Účelem vynálezu je zlepšení oddělování tuku z kapalné směsi získané lisováním tuk obsahujících materiálů, zejména odřezků kůží. Kapalná směs se přivádí kontinuálně do sedimentační nádoby a oddělený tuk se odvádí rovněž kontinuálně z hladiny. Zařízení sestává ze sedimentační nádoby, v jejíž spodní části je upraven spodní vstupní otvor odpadního potrubí a do střední Části je napojeno ústí přívodového potrubí, nad kterým je v úrovni hladiny kapalné směsi upraven vrchní vstupní otvor sběrného potrubí.
Uvedeného účelu se dosahuje tím, že vrchní tuková vrstva kapalné směsi se Průběžně zahřívá na teplotu vyšší než 100 °C. Odpadní potrubí /4/ má výstupní otvor /42/ vyveden pod vrchním vstupním otvorem /31/ sběrného potrubí /3/ ve vzdálenosti tlouščky t vrchní tukové vrstvy k. V odpadním potrubí /4/ jsou vloženy distanční prstence /43/. Mezi vrchním vstupním otvorem /31/ sběrného potrubí /3/ a výstupním otvorem /42/ odpadního potrubí /4/ jsou v celém průřezu sedimentační nádoby /1/ upravena topná tělesa /5/.
I
Vynález se týká způspbu oddělování tuku z kapalné směsi získané lisováním tuk obsahujících materiálů, zejména odřezků kůží, kontinuálním přívodem kapalné směsi do sedimentační nádoby, sedimentací netukových látek a kontinuálním odváděním odděleného tuku z hladiny kapalné směsi. Vynález se dále týká zařízení k provádění způsobu, které sestává ze sedimentační nádoby, v jejíž spodní části je upraven spodní vstupní otvor odpadního potrubí a do střední . části je napojeno ústí přívodového potrubí, nad kterým je v úrovni hladiny kapalné směsi upraven vrchní ' vstupní otvor sběrného potrubí.
Při přípravě kůží pro činění - vzniká značné množství odřezků, obsahujíí^h tuk, .bílkoviny a další látky. Lisováním těchto odřezků . se získávají jednak výlisky,- které obsahují převážně bílkovinné látky a jednak kapalná směs,- jež obsahuje převážně tuk. Z výlisků se dalším zpracováním získává bílkovinné krmivo. Kapalná směs, je v podstatě málo stabilní emulzí tuku ve vodě, - která dále obsahuje rozpustné bílkoviny, disperzi nerozpustných bílkovin a různé soli. Tato kapalná směs se v nádobě samovolně dělí na dvě vrstvy vlivem různých - specifických hmotností obsažených látek. Spodní vrstva obsahuje vodný roztok solí, část rozpustných i nerozpustných bílkovin a malé množství tuku. Vrchní vrstva obsahuje převážně tuk, vodu ' a tzv. netuky, jež obsahují zejména rozpustné i nerozpustné bílkoviny. Voda a netuky způsobují takové znečištění tuku, že je bez další rafinace průmyslově neupotřebitelný.
Je známý způsob oddělování tuku z kapalné směsi -reakcí e kyselinou sírovou. Kapalná směs se přivede do sedimentační nádoby, pak se do ní přidá 1 až 1,5 % koncentrované kyseliny sírové, vztaženo ná objem směsi a obsah sedimentační nádoby se promíchá. Reakcí kyseliny sírové netukové, zejména bílkovinné částice zkoagulují a vysrážené se usazují na dně sedimentační nádoby.
Po ukončení koagulačního a usazovacího procesu se vrchní tuková vrstva odvede do kontejneru, spodní vrstva, obsahující převážně znečištěnou vodu se vypustí jako odpad a sediment se odvede k dalšímu zpracování. Sedimentační nádoba se pak naplní další dávkou kapalné směsi a oddělovací proces se opakuje. Namísto kyseliny sírové lze použít- i jiné kyáeliny, např. chlorovodíkové, fosforečné, borité ap<xl., nebo roztok taninu, chlorid vápenatý a chlorid zinečnatý.
Pro zvýšení koagulačního účinku se v některých případech celý obsah sedimentační nádoby ohřívá. Nevýhodou tohoto způsobu oddělování tuku je nízká produktivita práce a nutnost použití, chemikálií, které'zhoršují čištění a případné zpracování vznikajících odpadů. V případě zahřívání kapalné směsi je tento způsob energeticky velmi náročný.
Je dále známý- způsob oddělování palmového oleje ' z vodné směsi, jež se kontinuálně . přivádí do sedimentační nádoby. Tato vodná -směs se rovněž ' - samovolně dělí - do spodní vrstvy, obsahující převážně vodu a do vrchní vrstvy, na jejíž hladině se shromažďuje palmový olej o dostatečné čistotě. Takto oddělený palmový olej se kontinuálně odvádí z hladiny do kontejneru a spodní vrstva vodní směsi se vypouští, rovněž kontinuálně, do odpadu. Nerozpustné částice se usazují na dně sedimentační nádoby, odkud se podle potřeby odvádějí k dalšímu zpracování. Uvedený - způsob ' není vhodný pro - oddělování tuku z kapalné směsi, která obsahuje rozpustné bílkovinné částice. Rozpustné bílkoviny totiž vytvářejí s tukem a vodou poměrně stabilní emulzi, z níž se tuk - odděluje velmi obtížně.
Je známé zařízení pro oddělování palmového oleje Z vodné směsi, jež sestává ze sedimentační nádoby, do jejíž střední části je napojeno ústí přívodového potrubí. Nad tímto ústím je v úrovni hladiny vodní směsi upraven vstupní otvor sběrného potrubí·. Vstupní otvor odpadního potrubí je vhodně upraven - ve spodní části sedimentační nádoby, kde je Obsah tuku minimální a odtud je odpadní potrubí vyvedeno nad hladinu kapalné směsi. Nevýhodou tohoto řešení je to, že-odpadní potrubí vyžaduje čerpadlo, které zvyšuje náklady zařízení, čerpáním navíc dochází k - nežádoucímu pohybu kapalné směsi v místě vstupního otvoru odpadního potrubí, což narušuje usazování nerozpustných ' látek na dně sedimentační nádoby.
Uvedené nevýhody odstraňuje způsob oddělování tuku podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, ' že vrchní tuková vrstva kapalné směsi se průběžně zahřívá na teplotu vyšší než 100 °c.
Podstata zařízení k provádění způsobu spočívá v tom, že odpadní potrubí má výstupní otvor vyveden pod vrchním vstupním otvorem sběrného potrubí ve vzdálenosti tloušťky vrchní tukové vrstvy. V odpadním potrubí jsou vloženy distanční prstence. Mezi vrchním vstupním otvorem sběrného potrubí a výstupním otvorem odpadního potrubí jsou v celém průřezu sedimentační nádoby upravena topná tělesa.
Vyšší účinek způsobu oddělování tuku podle vynálezu spočívá v tom, že rovnoměrným ohřevem vrchní tukové vrstvy tepelně koagulují rozpustné bílkoviny, rozrušuje se stabilita disperze nerozpustných bílkovin v tuku a odpařuje se voda obsažená ve vrchní tukové vrstvě. Zkoagulované a uvolněné bílkovinné částice v.důsledku vyšší specifické hmotnosti samovolně klesají do spodní vrstvy kapalné směsi.
Vyšší účinek zařízení k provádění způsobu spočívá v tom, že odpadní vrstva samovolně odtéká výstupním otvorem odpadního potrubí bez nežádoucího pohybu kapalné směsi v místě spodního vstupního tvoru·. Topná tělesa zahřívají pouze vrchní tukovou ' vrstvu, čímž se dosahuje vysoké energetické účinnosti při poměrně nízké spotřebě tepelné energie. Distančními prstenci lze snadno nastavit výšku spodního vstupního otvoru odpadního potrubí , podle skutečné tloušťky vrchní tukové vrstvy.
Příklad provádění způsobu:
Kapalná směs, získaná lisováním odřezků kůží, se kontinuálně přivádí do střední části sedimentační nádoby, kde se samovolně dělí na dvě vrstvy v důsledku rozdílných specifických hmotností jednotlivých komponent. Ve vrchní vrstvě se tak shromažďuje lehčí tuk, který je znečištěn vodou a - bílkovinnými částicemi. Ve spodní vrstvě zůstávají převážně tzv. netuky, sestávající z vodného roztoku různých solí, obsahující navíc bílkoviny a malé množství tuku. Celá vrchní tuková vrstva se nepřetržitě rovnoměrně., ohřívá na teplotu, kter‘á přesahuje bod varu vody, s výhodou na 13° °C. Působením této teploty do^^ к tepelné koagulaci rozpustných bílkovin, narušení stability disperze nerozpustných bílkovin a k odpařování vody.
V blízkosti hladiny kapalné směsi se tak shromažďuje rafinovaný - tuk, který se kontinuálně odvádí do kontejneru. Spodní vrstva kapalné směsi se odvádí rovněž kontinuálně do odpadu. Nerozpustné bílkoviny a zkoagulované, původně rozpustné bílkoviny se usazují na dně sedimentační nádoby, odkud se vypouštějí k dalšímu zpracování.
Příklad provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je schematicky zobrazen na výkrese v podélném řezu sedimentační nádobou.
Sedimentační nádoba £ má zešikmené dno 11, jež je opatřeno odkalovacím ventilem 12. Do střední části sedimentační nádoby je napojeno ústí - 21 přívodového potrubí Zf' nad nímž je v úrovni hladiny h kapalné směsi upraven vrchní vstupní otvor 31 sběrného potrubí 3.· Ve spodní části sedimentační nádoby £ je nad sedimentem s upraven spodní vstupní otvor 41 odpadního potrubí £, jež je svisle vyvedeno vně sedimentační nádoby £ nad spodní odpadní vrstvu d, kde je ukončeno výstupním otvorem 42. Výstupní otvor 42 je upraven pod vrchním vstupním otvorem 31 sběřného potrubí 2 ve vzdálenosti tloušťky t vrchní tukové vrstvy k. - V odpadním potrubí £ jsou vloženy distanční prstence £3. Mezi vrchním vstupním otvorem 31 sběrného potrubí £ a výstupním otvorem 42 odpadního potrubí £ jsou v celém průřezu sedimentační nádoby £ rovnoměrně rozložena topná tělesa 5..
Činnost zařízení:
Kapalná směs se kontinuálně přivádí přívodovým potrubím 2 do sedimentační nádoby £, kde se samovolně dělí na vrchní tukovou vrstvu к a spodní odpadní vrstvu d. Topná tělesa £ zahřívají vrchní tukovou vrstvu k, čímž dochází к odpařování vody а к dalšímu oddělování netukových látek z vrchní tuková vrstvy к a jejich poklesu do spodní odpadní vrstvy d a do sedimentu s. Oddělený tuk kontinuálně odtéká přes vrchní vstupní otvor 31 a sběrné potrubí 3 do kontejneru. Spodní odpadní vrstva d se odvádí rovněž kontinuálně odpadním potrubím £ samočinným působením sloupce kapalné směsi nad spodním vstupním otvorem 41. Přitom do spodního vstupního otvoru 41 odpadního potrubí £ vstupuje spodní odpadní vrstva d s minimálním obsahem tuku. Výška spodního vstupního otvoru 41 se nastaví vložením nebo odebráním potřebného počtu distančních prstenců 43 podle skutečné tloušťky t vrchní tukové vrstvy k. Usazený sediment s se podle potřeby vypustí odkalovacím ventilem 12 a odvede se к dalšímu zpracování.
Způsobů a zařízení podle vynálezu lze využít pro kontinuální oddělování tuku z kapalné směsi, získané zejména lisováním odřezků kůží.