínacího elektromagnetického relé.

   VYNALEZU přičemž spínací kontakt (12J ovládacího přepínače varovných světel (4) je svorkou (14) spojen na elektrický napájecí zdroj svorkou (13) na výstupní spínací prvek, přičemž elektrický zdroj impulsů (9), výkonový spínací uzel (10) nebo spínací prvek je nastaven na spínací zpožďovací účinek, kdy okamžik sepnutí spínacího kontaktu (12) ovládacího přepínače varovných světel (4) je fázově posunut oproti sepnutí výstupního spínacího prvku.