Vynález se týká ústrojí přírazu útku na tkacím stroji, při tkaní látky na tkacím stroji je útek zarážen některým známým způsobem, např, proudem vzduchu,do prošlupu, vytvořeného horními a dolními osnovními nitěmi. Zanesený útek je pak přiražen paprskem do čela tkaniny za současného střídání horních a dolních osnovních nití. Po ukončení přírazu se paprsek upravený na činném členu, zpravidla mečíku, uloženém na stroji nucené výkyvné vrací zpět do prohozní polohy. Útek vlivem pružnosti předlátky, osnov» nich nití i nedostatečného zatkání osnovními nitěmi se částečně vrací také zpět, až teprve po dalším přírazu následujícího zaneseného útku se posune tento dříve zanesený útek do požadované polohy. Protože tento je již zatkán, dochází к velkému namotání osnovních nití vlivem značné přírazové síly paprsku. Síla se zvyšuje s hustotou útkové a osnovní dostavy. Ovšem velikost přírazové síly je omezena jak dimenzí paprsku, tak materiálem útku a osnovy, takže nelze útkovou dostavu neomezeně zvyšovat. Velká přírazová síla také značně namáhá i ostatní součásti tkacího stroje a vyvolává jejich chvění, které negativně ovlivňuje jejich životnost a hlučnost. Kmitání se přenáší do patek stroje a nepříznivě působí i do podlahy provozní haly. Také zvyšující se hlučnost mnohdy nedovoluje zvýšení otáček tkacího stroje.

Jsou známa různá řešení přírazových mechanizmů, jako ústrojí s vícenásobným přírazem, kde paprsek místo jednoho přírazu vykoná přírazů více. Tím se má snížit velikost přírazové síly a docílit větší útkové setkatélnosti. Ale již při dvojnásobném přírazu a při dnes již běžných otáčkách stroje 400 ot./min musí paprsek kmitat ve značné frekvenci, což při kmitajících hmotách, tzn. paprsku, držáku paprsku a zařízení vyvažujícím tyto kmity, vyvolává ještě lětší síly než u původního řešení. Se zvyšující se frekvencí se zvyíuje i hlučnost stroje»

229 310

Uvede,lé nevýhody a nedostatky ve značné míře odstraňuje trojí přírazu útku podle vynálezu, jehož podstatou je, že paprje uložen v nosiči, který je na činném členu uložen omezeně kyvné s osou kyvu rovnoběžnou s osou přiraženého útku a do zábě( s útkem je pod působením siloého elementu upraveným mezi činse výi ru ným členem a nosičem paprsku.

Hlavními výhodami vynálezu je dosažení vyšší útkové dostavy a ovlivňuje životnost součásnamáhání osnovních i útko*· zmenšení rázových sil. Je sníženo kmitání ústrojí přírazu, m chvění celého stroje, což příznivě , snížena hlučnost stroje a zmenšeno ch nití.

znázorněna na přiložených provedení vynálezu jsou obr. 1 představuje celkové schematické uspořádání v částečném řezu, obr. 2 ústrojí přírazu útku jedobr. 3 ústrojí příraobr. 4 í Příkladná výkresech, kde tljcacího stroje n^>ho příkladného provedení v částečném řezu, zu útku druhého příkladného provedení v částečném řezu, ústrojí přírazu útku dalšího příkladného provedení v částečném n^řysném řezu, obr. 5 ukazuje ještě další příkladné provedení ústrojí přírazu útku a obr. 6 bokorys příkladného provedení ústrojí podle obr.

příklad uspořádání tkacího stroje s ústrojím přírazu útku pode vynálezu je naznačen na obr. 1. Rám 1 stroje s jeho dvěma blíže eznázorněnými postranicemi, nese všeclmy funkční pohybové mechaižmy a ústrojí stroje. V zadní části stroje je uložen otočně osovní vál 2, ze kterého jsou osnovní nitě 3 vedeny přes osnovní dvůrku 4_ a činky £ к nitěnkám 6. Nitěnky (5 rozdělují střídavě osrjovní nitě 3 ^na horní a spodní větev 7> Q> ^a vytvářejí v rytmu tkalci prošlup 9. Blížg neznázorněným mechanizmem či ústrojím zanesený ť|tek je do tvořící tkaniny 10 ve vazném bodě 11 přirážen paprskem

12. Zde vznikající tkanina 10 je dále vedena přes rozpínky 13 na ]j>rsník 14, odtud přes odtahový vál 15 s přítlačnými kladkami 16, jS na zbožový vál 18. Paprsek 12 je uložen v nosiči 19, který je na činném členu 20 uložen omezeně výkyvné s osou kyvu rovnoběžnou s osou přiráženého útku a do záběru se zaneseným útkem je pod Působením silového elementu 21. Tento silový element 21 je v podstatě upraven mezi činným členem 20 a nosičem 19 paprsku 12. činný člen 20 je uložen na kyvném hřídeli 22 a je např. prostřednictvím Známého kloubového mechanizmu 23 náhonově spřažen s pohonem 24 Stroje. Prostřednictvím tohoto mechanizmu 23 j® činný člen 20

229 310 nuceně vykyvován spolu s paprskem'12 do polohy přírazové, kdy je prohozený, blfže neznázorněný útek, přirážen paprskem 12 do tvořící se tkaniny 10 ve vazném bodě 11 - viz obr. 1.

V příkladném provedení podle obr. 2 je činný člen 20 uložen pevně na kyvném hřídeli 22 a opatřen vybráním 25 pro Užko 27 nosiče 19 paprsku 12. Přitom nosič 19 ' paprsku 12 je opatřen válcovým kloubem 26 a ramenem 28. Válcovým kloubem 26 je uložen v ložisku 29 lůžka . 27 a mezi ramenem 28 a lůžkem 27 je uspořádán silový element 21. Podle obr. 2 jsou to např. tlačné pružiny.

V příkladném provederí podle obr. 3 to může být např. i elastická tlaková trubice 30 napojená na blíže neznázoiměný zdroj tlakového media. Řízením tlaku v trubici 30 je možno s výhodou dosáhnout optimálního průběhu přírazové síly paprsku 12

V příkladném provedení podle obr. 4 je nosič 19 paprsku 12 na činném členu 20 uložen výkyvně ve vybrání 11» a to na čepu 33. Mezi jednou stěnou 32 vybrání 31 a nosičem 12 je opět upraven silový element 21, např. tlačná pružina. Druhá stěna 34 vybrání 31 tvoří omezení výkyvného uložení nosiče 19 na činném členu 20.

V dalším příkladném provedení podle obr. 5 a 6 je nosič 19 paprsku 12 uložen výkyvně přímo na kyvném hřídeli 22 činného členu 20.

Činný člen 20 je pevně spojen s kyvným hřídelem 22 a je opatřen dvěma rameny 35 a 36, mezi kterými je výkyvně uložen nosič 19. Přitom mezi jedním ramenem 35 ^a nosičem 19 je silový element 21 a druhé rameno 36 tvoří omezení výkyvného uložení nosiče 19 paprsku 12 na činném členu 20.

Ústrojí'podle posapných příkladných provedení pracuje tak, že po zanesení útku do prošlupu 9 se s natáčením kyvného hřídele 22 natáčí i činný člen 20, který unáší paprsek 12 směrem k vaznému bodu 11 spolu se zaneseným útkem. Při přiražení útku ke tkanině 10 se paprsek 12 zastaví, ale protože se činný člen 20 dále vykyvuje, začíná nosič 19 působit proti silovému elementu 21, takže se postupně zvyšuje přírázová síla až do maxima. Po ukončení přírazu útku se činný člen 20 počne vykyvovat zpět a přírazová síla paprsku £2 na útek se začne postupně opět zmenšovat. Současně je však útek provazován osnovními nitěmi 2» takže když už přestane paprsek 12 působit na útek, Je útek již fixován osnovními nitěmi /3 a nemůže se uvolnit zpět od vazného bodu 11.