CS223955B2 - Optické mířidlo - Google Patents

Abstract

Vynález se týká optického mířidla s optickou čočkovou soustavou a polopropustnou vydutou sférickou zrcadlovou plochou obrácenou k zadnímu konci mířidla, kde čočková soustava a zrcadlová plocha jsou umístěny tak, že přímka tvořící první osu a procházející od středu předního konce do středu zadního konce mířidla jde středem čočkové soustavy, a se světelným zdrojem s malou světlo emitující plochou, uloženým za zrcadlovou plochou v takové vzdále nosti, že zrcadlová plocha vytváří zdánlivý obraz emitující plochy, který pozorovatel hle dící na zrcadlovou plochu vidí daleko před zrcadlem a který slouží jako záměrné značka k nastavení mířidla první osou k cíli ležícímu před mířidlem. V mířidle tohoto druhu, popsaném ve francouzském pat. spise č. 1 126 409, slouží jako světelný zdroj fluorescenční tyčka že skla nebo plastické hmoty, na jejíž pléšl dopadá okolní světlo nebo světlo z pomocného světelného zdroje a která vysílá světlo koncem obrá ceným k zrcadlu. Oba konce tyčky jsou postříbřeny nebo jinak uzavřeny vůči průchodu světla s výjimkou otvoru ve tvaru nitkového kříže, upraveného ve stříbrné vrstvě na konci tyčky přivráceném k zrcadlu, přičemž tyčku lze vzhledem k zrcadlu nastavit tak, aby nitkový kříž ležel v ohnisku vyduté zrcadlové plochy. Při použití tohoto přístroje vnímá pozorovatel zrcadlový obraz světelného zdroje jako zaměřovači značku ležící ve velké vzdálenosti před zrcadlem, a může pohybovat okem v ob lasti odpovídající ploše zrcadla, aniž by mezi obrazem nitkového kříže a cílem docházelo k chybě paralaxy; to umožňuje umístit mezi oko pozorovatele a cíl malý filtr a pozorovat nebo mířit na cíl bud přes filtr nebo přímo nad ním nebo pod ním. Aby nevznikaly chyby paralaxy nebo dvojité obrazy, má být odrážený světelný zdroj bodový nebo plošný, to znamená jedno- nebo dvourozměrný, takže všechno světlo vychází

Description

Vynález se týká optického mířidla s optickou čočkovou soustavou a polopropustnou vydutou sférickou zrcadlovou plochou obrácenou k zadnímu konci mířidla, kde čočková soustava a zrcadlová plocha jsou umístěny tak, že přímka tvořící první osu a procházející od středu předního konce do středu zadního konce mířidla jde středem čočkové soustavy, a se světelným zdrojem s malou světlo emitující plochou, uloženým za zrcadlovou plochou v takové vzdálenosti, že zrcadlová plocha vytváří zdánlivý obraz emitující plochy, který pozorovatel hledící na zrcadlovou plochu vidí daleko před zrcadlem a který slouží jako záměrné značka k nastavení mířidla první osou k cíli ležícímu před mířidlem.

V mířidle tohoto druhu, popsaném ve francouzském pat. spise č. 1 126 409, slouží jako světelný zdroj fluorescenční tyčka že skla nebo plastické hmoty, na jejíž pléšl dopadá okolní světlo nebo světlo z pomocného světelného zdroje a která vysílá světlo koncem obráceným k zrcadlu. Oba konce tyčky jsou postříbřeny nebo jinak uzavřeny vůči průchodu světla s výjimkou otvoru ve tvaru nitkového kříže, upraveného ve stříbrné vrstvě na konci tyčky přivráceném k zrcadlu, přičemž tyčku lze vzhledem k zrcadlu nastavit tak, aby nitkový kříž ležel v ohnisku vyduté zrcadlové plochy.

Při použití tohoto přístroje vnímá pozorovatel zrcadlový obraz světelného zdroje jako zaměřovači značku ležící ve velké vzdálenosti před zrcadlem, a může pohybovat okem v oblasti odpovídající ploše zrcadla, aniž by mezi obrazem nitkového kříže a cílem docházelo k chybě paralaxy; to umožňuje umístit mezi oko pozorovatele a cíl malý filtr a pozorovat nebo mířit na cíl bud přes filtr nebo přímo nad ním nebo pod ním.

Aby nevznikaly chyby paralaxy nebo dvojité obrazy, má být odrážený světelný zdroj bodový nebo plošný, to znamená jedno- nebo dvourozměrný, takže všechno světlo vychází zdánlivě z vlastního nitkového kříže. U dosud známého mířidla věak tomu tak není, protože světlo vycházející z nitkového kříže nevychází zdánlivě z jedné a téže roviny, tedy z roviny nitkového kříže, ale současně ze zadního konce tyčky a z velkého počtu bodů uvnitř tyčky, Tyčka nemá totální odraz, takže věechny světelné paprsky uvnitř tyčky, které dopadají na obvodové plochy tyčky pod úhlem ležícím mimo úhel totálního odrazu, vycházejí z tyčky, čímž se samozřejmě světlo zeslabuje.

Popsaná známá zařízení má tedy dva zásadní nedostatky: první spočívá v tom, že světlo vycházející z nitkového kříže nevychází zdánlivě jako celek z roviny nitkového kříže, a druhý spočívá v tom, že ztráta světla a útlum světla v tyčce je poměrně velký. Když střelec je například ve stínu a míří na cíl osvětlený sluncem, nevidí zaměřovači značku. Dalěi nevýhodou je skutečnost, že dálka optická soustavy je poměrně velká, protože zahrnuje i celou délku skleněné tyčky, e skleněná tyčka je využívána pouze jako část vlastního světelného zdroje.

Účelem vynálezu je odstranit uvedené nevýhody a vytvořit optické mířidlo tak, aby se dalo vyrábět jako kompaktní jednotka a dávalo co nejmenší chyby zaměření při normálním melám posunutí oka střelce vzhledem k přístroji.

Dalším účelem vynálezu je odstranit optické poruchy tak, aby optická soustava vytvářela ohraničený obraz světelného zdroje tvořícího zaměřovači značku bez tzv. duchů světelného zdroje vedle vlastní značky.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že zrcadlová plocha je integrovaná s čočkovou soustavou a její střed leží stejně jako středy čoček na první ose, emitující plocha leží mimo první osu a je obrácena přímo k zrcadlová’ ploše a osa světelného svazku protíná první osu v ostrém úhlu na středu zrcadlová plochy, a světlo emitující plocha má střed v příčné rovině kolmá k první ose a procházející ohniskem zrcadlová plochy.

Při použití světelného zdroje s nastavitelnou intenzitou světla je možné měnit světelnou intenzitu zaměřovači značky podle potřeby. V případě, kdy střelec pohne okem vzhledem k průhledítku přístroje, dojde sice k posunutí záměrné přímky, avšak toto posunutí je omezeno rozměrem.průhledítka a není tedy velké. Je důležité, že takové posunutí záměrné přímky nemění dané optické podmínky (vztahy mezi uvedenými optickými parametry), a pohyb oka střelce vzhledem k průhledítku přístroje zmenší chybu zaměřování na minimum za předpokladu, že nastřelovací značka je viditelná.

Podle výhodného význaku vynálezu je geometrická rovina procházející středem čoček a zrcadlová plochy a kolmá ke třetí ose tvořící optickou osu vyduté zrcadlové plochy skloněné vůči první osej tím se usnadní dodržení daných optických podmínek v úzkých mezích daných optickým mířidlem s malými vnějšími rozměry.

Čočková soustava může obsahovat dvě spojené čočky nesouměrného tvaru, odpovídajícího výřezu ze souměrné čočky vyříznutému podél kružnice, jejíž střed leží mimo střed křivosti souměrné Čočky. Při takovém provedení odstraňuje sklon a tvar čočky úplně nepatrné optické zkreslení, které může čočka vyvolávat.

Aby se odstranily vady obrazu vznikající odrazem na bocích čočky (dvojitý obraz) při malá ohniskové vzdálenosti, může sestávat čočková soustava z monobloku ze skla nebo ekvivalentního optického materiálu, na jehož přední stěně je vytvořena vydutá zrcadlová plocha, zatímco u zadního konce monobloku je umístěna plocha emitující světlo.

V alternativním provedení sestává čočkové soustava ze dvou spojených čoček, mezi kterými leží polopropustná zrcadlové plocha, přičemž jedna z čoček je korekční čočka odstraňující sférickou vadu zrcadlové plochy a druhá čočka je nelámavá.

Ve všech provedeních se využívá účinně a s minimálními světelnými ztrátami úplného vnitřního odrazu světla vycházejícího ze světelného zdroje. Vady obrazu se sníží na minimum, protože světelné paprsky nemusejí procházet vzduchem mezi čočkou se zrcadlem a světelným zdrojem. Světelný zdroj může být vestavěn přímo do čočkové soustavy, a může být uložen pohyblivě a stavitelně k nastavení jeho polohy vůči ohniskové rovině čoček a zrcadlové plochy.

V důsledku nepatrných světelných ztrát v optické soustavě, která má totální vnitřní odraz, je možné použít poměrně slabých světelných zdrojů. To znamená, že napájecí zdroje, obecně baterie, mají dlohou životnost, a vlastním světelným zdrojem může být betazářič sestávající ze skleněné kapsle, která je uvnitř potažena například fosforem a je naplněna aktivačním plynem, například plynným tritiem. Tritium je izotop vodíku a vysílá částice beta (elektrony), které při dopadu na fosfor vyvolávají emisi světla, jehož barva je charakteristická pro fosfor. Takové světelné zdroje nevysílají škodlivé záření, mohou být necitlivé na nárazy a vibrace a mohou být úplně chráněny proti poškození zvnějšku. Kromě toho mohou mít nepatrné rozměry, například průměr od 0,5 mm a délku od 5 mm, v závislosti na žádaná světelné intenzitě. Světelný zdroj může také sestávat z fotoemisní diody napájené z baterie nebo může obsahovat laser, který vysílá rovnoběžné světelné paprsky.

V obzvláště výhodném provedení tvoří obě čočky a zrcadlová plocha mezi nimi optickou soustavu, jejíž optická osa je posunuta od první osy na stejnou stranu jako emitující plocha ležící 3 výhodou mezi první osou a optickou osou.

Podle dalšího provedení tvoří soustava sestávající z obou čoček a vložené polopropustné zrcadlové plochy jednotku, jejíž optická osa protíná záměrnou přímku tvořící první osu v průsečíku ležícím na zrcadlové ploše a okraj jednotky je válcový a soustředný, s její optickou osou, která je kolmá k tečně zrcadlové plochy v průsečíku optické osy se záměrnou přímkou.

Mířidlo podle vynálezu má tu výhodu, že světelný zdroj a světlo emitující plocha leží mimo pozorovací otvor, a že světelný svazek není zaostřován na zrcadlovou plochu pomocnými optickými díly jako jsou hranoly a zrcadla. Tím by totiž docházelo k zeslabení světelných paprsků, nebo by se muselo použít intenzivnějšího světelného zdroje. Mimoto je při použití pomocných hranolů nebo zrcadel zdánlivý obraz neostrý a vznikají násobné obrazy s různou intenzitou a velikostí. U mlřidla podle vynálezu jsou tyto nevýhody úplně odstraněny.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkresech, kde na obr. 1 je podélný řez mířidlem podle vynálezu zabudovaným do trubice, na obr. 2 je ve větším měřítku podélný řez světelným zdrojem mířidla z obr. 1, na obr. 3 je schematický bokorys čočkové soustavy se světelným zdrojem z obr. 1, na obr. 4 je bokorys čočkové soustavy dalšího provedení, na obr. 5 je možný příčný řez soustavou z obr. 4 v úrovni světelného zdroje, na obr. 6 je obměněné provedení čočkové soustavy, obr. na 7 je zjednodušená varianta čočkové soustavy z obr. 6, a na obr. 8 je provedení se dvěma čočkami uloženými ve společném sedle a výhodnou vzájemnou polohu os optické soustavy a světelného zdroje.

Mířidlo podle obr. 1 až 3 obsahuje jako hlavní součásti čočkovou soustavu tvořenou čočkou 1 a světelný zdroj 15. uložené v trubici J. čočka J. sestává z válcového nebo tyčovitého monobloku í z obyčejného čočkového skla, plexiskla nebo ekvivalentního materiálu, jehož přední plocha 5a je vypuklé a zadní plocha 5b je vydutá. Osa S procházející od předního k zadnímu konci trubice 2 jde středem čočky i a tvoří záměrnou přímku. V bodě, kde osa g protíná přední plochu 5a čočky J., protíná současně osu R světelného svazku, který vychází z emitující plochy 2 světelného zdroje 15 uloženého ve vybrání na zadním konci čočky £ v blízkosti jejího obvodu, čočka J. je nastavitelně a pružně zavěšena epolu se světelným zdrojem 15 v trubici J pomoci pružných závěsů 2, 8 z pryže. Přední pružný závěs 2 mé tvar kuželové objímky, která je svým vnitřním užším koncem upevněna kolem čočky 2 pomocí kroužku 2, a vnějším koncem je připevněna k vnitřní stěně trubice J v blízkosti jejího vnějšího konce.

Zadní pružný závěs 8 má tvar kotouče, který je na vnitřním obvodu utěsněn na čočce £ kroužkem 10 v blízkosti zadního konce čočky £, zatímco vnějěí okraj kroužku 10 je připev* něn k vnitřní straně trubice £. Na stěně trubice £ je uložen držák 11 se stavěcím Šroubem £2, který se dotýká vnitřním koncem podložky na obvodové ploše čočky £ před jejím středem. Čočku £ lze posouvat pomocí stavěcího šroubu 12 v rovině obr. 1. Podobný stavěči šroub 12* může být upraven v úhlu 90° vzhledem k stavšoímu šroubu £2 k nastavování předního konce čočky £ v podélné osové rovině kolmo k rovině k obr. 1. Průhledítleo 6, na zadním konci trubice £ může být vytvořeno jakýmkoliv vhodným způsobem, například v nálevkovitém tvaru jako u puškových dalekohledů. Trubice £ je na konči s výhodou uzavřena skleněným kotoučem ££. Skleněný kotouč 13 může být nahrazen okulárem, a v tomto případě může být průhledítleo 6 nastavitelné.

Přední plocha 5a čočky £ je vypuklá, takže vnitřní zrcadlová plocha £* je vydutá.

Jak ukazuje obr. 1, osa R světelného svazku svírá se záměrnou přímkou S ostrý úhel, přičemž ohnisko zrcadlové plochy £* leží na dolním okraji zadního konce čočky £, například nepatrně mimo bod, kde leží emitující plocha 2. Když zadní vydutá plocha 5b čočky £ má větší poloměr křivosti než přední vypuklá plocha 5a. optická soustava zvětšuje. Optická osa zadní vyduté plochy 5b je rovnoběžná s osou R, a obvod čočky £ je buá matový nebo povlečený povlakem 14 nepropouštějícím světlo.

Jak ukazuje obr. 2, je světelný zdroj 15 mířidla z obr. 1 tvořen malou žárovkou, jejíž vlákno 16 je připojeno k baterii 17. žárovka je uložena ve skleněném krytu .18, například z akrylového skla, které je zalito do mosazné objímky 19. Přední konec mosazné objímky £2 má otvor vyplněný skleněnou zátkou 20, jejíž vnější strana je matová. Přední konec skleněné zátky 20 tvoří tedy matovou emitující plochu 2, která je obrácena k tomu bodu zrcadlové plochy £* čočky £, kterým prochází záměrná přímka S. V důsledku toho vznikne světelná skvrna přicházející z jediné plochy. Přední konec mosazné objímky 19 je s výhodou uložen ve vybrání na zadním konci čočky £, jak ukazuje obr. 1 a schematicky obr. 3, může však být uložen na vnějším okraji zadního konce čočky £.

Na zadním konci čočky £ nebo v jeho blízkosti je možné upravit vybrání, které je na stranách 21 zastíněné a na přední ploše obrácené ke středu zrcadlové plochy £' matové a v kterém je uložen světelný zdroj 15.

Čočka £ může být vybroušena tak, že ani nezvětšuje ani nezmenšuje, je-li však žádoucí zvětšení (nebo zmenšení, což je méně pravděpodobné), je to snadno proveditelné vhodným vybroušením ploch 5a. 5b. Žádané optické vlastnosti lze realizovat vybroušením konců skleněné nebo plastické tyče 3e vhodným průřezem a délkou, nebo kombinací složených čoček, například dvou čoček 22. 23 na koncích plastického nebo skleněného bloku £*.

V provedení podle obr. 4 může být blok £* například z normálního skla nebo plexiskla a může mít rovné nebo šikmé zabroušené konce 24. 25. Ve znázorněném příkladě je přední čočka 22 ploskovypuklá a zadní čočka 23 ploskodutá. Zrcadlová plocha £* v tomto případě je tvořena zadní vypuklou plochou přední čočky 22. Žárovka může být umístěna v zadní čočce 23 nebo vedle ní v blízkosti jejího obvodu, nebo může vyčnívat svým předním koncem do této čočky 23 až k zadnímu konci 25 bloku £', to znamená ke světlo emitující ploše 2.

Je-li žádoucí změnit polohu světelného zdroje 15 vzhledem k ohnisku zrcadlové plochy 4', může být světelný zdroj 15. například zdroj podle obr. 2, pohyblivý a nastavitelný do žádané polohy podél osy R.

Je pochopitelné, že čočka £ nemusí být válcová, ale může mít například tvar kruhového kužele nebo jakýkoli jiný vhodný tvar zajišťující větší prostor pro světelný zdroj, například hruškový tvar znázorněný na obr. 5. Kromě toho může být blok £* kombinován s čočkami jakékoliv vhodné konfigurace k dosažení žádaných optických vlastností. Kombinace tělesa ze skla nebo ekvivalentního materiálu, například bloku £* podle obr. 4, a čoček, například čoček 22. 23. se může vyrobit způsoby známými v optice a zajištujícími, že nedojde ke zkreslení a lomu. S výhodou lze použít k upevnění čoček 22.’ 23 na konci bloku X* kanadského balzámu, což je pryskyřičné pojivo, které má tu známou vlastnost, že umožňuje spojování zabroušených čočkových ploch bez nežádoucího odrazu.

V mířidle podle vynálezu slouží monoblok X ze skla nebo ekvivalentního materiálu jako zrcadlo a jako prostředí pro průchod světelných paprsků, a v určitých případech jako zvětšovací čočka. Obvod monobloku X je matovaný nebo jinak zastíněný a světlo vnikající zadním koncem do zařízení podle obr. 1 je bezvýznamné oproti světlu ze světelného zdroje I5 a nemůže rozmazat zaměřovači značku, to znamená obraz avětelného zdroje 15 ležící před mlřidlem.

Jak ukazuje obr. 6, je možné kombinovat nebo nahradit monoblok 4 složenou čočkovou soustavou obsahující dvě spojené, například slepené čočky 4a. 4b, přičemž zrcadlové vrstva 4' mezi nimi slouží jako polopropustné zrcadlo pro světlo ze světelného zdroje 15. Tuto vlastnost lze realizovat pomoci ěoěek 4a. 4b s různým indexem lomu nebo pomocí odrazné vrstvy mezi nimi. Čočková soustava kombinovaná na tomto principu ani nezvětšuje ani nezmenšuje. Jedna čočka 4a je vytvořena tak, aby odstraňovala sférickou vadu zrcadlové plochy 4* mezi oběma čočkami 4a. 4b. zatímco druhá čočka 4b je vytvořena tak, že čočková soustava 4a. 4b nezvětšuje ani nezmenšuje, a tím kompenzuje odchylku čočky 4a od nulového lomu, která je nezbytná pro korekci sférické vady. Trajektorie světelných paprsků ze světelného zdroje 1 5. která vede blokem nesoucím obě čočky 4a. 4b. je výhodná i v tomto případě/ třebaže není absolutně nezbytná k vytvoření čočkové soustavy bez paralaxy, která umožňuje, aby pozorovatel pohnul očima bez chyby zaměření. V tomto případě lze blok vynechat, přičemž jeho funkci přebírá čočka 4a.

Podle.další neznázorněné varianty vynálezu lze vynechat vnitřní čočku 4a. přičemž v tomto případě je blok vytvořen tak, aby odstraňoval sférickou vadu zrcadlové plochy 4* mezi vnější čočkou 4b a blokem X’” z obr. 6, který tvoři druhou čočku. I v tomto případě je čočka 4b vytvořena tak, že čočková soustava 4b, má nulový lom, to znamená, že čočka 4b kompenzuje nezbytnou odchylku bloku X** od nulového lomu.

V obr. 6 je stejně jako v obr. 1 světelný zdroj 15 uložen tak, že emitující plocha 2 vysílající světlo leží v ohnisku polopropustné zrcadlové plochy 4*, přičemž osa g světelného svazku leží mezi záměrnou přímkou S a osou C optické soustavy sestávající z čoček 4a. 4b a zrcadlové plochy 4*· Čočková soustava 4a. 4b je vytvořena tak, že ji lze považovat za vyříznutou z výseče souměrné čočky se středem na ose C.

Světlo emitující plocha 2 může mít tvar kruhu, kříže, písmene T nebo jakýkoli jiný tvar používaný normálně v mířidlech. Podstatné je, aby světelný zdroj 15 byl uložen tak, že světlo zdánlivě vychází z jedné rovinné nebo zakřivené plochy £, přičemž všechny body emitující plochy 2 mají od zrcadlové plochy 4’ stejnou vzdálenost. V provedení podle vynálezu je dodržen požadavek, aby obraz světelného zdroje 15 byl ostrý a světelné ztráty byly co nejmenší.

Jak již bylo uvedeno, lze jako světelného zdroje 15 použít tzv. betazářiče, který obsahuje skleněnou kapsli potaženou na vnitřní stěně například fosforem a naplněnou aktivačním plynem, například tritiem. Světelný zdroj tohoto typu může mít velmi malé rozměry a dá se tedy snadno vyměnitelně uložit do skleněného tělesa mířidla podle vynálezu. Světelný zdroj tohoto typu se dá například uložit do místa, kde je uložena na obr. 4 žárovka a nepotřebuje přípoj k baterii. Betazářič se obzvláště dobře hodí pro střílení za tmy a užív,á se k tomuto účelu v běžných mířidlech používaných v noci.

Betazářič má tedy velké výhody, kterých lze využít novým způsobem v mířidle podle vynálezu, mé však tu nevýhodu, že intenzitu světla nelze tak snadno regulovat jako u žárovek napájených z baterie, kde se intenzita dá měnit pomocí odporu. Nicméně lze podle vynálezu použít relativně intenzivních betazářičů v kombinaci se vkládanými nebo výměnnými filtry pro větší nebo menší zeslabeni intenzity vysílaného světla.

Podle výhodné varianty vynálezu je světelný zdroj 15 tvořen fotoemisní diodou, kde vnější konec tyíky 15 * ze světlovodivého materiálu, například z akrylové pryskyřice, je spojen s diodou a tvoří emitující plochu 2. Fotoemisní dioda nebo tyčka 15 * může být vytvořena na způsob laseru, což znamená, že světelný paprsek ze světelného zdroje 15 dopadající na zrcadlovou plochu £' je ostře ohraničen. Diody malých rozměrů, které mají vhodné charakteristiky a nepatrnou spotřebu elektrické energie, jsou nebo budou v nejbližší době běžně na trhu a jsou velmi vhodné jako světelné zdroje 15 v mířidle podle vynálezu.

Z uvedeného je patrno, že hlavní součásti mířidla podle vynálezu, to znamená čočka £ nebo čočková soustava 4a. 4b s polopropustnou zrcadlovou plochou £* a světelným zdrojem 15. mohou být nejrůznějšími způsoby modifikovány, a že je velice jednoduché uložit tyto součásti v kompaktním mířidle nastavitelně v pouzdru, například v trubici £ podle obr. 1, zejména tehdy, když čočka £ a světelný zdroj 15 jsou kombinovány tak, jak ukazují obr. 1, 3, 5 a 6, avšak i v tom případě, když mezi čočkovou soustavou 4a. 4b a světelným zdrojem 15 je mezera, jak ukazuje obr. 6, Střed čočkové soustavy 4a. 4b může ležet v bodě mimo její obvod, například pod jejím dolním okrajem, jak je to na obr. 7, kde je použito pro stejné nebo ekvivalentní součásti stejných vztahových značek jako na obr. 1, 4 a 6.

čočky.4a. 4b podle obr. 7, stejně jako čočky z obr. 1, 3, 4, 6 jsou vyříznuty ze souměrných čoček, to znamená z čoček se středem křivosti na optické ose C, a to mezi okrajem a přímkou rovnoběžnou s okrajem a ležící mimo střed křivosti myšlené souměrné čočky.

V tomto případě každý světelný paprsek vycházející z emitující plochy 2 k zrcadlové ploše £ se odráží zpátky jako světelný paprsek splývající se záměrnou přímkou S nebo rovnoběžný s ní, přičemž osa R světelného svazku a všechny světelné paprsky s ní rovnoběžné leží mezi záměrnou přímkou S a spojnicí emitující plochy 2 se středem křivosti, který může ležet na dolním okraji čočkové soustavy 4a. 4b. v jeho blízkosti nebo mimo něj. Za těchto okolností umožňuje mířidlo podle vynálezu velmi rychlé namíření zbraně. Jakmile střelec vidí zaměřovači značku na cíli, splývá tato značka s bodem předpokládaného zásahu zbraně bez paralexy

Obr. 8 znázorňuje souměrnou čočkovou soustavu obsahující dvě čočky 4a. 4b a zrcadlovou plochu £* mezi nimi. Čočky 4a. 4b a zrcadlová plocha £* odpovídají čočkám 4a. 4b a zrcadlové ploše £* z obr. 7 pouze s tím rozdílem, že optická osa C protíná zrcadlovou plochu £* v bodě, kterým prochází záměrná přímka S. Čočková soustava 4a. 4b. í' je vzhledem k záměrné přímce S skloněna tak, že optická osa C zrcadlové plochy £* splývá v podstatě s osou úhlu, který svírá záměrná přímka £ a osa R světelného svazku. Sedlo 26 v trubici £ nebo pouzdře čočkové soustavy 4a. 4b je vytvořeno tak, že čočky 4a. 4b lze vsunout do pouzdra zvnějšku, při libovolném úhlu natočeni. Těsnicí kroužek 27 slouží k utěsnění pouzdra £ a k zajištění čoček 4a. 4b v nastavené poloze.

Claims (13)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. Optické mířidlo s optickou čočkovou soustavou a polopropustnou vydutou sférickou zrcadlovou plochou, obrácenou k zadnímu konci mířidla, kde čočková soustava a zrcadlová plocha jsou umístěny tak, že přímka tvořící první osu a procházející od středu předního konce do středu zadního konce mířidla jde středem čočkové soustavy, a se světelným zdrojem s malou světlo emitující plochou, uloženým na zrcadlovou plochou v takové vzdálenosti, že zrcadlová plocha vytváří zdánlivý obraz emitující plochy, který pozorovatel hledící na zrcadlovou plochu vidí daleko před zrcadlem a který slouží jako záměrná značka k nastavení mířidla první osou k cíli ležícímu před mířidlem, vyznačující se tím, že zrcadlové plocha (4*) je integrované s čočkovou soustavou (4a, 4b) a její střed leží stejně jako středy čoček (4a, 4b) na první ose (S), emitující plocha (2) leží mimo první osu (S) a je obráce7 na přímo k zrcadlové ploše (4*) a osa (R) světelného svazku protíná první osu (3) v ostrém úhlu na středu zrcadlové plochy (4*), a světlo emitující plocha (2) má střed v příčné rovině kolmé k první ose (S) a procházející ohniskem zrcadlové plochy (4).
2. 2. Optické mířidlo podle bodu 1, vyznačující se tím, že geometrická rovina procházející středem čoček (4a, 4b) a zrcadlové plochy (4) a kolmá ke třetí ose (C) tvořící optickou osu vyduté zrcadlové plochy (4*) je skloněná vůči první ose (S).
3. 3. Optické mířidlo podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že čočková soustava obsahuje dvě spojené čočky (4a, 4b) nesouměrného tvaru, odpovídajícího výřezu ze souměrné čočky vyříznutému podél kružnice, jejíž střed leží mimo střed souměrné čočky.
4. 4. Optické mířidlo podle bodů 1 , 2 nebo 3, vyznačující se tím, že čočková soustava sestává z monobloku (4) ze skla nebo ekvivalentního optického materiálu, na jehož přední stěně je vytvořena vydutá zrcadlová plocha (4 ), zatímco u zadního konce monobloku (4) jc umístěna plocha (2) emitující světlo.
5. 5. Optické mířidlo podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že čočková soustava sestává ze dvou spojených čoček (4a, 4b), mezi kterými leží polopropustná zrcadlová plocha (4*), přičemž jedna z čoček (4a, 4b) je korekční čočka odstraňující sférickou vadu zrcadlové plochy (4*) a druhá čočka (4a) je' nelámavá.
6. 6. Optické mířidlo podle jednoho z bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že světelný zdroj (15) je uložen pohyblivě a stavitelně k nastavení jeho polohy vůči ohniskové rovině čoček (4a, 4b) a zrcadlové plochy (4*).
7. 7. Optické mířidlo podle jednoho z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že světelný zdroj (15) sestává z fotoemisni diody napájené z baterie (17).
8. 8. Optické mířidlo podle jednoho z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že světelný zdroj (15) obsahuje laser jako vysílač rovnoběžných světelných paprsků.
9. 9. Optické mířidlo podle jednoho z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že světelný· zdroj obsahuje kapsli s materiálem vysílajícím částice beta a s látkou schopnou světelné emise aktivací částicemi beta..
10. 10. Optické mířidlo podle bodu 9, vyznačující se tím, že materiálem vysílajícím částice beta je plynné tritium a látkou schopnou světelné emise je fosfor.
11. 11. Optické mířidlo podle bodu 1, vyznačující se tím, že čočková soustava sestává ze dvou čoček (4a, 4b), mezi kterým je upravena zrcadlová plocha (4^#).
12. 12. Optické mířidlo podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že obě čočky (4a, 4b) a zrcadlová plocha (4*) mezi nimi tvoří optickou soustavu, jejíž optická osa (C) je posunuta od první osy (S) na stejnou stranu jako emitující plocha (2) ležící s výhodou mezi první osou (S) a optickou osou (C).
13. 13· Optické mířidlo podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že soustava sestávající z obou čoček (4a, 4b) a vložené polopropustné zrcadlové plochy (4*) tvoří jednotku, jejíž optická osa (C) protíná záměrnou přímku tvořící první osu (S) v průsečíku ležícím na zrcadlové ploše (4 ) a okraj jednotky je válcový a soustředný s její optickou osou (0), která je kolmá k tečně zrcadlové plochy (4 ) v průsečíku optické osy (C) se záměrnou přímkou (S).