CS231001B1 - Zařízení pro bezvřetenové předení se spřádacím rotorem - Google Patents

Abstract

Vynález ae týká zařízení pro bezvřetenové předení ee spřádacím rotorem, do jehož otevřená Silní atrany zasahuje výstupek tSleea ojednocovacího ustrojí, v nímž vydátuje přivádicí kanál, smiřující proti skluzová stáji* spřádacího rotoru, která přechází do sbárná drátky. Vynález řeáí optimální vztahy mezi Uhlem podélné osy přivádácího kanálu a Uhlem skluzová atiny vzhledem k rovin* proložen* abérnou dráikou, vzdáleností skluzová atiny od výstupku tilesa a hloubkou apřádacího rotoru, která sajiitují Účinnou separaci vlákán od . míata tvorby příze ve vnitrním prostoru apřádacího rotoru.

Description

(54) Zařízení pro bezvřetenové předení se spřádacím rotorem

Vynález ae týká zařízení pro bezvřetenové předení ee spřádacím rotorem, do jehož otevřená Silní atrany zasahuje výstupek tSleea ojednocovacího ustrojí, v nímž vydátuje přivádicí kanál, smiřující proti skluzová stáji* spřádacího rotoru, která přechází do sbárná drátky.

Vynález řeáí optimální vztahy mezi Uhlem podélné osy přivádácího kanálu a Uhlem skluzová atiny vzhledem k rovin* proložen* abérnou dráikou, vzdáleností skluzová atiny od výstupku tilesa a hloubkou apřádacího rotoru, která sajiitují Účinnou separaci vlákán od . míata tvorby příze ve vnitrním prostoru apřádacího rotoru.

Předmětem vynálezu je zařízení pro bezvřetenová předení ae spřádacím rotora·, do jehož otevřené čelní etrsny zatahuje výstupek tělesa ojadnocovacího úatrojí, v němž vydaluje přiváděči kanál, aměřujíci proti aklusové atěně spřádacího rotoru, ktará přechází do aběrné drátky..

Spřádací jednotka pro besvřetenová předaní ja v podatatá vytvořen* ojednocovaclm datrojím a apřádacím rotor··. 0jednocovací úatrojí je opatřeno podávacím úatrojím, která ojedmooovacímu úatrojí přivádí pramen vláken, odtahovaný za zásobní konve nebo z pramenová dívky. Z ojadnocovacího ústrojí, vytvořeného obvykla vyčeaávaoím válečkám, jsou ojednocené vlékna přiváděna působením podtlaku pracovního vzduchu ve spřádacím rotoru, přiváděeía kanálem na skluzovou stěnu spřádacího rotoru a dála do sbirné drátky, kde jsou ukládána do stutky vláken, kontinuální zkrueované do příze, odtahované za spřádacího rotoru a navíjené na cívku.

Přiváděči kanál, který navazuje na vybrání télaaa ojadnocovacího ústrojí, v námi je umlstěn vyčesávací váleček, vydsluje na konickém nebo válcovém výstupku tělesa ojednooovacího ústrojí, který zasahuje do dutiny spřádacího rotoru, proti jaho skluzové stáni. Přiváděči kanál můta být tát napojen na vnéjlí prostředí. V tomto případi obvykle vyčeaávaoí elementy vyčesávacího válečku zasahují do tohoto přivádicího kanálu.

V osa rotačního výstupku ja updaveno datí odtahového kanálu, kterým je vytvářená příze odváděna za spřádacího rotoru.

Podtlak pracovního vzduchu uvnitř spřádacího rotoru, kterým jaou vlákna přiváděna z povrchu vyčesávacího válečku do spřádacího rotoru, je vytvořena buS ventilačními otvory upravenými v télaaa spřádacího rotoru, napojením krytu spřádacího rotoru na zdroj podtlaku nebo oběma řečenými způsoby současně.

Popisované spřádací zařízení, které jaou zejména určena pro zpracování delěích vláken, pracují bez obvyklého separátorů, který není pro spřádání vláken delšího typu vhodný. Proto většina, seřízení, určených pro zpracování delěích vláken, například vlnařského typu, vykazují přiváděči.kanál, vydělující na výstupku tělesa ojadnocovacího ústrojí bud na čelní části nebo boční části, popřípadě na obou těchto částech současně.

Společnou nevýhodou těchto spřádacích zařízení je, te vyústění přiváděcího kanálu na výstupku nařaií jednoznačně separaci přiváděného toku vláken od místa tvorby příze. V důsledku táto situace nalétávají vlákna na tvořící ae přízi a vytvářejí nežádoucí omotky s náletky na přízi, které negativně ovlivňují její stejnoměrnost.

Káročnými experimentálními pracemi bylo zjištěno, že lze zajistit požadovanou separaci přiváděných vláken od vytvářené příze i při vyústění přiváděcího kanálu na výstupku tělesa ojadnocovacího ústrojí, ae stejnog účinností, jako při použití separátorů při zpracování kratších vláken, sladěním funkčních parametrů konstrukce spřádací jednotky, tj. úhlem podélné osy přiváděcího kanálů a úhlem skluzová stěny vzhledem k rovině proložená sběrnou drážkou, vzdáleností skluzové stěny od výstupku tělesa a hloubkou spřádacího rotoru.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit a navrhnout optimální vztahy mezi řečenými parametry pro dosažení žádoucí účinné separace vláken od místa tvorby příze ve vnitřním prostoru spřádacího rotoru.

Uvedený požadavek v podstatě splňuje zařízení pro bezvřetenová předení se spřádacím rotorem, do jehož otevřená čelní strany zasahuje výstupek tělesa ojadnocovacího ústrojí, v němž vydeldje přiváděči kanál, směřující proti skluzové stěně spřádacího rotoru, která přechází do sběrné drážky, která se podle vynálezu vyznačuje tím, že axiální vzdálenost H mezi průsečíkem podélná oey přiváděcího kanálu ae skluzovou stěnou a rovinou proloženou sběrnou drážkou, závislá na úhlu A v rozmezí 10 až 20°, mezi podélnou osou přiváděcího kanálu a rovinou proloženou sbárnou drážkou a na úhlu B v rozmezí 40 až 60°mezi skluzovou stánou a rovinou proloženou sběrnou drážkou, je vyjádřena vztahem

H S k.B.L.k,, kde B je oblouková míra úhlu B,

L je vzdálenost od průsečíku podélná osy přiváděcího kanálu ae skluzovou stěnou měřená na radiále situovaná do osy odtahové nálevky a procházející řečeným průsečíkem skluzová stěny k průsečíku radiály a boční části nebo jejím mydleným prodloužením řídicí rotační plochy výstupku, přičemž L je maximálně rovno 1/8 střední délky ataplu zpracovávaného vlákennáho materiálu, %

k je konstanta vyjádřená prd úhel A v rozsahu I0° až 15° vztahem k » 2,270 . Β + P, kde jeP pro A ,0°.....+ 0,12

A = 11° ..... + 0,03

A = 12°.....- 0,06

A = 13° ...., - 0,14

A * 14°.....- 0,23

15°.....- 0,31 a pro úhel A v rozsahu 16° až 20° vztahem k = 2,865 . Β + P', kde P'je pro

A = 16°......- 0,88

A * 17°.....- 0,93

A « 18°.....- 0,99

A = 19°.....- 1,04

A « 20°.....- 1,10 a konečně k, je konstanta závislá na jemnosti zpracovávaných vláken, jejíž hodnot* je do 6 dtex.....1, 24 od 6 do 12 dtex 1,28 nad 12 dtex ... 1,32

Definice předmětu vynálezu zahrnuje vztah funkčních parametrů spřádací jednotky, jejichž interakce vytváří optimální podmínky pro vypřádání příze požadovaných vlastností na spřádací jednotce aa spřádacím rotorem, do jehož otevřená čelní strany saaahuje výstupek tělesa ojednocovacího ústrojí, v němž vyúaluje přiváděči kanál, směřující proti sklusově stěně spřádacího rotoru.

Příze vyrobená na spřádací jednotce, jejíž parametry vyhovují podmínce definovaná v předmětu vynálezu, ae vyznačuje tím, že její povrch je prost dosud pro bezvřetenovou přízí charakteristických omotaných a nalétnutých vláken, která snižují jakost přlse a jsou negativním faktorem z hlediska dalěího zpracování příze.

Příkladná provedení zařízení podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 bezvřetenovou spřádací jednotku v částečném osovém řezu se znázorněnými parametry, obr. 2 až 14 různé varianty vyústění přiváděcího kanálu na výstupku tělesa, na různých tvarech spřádacích rotorů, přičemž obr. 2 je částečný osový řez spřádací jednotkou a uvedenými vypočtenými číselnými údaji a a měřítkem, obr. 3 částečný řez podle roviny III - III s obr. 2, obr. 4 až 6 spřádací jednotku v částečném osovém řezu s různým tvarem spřádacích rotorů, obr. 7 spřádací jednotku v částečném osovém řezu e variantou vyústění přiváděcího kanálu na výstupku tělesa, obr. 8 řez podle roviny

Vlil - Vlil z obr. 7, obr. 9 spřádací jednotku v částečném oaovém řezu · vaiieatou vyústěni přiváděoího kanálu na výstupku tělesa a tvaru spřádacího rotoru, obr. 19 řez podlá roviny X - X z obr. 9, obr. 11 spřádací jednotku v částečném osovém řasu a variantou vyústění přiváděoího kanálu na výstupku tělesa ojednocovacího ústrojí a a variantou tvaru spřádacího rotoru, obr. 12 řez podle roviny XXI - XXI z obr. 11, obr. 13 spřádací jednotku v částečném osovém řezu a variantou vyústění přlvéděcího kanálu na výstupku ttlasa ojedaocovacťho ústrojí * variantou tvaru spřádacího rotoru, obr. 14 řas podle roviny XIV - XIV z obr. 13 a obr. 15 graf závislosti konstanty k na parametrech A a B.

Na obr. 1 ja schematicky znázorněna bezvřetenové spřádací jednotka v částečném osovém řezu, která se skládá z ojednocovacího ústrojí £ a spřádacího rotoru £. Ojednocovací úatrojí X, upravená ve vybrání 2 těleee £ ojednocovacího ústrojí, ja vytvořeno vyčesávacím válečkem 2 upevněným na hřídeli .6 a podávacím ústrojí přiřazeným k vyčeaávacímu válečku 2· Podávači ústrojí 2 ΰ· vytvořeno podávacím válečkem 3 upevnáným n* hřídeli 2. a přítlačným elementem 10. příkladná va formě přítlačného palce 11 otočná ulotanáho na čepu lýž a upraveném v odpovídajícím vybrání ttlaaa a pružinou 13 přitlačovaného k podévaoímu válečku 8. Přítlačným elementem 10 pro vytváření místa sváru 14 přivádánáho pramene P vláken na podávacím válečku může být popřípadá i přítlačný váleček.

část 15 vybráni 2» ^v· které je umlstáno podávači úatrojí 2, přechází spojovacím kanálem 16 do čáati 17 vybrání 2 tělesa 2» ve která je uložen vyčesávecí váleček J opatřený na obvodě vyčesávacím! elementy 18 ve formá zubů, hrotů apodobaá. Část 1f7 vybrání 2 chází oddělovací hranou 19 do přiváděoího kanálu 20 vyúalujícího v příkladném provedení na boční části 21 výstupku 22 tělesa 4, který zaaahuja do dutiny spřádacího rotoru 2· ^Po~ dálná ose 23 přivádáclho kanálu 20 směřuje proti skluzová stáná 2;4 spřádacího rotoru 2, která přechází do sběrná drážky 25 situovaná na největším vnitřním průměru spřádacího rotoru 2.

Sběrná drážka 25 přechází zaoblenou stěnou 26 do radiální plochy 27. opatřená osovým vybráním 28. ^ve kterém jsou upraveny ventilační kanálky 29 úatlci na vnější části spřádacího rotoru 2. Spřádací rotor 2 0· nasazen na hřídeli 30. Směr rotace podávacího válečku 2 3« znázorněn žipkou J1. vyčeaávacího válečku 2 Šipkou 32 e spřádacího rotoru 2 šipkou 22· Hnací ústrojí hřídelů 2, 2,.22 není znázorněno ani blíže popsáno, protože se jedná o známá běžná řešení.

Výstupek 2,2 tělese 2, který může být válcový nebo konický, je v podstatě rotační těleso, upravené souose ee spřádacím rotorem a vytvořená řídicí rotační plochou Já, vykazující boční část 21. na které ústí přiváděči kanál 20 a čelní část 35. ve které je axiálně upravena odtahová nálevka 36. přecházející do oúváděcího kanálu 37 upraveného v tělese j. pro odvod příze 38 ze spřádacího rotoru 2· tfatí přiváděoího kanálu 20 může být též upraveno na boční části 21 a současně na čelní části 22 nebo jen na čelní čáati 35 výstupku 22. Vybrání 2 ^v tělese J. ojednocovací ho ústrojí je zakryto deskou 22. připevněnou ěrouby 40 k tělesu J. Hrdlo 41 spřádacího rotoru 2 ΰ· přisazeno těsně k horní čelní ploše 42 tělesa

Pramen 2 vláken je podávacím ústrojím 2 odtahován z neznázorněná pramenové konve nebo z pramenové cívky. Hotová příze 38 je ze spřádacího rotoru 2 odtahována neznázorněným odtahovým ústrojím a navíjena neznázorněným navíjecím ústrojím na cívku.

K pochopení podstaty vynálezu je nutná vysvětlit některá pojmy, použitá v definici předmětu vynálezu.

Podélná osa 23 přiváděoího kanálu 22» svírá s rovinou 43 proloženou sběrnou drážkou 25 úhel A. Skluzová stěna 24 spřádacího rotoru 2 svírá se stejnou rovinou 43 úhel B. Podélná osa 23 přiváděoího kanálu 20 protíná skluzovou stěnu 24 v průsečíku ^4. Radiála 45. procházející průsečíkem 44 a osou nálevky 22, protíná myšlené prodloužení 21 'boční části řídicí rotační plochy τ průsečíku 46 (obr. 1). Radiální vzdálenost mezi oběma řečenými průsečíky 44 46 je označena L.

Axiální vzdálenost mezi průsečíkem 44 podélné osy 23 přivéděcího kanálu 20 se skluzovou atěnou 24 « rovinou il je označena H.

Spřádací jednotka pracuje takto:

Pramen P vláken, přiváděný do ojednocovacího ústrojí 1 podávacím válečkem 8; prochází místaa svěru 14 mezi podávacím válečkem 8 a přítlačným palcem 11 do vyčesávací zóny začínající spojovacím kanálem 16. ve která se z třásně vláken vyčesávají vyčesávaclmi elementy 16 vyčanávacího válečku £ jednotlivá vlákna snímaná účinkem pracovního podtlaku z povrchu vyčeaávacího válečku £ a dopravovaná přiváděcím kanálem 20 na skluzovou stěnu 24 spřádacího rotoru 2,.

Za skluzově stěny Ž4 jsou vlákna působením odstředivá síly přiváděna do sběrné drážky 25. kda vytvářejí stužku vláken abalovanou známým, blíže nepopisovaným způsobem do příze 38. odváděné nálevkou 36 a odváděcím kanálem 37. odtahovým ústrojím a navíjena v navíjecím ústrojí aa .cívku. Vlákna se pohybují přiváděcím kanálem 20 určitou postupnou rychlostí jejíž vektor v ústí přivéděcího kanálu 20 směřuje pod úhlem A, který je úhlem podélné osy 23 přivéděcího kanálu 20 a roviny proložená sběrnou drážkou 25. Po opuětění přivéděcího kanálu 20 ae pohybují vlákna setrvačností směrem ke skluzové stěně 24 spřádacího rotoru 2. lok vláken vytváří určitý prostorový rozptyl od střední trajektorie, situované v průsečíku 44.

Místo dopadu vláken, situované v průsečíku 44. je důležitá pro žádoucí separaci přiváděných vláken od místa vytváření příze j8. Toto místo dopadu určuje svoji polohou vůči sklonu skluzové stěny 24 a vzdáleností od místa zdroje podtlaku technologického vzduchu i ěířku rozptylu toku vláken. Místo dopadu toku vláken a jeho rozptyl jsou zejména závislé na geometrickém uspořádání sklonu přivéděcího kanálu 20. sklonu skluzové stěny 24 a vzdáleností, po kterou jsou vlákna unášena pouze svojí setrvačností. Bylo zjištěno, že technologický vzduch v podstatě neovlivňuje rozptyl vláken, pohybujících se velkou rychlostí do spřádacího rotoru 2.

Pro zajištění provozně spolehlivé separaoe vláken ja žádoucí, aby místo dopadu střední trajektorie toku vláken na skluzovou stěnu 24. situovaná v průsečíku 44. bylo pro určitá geometrické uspořádání uvedených parametrů ve vhodná vzdálenosti H od místa tvorby příze 38. ve sběrná drážce 25 stanovená v axiálním směru od roviny 43 proložené sběrnou drážkou 25 Tato vzdálenost je určena vztahem,

H*k.S.k,.L kda B ja oblouková míra úhlu B,

L ja radiální vzdálenost od průsečíku 44 podélně osy 23 přiváděcího kanálu 20 se skluzovou stěnou 24 měřená na radiále 45. situovaná do osy odtahová nálevky a procházející řečeným průsečíkem k průsečíku 46 radiály 45 s boční částí 21 nebo jejím myšleným prodloužením 21' řídicí rotační plochy 34 výstupku 22. přičemž L je maximálně rovno 1/8 střední délky ataplu zpracovávaného vlákenného materiálu,,k ja konstanta vyjádřená pro úhel A v rozsahu 10 až 15° vztahem k 2,270 . S + P, kde P je pro Α» 10°.....+ 0,12

A = 11°.....+0,03

A = 12° ..... - 0,06

A « 13°.....- 0,14

A = 14°......0,23

A = 15°......0,31 a pro úhel A v rozsahu 16 až 20° vztahem k 2,865 . B + p', kd· p'ja pro A » 16°.....- 0,88

A 17°.....- 0,93

A « 18°.....- 0,99

A - 19°.....- 1,04

A - 20°.....-1,10 a koneční k, ja konstanta závislé na jasnosti zpracovávaných vláken, jejichž hodnota ja do 6 dtax ···. 1,24 od 6 do 12 dtex 1,28 nad 12 dtex ..1,32

Hodnoty P a J?*pro zlomky úhlů se stanovují interpolací. Stejná se stanovuje hodnota P pro zloaky úhlů v intervalu od ,5° do 16° pro výpočet k.

v

Intervaly úhlu A a B, va kterých lze volbou vhodných hodnot parametrů i a j vytvořit předpoklady pro dobrou separaci vláken, jsou stanoveny experimentální. Při úhlu A<10° dochází ke vstřícnému nárazu vláken ne skluzovou stínu 24 s tím i k jeho nežádoucímu pokrčení a úletu vláken kolem hrdle spřádacího rotoru.

Při úhlu A>20° ja pak rozptyl vláken kolem střední trajektorie toku vláken smírem ke sbíraí drážce 25 tak velký, že nelze zajistit dobrou separaci vláken ani vhodnou volbou přlsluiných parametrů.

Bovníž úhel B ja třeba volit z uvedeného intervalu, nebol úhel B>60° nazajiíluje dostateční rychlý pohyb vláken po skluzová stíní 24 ke sbírná drážce 25 a tím i potřebný ráz vláken nutný pro vytváření vhodného tvaru a zhuítíní stužky vlákán. Naopak úhel B<40° způsobuje odebírání vláken balící aa stužkou i ze skluzová stíny 24 a i když separace v, původdía pojetí je zaručena, není prakticky dodržena v místí tvorby příze, takže příze je pak znační chlupatá a vykazuje mnoho omotků.

Úhelg ee uvažuje i u spřádacích rotorů, jejichž skluzová stíná 24 je v radiálním smíru tvořené křivkou, například kruhovým obloukem. Potom úhel B je úhel tečny v místě průsečíku 44 profilu skluzoví stíny 24 a roviny 43 proložená sbírnou drážkou 25. Je vSak třeba dodržet podmínku, ža úhel tečny ke skluzová stíní 2,4 u sbírná drážky 25 nebude meníí hel 40°.

Ne obr. 2 až 14 jsou znázorniny různá varianty vyúatíní přiváděčiho kanálu gg na výstupku 22 tilesa

Na obr. 2, který ja částečným vertikálním řezem spřádací jednotky, vyúsluje přiváděči kanál 20 současní ns boční části 21 s čelní části 35 výstupku 22.

Ns obr. 3 je znázorněn řsz podle roviny III-III z obr. 2. Spřádací rotor 2 bez ventilačních kanálků je umístěn v krytu 47 nepojením otvorem _£8 na naznázorníný zdroj podtlaku, jehož účinkem se vytváří ve spřádacím rotoru 2 pracovní podtlak. Přiváděči kanál 20 je součástí částeční znázorněného tzv. přímého kanálu 49 nepojeného na vníjíí prostředí. Podélná ose 23 přivádícího kanálu 2,0 leží v neznázorněná rovině, procházející osou rotace spřádacího rotoru 2, takže její průmět, znázorněný na obr. 3, je totožný s radiálou 45.

Osa rotace spřádacího rotoru 2, je označena 50 a je totožná s osou odváděči nálevky 38. která pro jednoduchost není ne tomto i dalěích obrazech znázorněna.

Ba obr. 4 aíí 6 jsou znázorněny parametry A, Β, I, a H u spřádacích rotorů s různým tvarem skluzové stěny 24. znázorněných v částečném axiálním řezu. Spřádací jednotka a přísluěná parametry jsou znázorněny v měřítku 2:1.

Spřádací rotor na obr. 4 je opatřen skluzovou stěnou 24 vytvořenou ze dvou navazujících ploch 24a. 24b. Pro účel vynálezu se uvažuje te část skluzové stěny 24. na která je umístěn průsečík 44. tj. plocha 24b.

Ná obr. 5 j<> skluzová stěna 24 vypuklá směrem do dutiny spřádacího rotoru £. V tomto případě se úhel J3 uvažuje jako úhel sevřený tečnou 51 v průsečíku 44 k obrysu skluzová stěny 24 a rovinou li·

Ne obr. 7 ež 12 jsou příkladně znázorněny* různé typy spřádacích rotorů £ s různým profilem přiváděcího kanálu 20 a vyústěním na výstupku 22 tělesa Přiváděči kanál 20 (obr. 7 a 8) vyúsťuje na boční části jj. i čelní části 35 výstupku 22. přičemž podélná oas 23 je na obr. β totožná s radiálou 45·

Na obr. 9, 10 je znázorněn přiváděči kanál 20. vyúsťující na boční částí 21 a čelní části j5 výstupku 22.. Podélná osa 23 přiváděcího kanálů 20 je i v řezu podle obr. 10 různoběžná s radiálou 45.

Na obr. 13« 14 je znázorněn přiváděči kanál 20. který úatí na čelní fiáeti 35 výstupku 22. ve tvaru komolého kužele. Profil přiváděcího kanálu 20. který je součástí tzv. přímého kanálu ae ve směru k ústí zmeněuje. Podélná osa 23 přiváděcího kanálu 20 je v řezu podle obr. 14 totožné s radiálou 45.

Na obr. 15 je grafická znázornění závislosti konstanty Jk na vhodných intervalech úhlu A a B.

Příklad 1

Úkolem výpočtu je určit odlehlost H pro spřádácí jednotku, schematicky znázorněnou na obr. 2, 3 při parametrech A = 13°, B = 50°, *B = 0,873.

Zpracovávaný vlákenný materiál jsou chemická vlákna ae střední staplovou délkou 80 a jemností vlákna 4,4 dtex. Dálka I, může být maximálně rovna 80/8 - 10 mm. Teto hodnota může být i meněí,, pokud je reálná vzhledem k celkovému geometrickému uspořádáni spřádacího rotoru. Hodnota _k vzhledem k úhlu A = 13° se buá zjistí z grafu na obr. 15 nebo výpočtem k = 2,270 . 0,873 - 0,14 = 1,842

Jemnosti vláken 4,4 dtex odpovídá konstanta k, = 1,24.

H £ k . B . L . k,

H » 1,842 . 0,873 - 10 . 1,24 = 19,937 mm

Tato hodnota vyjadřuje minimální odlehlost H, přičemž pro dobrou separaci vláken pftatí H * 19,937 mm (obr. 2).

V případě, že bude spřádací jednotka spřádat atejně dlouhá vlákna, tj. 80 mm, ale vlákna budou hruběl, například 8 dtex, potom při stejná hodnotě parametrů A, B a I. bude H^ rovno součinu

1,842 . 0,873 . 10 . 1,28 » 20,583 mm.

Tato odlehlost je na obr. 2 znázorněna čárkovaně.

Z uvedeného vyplývá, že je výhodnijží použít íl^Smin* *^{bjr aa} *Přédncí jednotce bylo možno yypřádat vlékna v celém Intervalu v úvahu pro zpracování přicházejících jemnoetí. Není vžek výhodné odlehloat H volit extrémná velkou, protože, ačkoliv z hlediska struktury příze ae docílí výsledků stejná dobrých jako u odlehlosti jB_m^_n nebo odlehlosti H jen o málo vttží než H^, dochází k problémům konstrukčním i vzduchotechnickým. Přilil hluboký spřádací rotor způsobuje nežádoucí kmitání při rotaci spřádacího rotoru.

Vzduchotechnicky je nevýhodná zvitžovat neúmárai objem dutiny spřádacího rotoru, protože pak dochází ke anížení intenzity vzduchotechnických parametrů a to hlavně podtlaku v přivádácím kanálu a dalších vnitřních prostorách ojednocovacího ústrojí. Proto přesná vyjádření odlehlosti H podle předmltu vynálezu je výhodná jek pro technologii, tak i pro konstrukci a energetickou bilanci spřádací jednotky. Odlehlost H se určí uvedeným výpočtem v závislosti pro předpokládaný nejžirží sortiment zpracovatelných vlákenných materiálů.

V připadá, že hodnota H pro daný sortiment vlákenných materiálů vychází přilil velká, je možná její velikost ovlivnit zmánou nákteráho z parametrů A, B a X» v rámci uvedených výhodných intervalů. Velmi Široký interval dálek a jemností zpracovávaných vláken lze zpracovávat dvěma různými rotory pro která'lze při v,olbá A, Β» L vyjádřit nejvýhodnájžl H.

Příklad 2

Úkolem je určit vhodnou odlehlost H pro sortiment zpracovávaného vlákenného materiálu, například chemických staplových vláken V rozsahu dálek 70 až 120 mm a v rozsahu jemností 4 až 8 dtex, přičemž

A - 16°, B · 58°, B » 1,012

Vzdálenost L pro jeden okraj intervalu dálek vláken:

L = 70/8 ¹ 8,75 mm e pro druhý okraj intervalu dálek vláken L 120/8 = 15 mm.

Z obou získaných hodnot L ae vzhledem k definovaná podmínce parametru L použije menSí hodnoty tj. L_m(ú£ = 8,75 mm.

Konstanta _k se zjistí z grafu podle obr. 15 nebo výpočtem z rovnice k « 2,865 . 1 , 012 - 0,88 = 2,019

Potom pro vlákna z jemnostního intervalu do 6 dtex platí

H_min « 2,019 - 1,012 . 8,75 . 1,24 ³ 22,169 mm a pro vlákna z jemnogtní kategorie 6 až 12 dtex, ve která je zahrnuta druhá mez íRt tervalu jemností vláken 8 dtex, je:

H„,_<w = 2,019 ·. 1,012 . 8,75 . 1 ,28 = 22,884 mm.

Potom pro spřádací jednotku, určenou pro zpracování přízí z uvedeného intervalu zpracovatelných vláken platí, že účinná separace vláken od vytvářené příze nastane při splnění podmínky:

H i 22,884

Příklad 3

V tomto případě se zjiáíuje úhel B skluzové stěny spřádacího rotoru při odlehlosti ^Hmin ³ 26 mm vymezené konstrukčními možnostmi zařízeni a úhlem A = 10°, přičemž spřádací jednotka je určena na zpracování vlákenného materiálu délky 90 mm a jemnosti 1 5 dtex.

^PotOB W ’ ¹¹ ,25 mm * rozptylová konstant· kj závislá na jemnosti vláken je rovna hotoot» 1,32.

Je-li H » k . B . L . 1,32, potom B --2k . L . 1,32

Je-li současně k«2,270.B+P pro A = 10°, potom rovněž platí, že

B . ..JS..-. ?2,270

Z Identity obou vztahů lze vypočítat, že v oboru reálnech čísel platí | /P²·2,270 . H k -- P + / - + -- »

V 4 1,32 . L «0,060 + \j 0,004 + 3,974 = 2,054

Potom z kteréhokoliv vztahu pro B lze vyjádřit, že B = 0,852, tj. B. 48,815°, takže dobrá separace vláken od místa tvorby přímo nastane při nejbližěí celá nižší volbě úhlu B « 48°.

Claims (1)

1. pSedmSt vynálezu

   Zařízení pro bezvřetenová předení ae spřádacím rotorem, do jehož otevřené čelní strany zatahuje výstupek tělesa ojednocovacího ústrojí, v němž vyúsluje přiváděči kanál, směřující proti skluzově stěně spřádacího rotoru, která přechází do sběrná drážky, vyznačující se tím, že axiální vzdálenost (H) mezi průsečíkem (44) podálná osy (23) přivédácího kanálu (20) ae skluzovou stánou (24) · rovinou (43) proloženou sběrnou drážkou (25), závislá na úhlu (A) v rozmezí 10 až 20°, mezi podélnou osou (23) přiváděcího kanálu (20) ·'řečenou rovinou (43) · na úhlu (B) v rozmezí 40 až 60° mezi skluzovou stěnou (24) a řečenou rovinou (43) je vyjádřena vztahem kde (B) je oblouková míra úhlu (B), (L) je vzdálenost od průsečíku (44) podálná osy (23) přiváděcího kanálu (20) se skluzovou stěnou (24) měřená na radiále (45) situovaná do osy odtahová nálevky a procházející řečeným průsečíkem (44), k průsečíku (46) radiály (45) · boční částí (21) nebo jejím myěleným prodloužením (21') řídicí rotační plochy (34) výstupku (22), přičemž (L) je maximálně rovno t/8 střední dálky ataplu zpracovávaného vlákenného materiálu, (k) je konstanta vyjádřená pro úhel (A) v rozsahu 10° až 15° vztahem k « 2,270 . Β + P, kde (P) je pro A » 10°.....+0,12

   A » 11°.....+ 0,03

   A - (2°.....- 0,06

   A 13°.....- 0,14

   A « 14°......0,23

   A 15°.....- 0,31 a pro úhel (A) v roztahu 16° až 20° vztahem k » 2,865 . Β + P*, kde P'je pro A 16° ..... - 0,88 ^v

   A = 17°.....- 0,93

   A - 18°......0,99

   A - 19°.....- 1,04

   A » 20°.....- 1,10 • koneční (k,) je konetanta íávialá na jeenoati zpracovávaných vlákán, jejíž hodnota je do 6 dtex......... 1,24 od 6 do 12 dtex ... 1,28 nad 12 dtex ....... 1,32

   8 výkresů