Vynález se týká kyvné vidlice k odpérování zadního kola motocyklů a jiných jednostopých vozidel, výkyvně uložené svou přední částí na rámu vozidla a odpérované pomocí pérovací jednotky, uložené svou spodní částí k vidlici a horní částí k rámu.
Jsou známé zadní kyvné vidlice motocyklů, mopedů, skútrů a jízdních kol k odpérováni zadního kola motocyklu, kde pérovací jednotka je uložena svou spodní částí k ramenu vidlice a svou horní částí k rámu vozidla. Jedná se buď o jednoramenné vidlice s letmým uložením zadního kola, anebo dvouramenné vidlice odpérované zpravidla dvěma pérovacími jednotkami. Pérovací jednotky mohou být v nejjednodušším případě pouze šroubové pružiny s dvěma oky, avšak častější je kombinace šroubových pružin s tlumičem pérování v jeden stavební celek. Progresivity pérování se dosahuje jednak vhodným geometrickým uložením pérovací jednotky mezi kyvnou vidlicí a rámem a zvláště potom stavbou vlastních pérovacích jednotek. Jsou známé pérovací Jednotky s progresivními pružinami, kde jednotlivé závity pružiny na sebe postupně dosedají a s propérováním kola vzrůstá tvrdost pružiny. Progresivní pružiny mohou být nahrazeny složením několika pružin s konstantním stoupáním závitu. Je známé i řešení, kdy progresivita zadního pérování je dosazena použitím vzduchových pružin, to je stlačování uzavřeného objemu vzduchu nebo jiného plynu umístěného buď přímo v jednotce, anebo ve zvláštní tlakové nádrži spojené trubicí s jednotkou.
Nevýhodou všech dosud známých řešení s použitím klasických pružin je nedostačující progresivita pérování, která nemůže být získána jakýmkoliv umístěním pérovací jednotky. Progresivní pružiny jsou pouze nouzovým řešením. Navíc jsou výrobně obtížné a při dosedání jednotlivých závitů na sebe i hlučné. Stlačený vzduch má téměř ideální charakteristiku pro pérování, avšak závažnou nevýhodou jsou problémy s utěsněním poměrně vysokého tlaku, který stále kolísá. V praxi se neosvědčilo použití stlačeného vzduchu pro vozidla s požadovanou delší životností.
Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny kyvnou vidlicí k odpérování zadního kola motocyklů podle vynálezu, jejíž podstatou je, že na ramenu kyvné vidlice je výkyvně uložená páka, na které je uchycen dolní záchyt pérovací jednotky, přičemž páka je spojena ojnicí s rámem. Páka je uložena svou střední částí pomocí výstředníku na ramenu kyvné vidlice a na jejím horním konci je vytvořen záchyt pro pérovací jednotky a její spodní konec je otočně spojen se zadním okem ojnice, přičemž uložení předního oka ojnice na rámu je přestavitelné. Rám vozidla může být nahrazen samonosným podvozkem anebo i motorem, ke kterému je přichycena kyvná vidlice, přední oko ojnice i úchyty pro pérování. Vhodnou volbou geometrických poměrů je možno získat progresivní charakteristiku pérování i při použití jednoduché šroubové pružiny. Přestavitelností předního oka ojnice na rámu, například změnou úchytu do různých otvorů anebo posuvem kotevního čepu v drážce či pomocí vačky nebo šroubu je možné s výhodou seřídit charakteristiku pérování podle druhu vozovky nebo terénu i v souladu se zatížením vozidla. Další možností regulace a seřízení pérování je změna funkční délky ojnice i spodního nebo horního ramene páky uchycené na kyvné vidlici. S výhodou může být využito i přestavitelnosti uložení páky v ramenu kyvné vidlice, a to například pomocí vačky, excentru nebo posuvu uložení pomocí šroubu. Toto přesunutí ukotvení páky na ramenu kývačky ve většině případů nahradí regulaci délek obou ramen páky. Alternativně může být odpérování zadního kola uloženého oboustranně v zadní kyvné vidlici tak, že na obou ramenech kyvné vidlice jsou otočně uložené páky, spojené svými horními konci — ojnicemi s rámem. Vlastní odpérování je potom jednou pérovací jednotkou uloženou výhodně přibližně vodorovně pod motorem, která svou přední částí je uchycena na spodní části motoru či rámu a svou zadní částí je spojena prostřednictvím spojovacího členu se spodními konci obou pák. Při uložení pák v zadní části ramen kyvné vidlice může být jedna vodorovná pérovací jednotka nahrazena dvěma. Zařízení je velice jednoduché, levné a může být použito pro jednostranné kyvné vidlice s letmým uložením kola i v symetrické úpravě na obou ramenech vidlice.
Na připojených výkresech je znázorněn příklad provedení kyvné vidlice k odpérování zadního kola motocyklů podle vynálezu, kde na obr. 1 je vyznačen schematický boční pohled na kyvnou vidlici nezatíženého vozidla a na obr. 2 boční pohled na kyvnou vidlici při stlačené pérovací jednotce. Na obr. 1 je částečně vyznačen rám 1, na kterém je výkyvně uložena kyvná vidlice 2. Na ramenu 3 kyvné vidlice 2 je na výstředníku 4 výkyvně uložena páka 5, jejíž spodní konec 6 je spojen se zadním okem 7 ojnice
8. Přední oko 9 ojnice 8 je uloženo na hlavě 10 šroubu 11 posuvně uloženého v drážce 12 rámu 1. Na horním konci 13 páky 5 je vytvořen záchyt 14 pro pérovací jednotku 15. Horní část pérovací jednotky 15 je zachycena k rámu 1. Na obr. 2 je boční pohled na kyvnou vidlici při stlačené pérovací jednotce. Při zatížení se pohybuje kyvná vidlice 2 směrem nahoru, páka 5 zakotvená nia výisitřediníku 4 je pomocí ojnice 8 pootočena tak, že její horní konec 13 se spolu se záchytem 14 pérování pohybuje směrem dozadu, čímž se získává progresivita pérování. Přestavením šroubu 11 v drážce 12 rámu 1 je možno podle momentálního zatíže221484 ní vozidla nebo stavu vozovky změnit geometrické poměry. Obdobným způsobem je možno regulovat charakteristiku pérování