CS220301B2 - Způsob přenosu barevného televizního signálu v systému SECAM - Google Patents

Abstract

Vynález se týká způsobu přenosu barevného televizního signálu v systému SECAM, při němž se nosná barev kmitočtově moduluje dvěma postupnými signály, odpovídajícími rozdílům barvy R—Y a Β—Y a střídajícími se se řádkovým kmitočtem, přičemž tato nosná barev se dále filtruje ve filtru zvaném kódovací filtr, jehož součinitel přenosu roste v závislosti na přenášeném kmitočtu po obou stranách středního kmitočtu Fc, podle jeho podstaty, která spočívá v tom, že se pro tuto nosnou barev použije střídavě prvního nosného kmitočtu F., a druhého nosného kmitočtu F0‘, a to v přenosových periodách jednoho a druhého z obou postupných signálů, přičemž tyto nosné kmitočty Fo a F0‘ jsou obsaženy v kmitočtovém pásmu 200 kHz a leží v tomto pásmu na navzájem opačných stranách vzhledem ke střednímu kmitočtu Fc.

Description

Vynález se týká způsobu přenosu barevného televizního signálu v systému SECAM, při němž se nosná barev kmitočtově moduluje dvěma postupnými signály, odpovídajícími rozdílům barvy R—Y a Β—Y a střídajícími se s řádkovým kmitočtem, přičemž tato nosná barev se dále filtruje ve filtru, zvaném kódovací filtr, jehož součinitel přenosu roste v závislosti na přenášeném kmitočtu po obou stranách středního kmitočtu F_c.

Podobný způsob přenosu barevného televizního signálu je znám z patentové literatury, kde je účelem kódovacího filtru na vysílací straně kompenzovat účinky dekódovacího filtru na přijímací straně, což poskytuje ochranu užitečných složek kmitočtově modulované nosné barev proti šumu. Kódovací filtr zvyšuje amplitudy kmitočtově modulované nosné barev u okrajových kmitočtů, to znamená kmitočtů nejvzdálenějších na obě strany od nosného kmitočtu nemodulované nosné barev proti amplitudám při středních kmitočtech, dekódovací filtr na přijímací straně má k tomu inverzní charakteristiku. Toto kódování a dekódování, které se provádí na kmitočtově modulované nosné barev, se musí rozlišit od známého předzkreslení a dodatkové korekce, které nastává na signálech barevné informace u obrazových kmitočtů před modulací, resp. po demodulaci nosné barev a které se proto neprovádí na amplitudovém, . nýbrž na kmitočtovém zdvihu. Obě opatření mohou být prováděna také současně.

U způsobu přenosu barevného televizního signálu v systému SECAM se obě barevné informace, které jsou kromě jasové informace nutné pro snímání barevného obrazu, nepřenášejí současně, nýbrž střídavě, přičemž střídání se provádí v řádkovém kmitočtu. Protože na přijímací straně všechny tři informace musí být stále k dispozici, každá přenesená barevná informace se uloží do paměti po dobu její přenosové pauzy a přepínač na přijímací straně, který pracuje synchronně s přepínačem na vysílací straně, který ovlivňuje střídání přenášených barevných informací, zajišťuje, aby příslušná uložená barevná informace byla k dispozici současně s právě přenesenou barevnou informací.

U výše popsaného známého způsobu má nosná barev stále stejný kmitočet, nezávisle na tom, zda je modulován barevným signálem Ai nebo barevným signálem Az, a oba kmitočtové diskriminátory na přejímací straně jsou naladěny na tento společný nosný kmitočet. Kódovací filtr a dekódovací filtr jsou vytvořeny tak, aby jejich navzájem inverzní charakteristiky byly umístěny souměrně vůči tomuto nosnému kmitočtu nosné barev.

Ukázalo se, že ochrana proti šumu docílená pomocí kódování a dekódování je tím lepší, čím menší je kmitočtový zdvih nosné barev, zatímco ochrana při velkém kmito4 čtovém zdvihu, tedy právě v silně nasycených rozsazích, je méně dobrá. Dále se ukázalo, že dosažená ochrana proti šumu pro různé barvy není rovnoměrná. Z různých objektivních a subjektivních důvodů se proto u známých způsobů šum v silně nasycených červených pásmech stává ještě zvlášť rušivým jevem.

Úkolem vynálezu je vytvořit způsob přenosu barevného televizního signálu výše uvedeného druhu tak, aby se zlepšila ochrana proti šumu.

Tento úkol splňuje způsob přenosu barevného televizního signálu v systému SECAM, při němž se nosná barev kmitočtově moduluje dvěma postupnými signály, odpovídajícími rozdílům barvy R—Y a Β—Y a střídajícími se s řádkovým kmitočtem, přičemž tato nosná barev se dále filtruje ve filtru zvaném kódovací filtr, jehož součinitel přenosu roste v závislostí na přenášeném kmitočtu po obou stranách středního kmitočtu F_c, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se pro tuto nosnou barev použije střídavě prvního nosného kmitočtu F_o a druhého nosného kmitočtu F₀‘ v přenosových periodách jednoho a druhého z obou postupných signálů, přičemž tyto nosné kmitočty F_o a F₀‘ jsou obsaženy v kmitočtovém pásmu 200 -kHz a leží v tomto pásmu na navzájem opačných stranách vzhledem ke střednímu kmitočtu F_c.

Vynález spočívá na poznatku, že výše popsané škodlivé jevy by se mohly potlačit tím, že by se vrcholový bod charakteristik kódovacího a dekódovacího filtru mohl posunout proti klidovému kmitočtu nosné barev v závislosti na právě přenášené barevné informaci.

Protože by takový posuv charakteristiky filtru byl v praxi nesnadno proveditelný, nastoupila se podle vynálezu opačná cesta a klidový kmitočet nosné barev se mění v závislosti na právě přenášené barevné informaci. Pokud jde o ochranu proti šumu, má to stejný účinek. Kmitočtová modulace musí i na přijímací straně odpovídat vždy jednomu nebo druhému klidovému kmitočtu, avšak v tomto směru vynález nepůsobí žádné komplikace, protože v systému SECAM pro přenos barevného televizního signálu jsou zpravidla stejně k dispozici dva kmitočtové demodulátory, do kterých se přes přepínač stále přivádí nosná barev modulovaná stejnou barevnou informací a která je střídavě přenášena přímo nebo se zpožděním. Podle vynálezu se tedy jednoduše oba kmitočtové diskriminátory vyladí na jeden, resp. druhý klidový kmitočet nosné barev.

Jedna výhodná úprava způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že kmitočty F_o a F₀‘ se navzájem liší o několikanásobek řádkového kmitočtu systému. Tím způsobem je možné zachovat obvyklá opatření pro snížení viditelnosti nosné barev i u systému podle vynálezu.

Vynález bude vysvětlen na příkladu podle výkresu, který znázorňuje diagram charakteristiky kódovacího filtru s různými hodnotami kmitočtu při praktickém příkladu provedení způsobu přenosu barevného televizního signálu.

Pro vysvětlení vynálezu bude jako příklad vysvětlen systém vysílání a přijímání, který je před použitím vynálezu definován následujícími údaji:

Kanál nosné barev má rozsah asi od 3,5 do 4,8 MHz. Signály barvy jsou

Ai = (R—Y)/Ki a A: = (B—Y)/K;.

Jasový signál Y má tvar

Y = 0,59 V + 0,30 R + 0,11 B , přičemž R, B a V jsou signály trichromatických složek po provedení korekce gradace měnící se v intervalu mezi 0 a 1.

R—Y a B—Y se tedy teoreticky mění mezi —0,7 a +0,7, popřípadě mezi —0,89 a +0,89. Prakticky však absolutní hodnota těchto signálů nepřesahuje 3/4 jejich teoretických maxim a mění se tedy mezi —0,525 a +0,525, popřípadě —0,67 a +0,67.

Absolutní hodnota konstant se tedy zvolí Ki = 0,525 a Kz = 0,67, aby se tak signálům Ai a Az udělil stejný variační interval.

Přesněji řečeno, signály Ai a A2, které se získávají na výstupech matice přijímající na svých třech vstupech tři signály trichromatických složek korigované co do činitele gradace, jsou podrobovány dolnofrekvenční filtraci, která omezuje šířku jejich pásma, například na 1,5 MHz, načež jsou přiváděny ke dvěma filtrům pro předzkreslení, jejichž zisk vzrůstá s kmitočtem.

Jelikož toto předzkreslení způsobuje značné pozitivní i negativní amplitudové špičky v přechodech se strmým čelem, jsou signály, které byly podrobeny předzkreslení v omezovačích, podrobovány dvojitému omezování, které je však dostatečně umírněné, aby se nezavedla žádná závažnější zkreslení, jelikož toto opatření na rozdíl od předzkreslení není na straně příjmu kompenzováno.

Výstupní signály omezovačů se přivádějí k prvním vstupům dvou sčítačů, jejichž vstupy v kontrolních obdobích, z nichž každé zabírá časově několik řádek v každém intervalu snímkového zatemnění, přijímají dva signály, tzv. identifikační signály ai, resp. a>, z nichž každý má jedinou polaritu, přičemž tyto polarity jsou u obou signálů různé, a z nichž každý se od řádku k řádku opakuje uvnitř každého kontrolního období.

Výstupy těchto sčítačů jsou připojeny na dva signální vstupy elektronického přepínače s jediným výstupem, který mění svůj stav v průběhu každého intervalu řádkového zatemnění pod vlivem signálu přiváděného na jeho řídicí vstup.

Tento přepínač poskytuje tedy na svém výstupu střídavě signály Ai a Až v činných obdobích půlsnímku a střídavě signály ai a a; v kontrolních obdobích.

Právě tohoto výstupního signálu přepínače se používá pro modulaci kmitočtu nosné barev.

Pro ochranu signálů barev proti šumu se užívá tzv. kódovacího filtru, jehož zisková charakteristika velmi prudce stoupá po obou stranách kmitočtu F_c, rovnému jedinému klidovému kmitočtu nosné barev, a k němuž se přivádí nosná barev modulovaná při vysílání.

Nosná barev se potom přičítá k jasovému signálu a k synchronizačním signálům pro vytvoření úplného televizního signálu přenášeného vysílačem.

Při příjmu se nosná barev oddělená od úplného televizního signálu přivádí k dekódovacímu filtru, který kompenzuje amplitudové a fázové zkreslení vyvolané kódovacím filtrem a který má v důsledku toho ziskovou charakteristiku G (F), která je inverzní k charakteristice kódovacího filtru, přičemž maximum zisku je u klidového kmitočtu nosné barev.

Signály Ai a A2 se opakují tak, že jsou k dispozici současně a rozdělí se do dvou odlišných kanálů. Toto opakování a rozdělení se s výhodou provádí na kmitočtu nosné barev a signály Ai a A2 se obdrží za pomoci jednoho ze dvou kmitočtových demodulátorů, načež se provede korekce zkreslení.

Bylo zjištěno, že je obecně výhodné posunout minimum charakteristiky kódovacího filtru, a následkem toho maximum charakteristiky dekódovacího filtru, vůči klidovému kmitočtu nosné barev směrem k okamžitému kmitočtu, který pro maximální algebraickou hodnotu rozdílového signálu R—Y odpovídá přenosu toho ze dvou přenášených signálů barev, který má největší absolutní hodnotu, přičemž se nepřihlíží ke špičkám předzkreslení, které nevznikají v rozsazích se stejnoměrnou barvou.

V případě, který je u tohoto příkladu zvlášť uvažován, kdy

Ai = (R—Yj/Ki a Az = (B—Yj/K₂ , to znamená, že toto posunutí má nastat směrem k nižším nebo vyšším kmitočtům podle toho, je-li Ki negativní nebo pozitivní.

Výhodou tohoto opatření lze vysvětlit následujícím způsobem: opatření k protišumové ochraně barevného kanálu spočívá při vysílání v úkonech „předzkreslení—kódování“ a při příjmu v příslušných úkonech „dekódování—korekce předzkreslení“, přičemž se pod kódováním rozumí propuštění modulované nosné barev kódovacím filtrem a pod dekódováním se rozumí její průchod dekódovacím filtrem.

Pokud jde o užitečný signál, předzkreslení a korekce předzkreslení se kompenzují navzájem stejně jako kódování a dekódování.

Zmenšením šumu vzniklého přenosem se však dosáhne dík dvěma „okénkům“, která jsou v šumovém spektru vytvořena dekódovacím filtrem a korekčním filtrem.

Získaná ochrana proti šumu však není stejnoměrná pro různé barvy, které jsou charakterizovány svým jasem a svou barvou.

Bez filtru je energetická hustota šumu statisticky rovnoměrná při kmitočtu nosné barev. Jak však vyplývá z dobře známé vlastnosti kmitočtové modulace, se toto rovnoměrné energetické šumové spektrum transformuje na parabolické rozložení u demodulovaného signálu, přičemž energetická hustota šumu vzrůstá se čtvercem kmitočtu.

Korekční filtr předzkreslení, jehož charakteristika zisku klesá se vzrůstajícím kmitočtem, působí proti tomuto vzrůstu šumu při vysokých obrazových kmitočtech. V případě zde uvažovaném však tato kompenzace nemůže být tak pronikavá, jak by to bylo žádoucí, jelikož by to znamenalo velmi zvýšenou míru předzkreslení, a v důsledku toho nepřípustné rozšíření pásma nosné barev.

Účinek korekčního filtru se však přičítá k účinku dekódovacího filtru, který při kmitočtu nosné barev a následkem toho i při obrazovém kmitočtu snižuje šum.

Lze dokázat, že pokud jde o redukování šumu spojeného s demodulovaným signálem, lze účinek dekódovacího filtru o charakteristice G (F) výkonového zisku G jako funkce kmitočtu F; pro okamžitý kmitočet Fj nosné barev prakticky pokládat rovným účinku filtru, který působí na demodulovaný signál a má následující charakteristiku g, (f) výkonového zisku g_s jako funkci kmitočtu f:

G (F_{i +} f) + G (F,-f) & UJ - - 2 - Účinek dekódovacího filtru je tedy selektivní v závislosti na F_b a v důsledku toho na hodnotě modulačního signálu, a posunutím maxima charakteristiky dekódovacího filtru lze zvýhodnit určité barvy, zřejmě však na úkor jiných barev.

Obecně lze říci, že účinek dekódovacího filtru zůstává uspokojivý, pokud rozdíl mezi kmitočtem F_c a okamžitým kmitočtem F, není příliš velký.

Shora uvedené posunutí dovoluje značně zlepšit protišumovou ochranu silně nasycených červených rozsahů odpovídajících velké hodnotě R, což jsou oblasti, kde se šum projevuje zvlášť rušivě z nejrůznějších objektivních a subjektivních důvodů.

Uvažuje-li se rozložení šumu při obrazovém kmitočtu, dále účinek korekčního filtru a účinky uvedeného posunutí na ostatní barvy, lze užívané posunutí nastavit experimentálně tak, že celkový výsledek bude uspokojivý.

Bylo zjištěno, že zvolí-li se Ks se stejným znaménkem jako Ki, lze do barev shora uve1 + 256 Θ² 1 + 1,6 Θ² kde

G_c (Fj = děným opatřením zvýhodněných zahrnout nejen červenou, nýbrž také obě druhé barvy zkušebního obrazu barevných pruhů normalizovaných se 75 % amplitudy, které mají nejslabší jasy a pro něž následkem toho je oko pozorovatele zvlášť citlivé na šumové signály.

Zvolí-li se však Ki a Kz se stejným znaménkem, zvýší se významným způsobem viditelnost těch chyb v barevných signálech, které vyplývají z přičtení nosné barev k jasovému signálu Y a které tvoří jedno z hledisek obrazového přeslechu.

Pokládá-li se, že jasový signál Y se opakuje alespoň přibližně, čemuž tak obecně bývá, na dvou obrazových řádcích postupně analyzovaných, pak chyby způsobené obrazovým přeslechem, zejména fázovými rozdíly, budou přibližně stejné pro signály Αχ a A2 přiřazené k uvedeným dvěma obrazovým řádkům.

Jestliže Ki a Kz mají stejné znaménko, signály R—Y a B—Y budou ovlivněny ve stejném smyslu, zatímco budou-li Ki a Kx mít opačná znaménka, budou signály R—Y a B—Y ovlivněny v opačných smyslech.

Na základě trojúhelníku barev a s ohledem na citlivost oka na rozdíly barev lze tedy ukázat, že celkově bude oko citlivější na barevné chyby, budou-li signály R—Y a B—Y ovlivněny chybami opačných znamének.

Při užití vynálezu lze zachovat koeficienty Ki a K2 s opačnými znaménky, ale přitom do velké míry zachovat protišumovou ochranu, nejde-li o šum obrazového přeslechu, který se obdrží, posunuje-li se kmitočet F_c současně směrem k okamžitému kmitočtu odpovídajícímu přenosu maximální algebraické hodnoty signálu R—Y a směrem k okamžitému kmitočtu odpovídajícímu přenosu maximální algebraické hodnoty signálu B—Y.

Vezme-li se zřetel na další okolnosti, které budou ještě vyznačeny dále, pak jeden příklad provedení podle vynálezu u vpředu zmíněného systému odpovídá následujícím údajům:

Ki je negativní a má hodnotu —0,525,

K2 je pozitivní a má hodnotu -t-0,67. Předzkreslení modulačních signálů Ai a Az při obrazovém kmitočtu nastává podle následujícího pravidla:

g ft 1 = ^g,lIJ 1+ (f/kft)² přičemž ři = 85 kHz pro f v kHz, k = 3, kde g, (f) je zisk korekčního zkreslení při kmitočtu f. Charakteristika kódovacího filtru předfiltru jako funkce F je tato:

přičemž G_c (F) je zisk kódovacího filtru při kmitočtu F.

Tyto dvě charakteristiky jsou charakteristikami výkonového zisku, a to ve skutečných poměrech, a nikoliv hodnoty hladin v decibelech.

F_o = 282 . F_l = 4,40625 MHz,

F₀‘ = 272 . F_l = 4,250 MH<, přičemž F_L = 15,625 kHz je řádkový kmitočet pro obraz se 625 řádky a s úplnými 25 obrazy za sekundu.

Soustava pro redukování viditelnosti nosné barev používá uspořádání, které vyžaduje klidové kmitočty rovné násobkům řádkového kmitočtu.

„Omezený“ kmitočtový zdvih zde bude definován jako interval změny okamžitého kmitočtu nosné barev, který odpovídá intervalu změny od —1 do +1 předzkresleného signálu Aj, kde i = 1 nebo 2. Je třeba poznamenat, že tento interval změny je při chybějícím předzkreslení identický s intervalem změny každého ze signálů Ai. a A?.

Za tohoto předpokladu lze omezené kmitočtové zdvihy vyjádřit takto:

F_o — 280 kHz až F_n + 280 kHz pro signál A, F₀‘ — 230 kHz až F₀‘ + 230 kHz pro signál A?.

„Celkový“ kmitočtový zdvih, tj. celkový interval změny okamžitého kmitočtu, je v podstatě stejný pro oba signály:

Fz = 3,900 MHz až Fi = 4,756 MHz, což je přibližně

F_o — 500 až F_o + 350 kHz pro A.i,

F,/ — 350 až F₀‘ + 500 kHz pro Až.

Přebytku celkového kmitočtového zdvihu nad omezený kmitočtový zdvih se, pokud jde o signály At a Až, používá jen pro přenos velkých hodnot špiček předzkreslení a omezením signálů se omezují tyto špičky na hodnoty schopné přenosu.

Kmitočet F_o se zvolí rovný 4290 kHz.

Zde jde ovšem pouze o číselný příklad. Pro vysvětlení obecného použití vynálezu však z něho vyplývají důvody, které vedou k volbě dat, jež vykazují shora uvedené nesouměrnosti.

Je třeba poznamenat, že pokud jde o signál A.1, postačí použít horního postranního pásma omezeného přibližně na 400 kHz ve srovnání s rozsahem 900 kHz pro dolní postranní pásmo.

Je třeba dále poznamenat, že při kmitočtové modulaci přenášené spektrum modulované vlny obsahuje interval kmitočtového zdvihu vymezený dvěma pásmy zvanými pás’ ma okrajová, z nichž jedno náleží k hornímu postrannímu pásmu a druhé k dolnímu postrannímu pásmu. Okrajová pásma zde uvažovaná jsou ona pásma, která vymezují omezený kmitočtový zdvih.

Za těchto předpokladů omezení horního postranního pásma na 400 kHz pro signál A.i bere zřetel k následujícím faktorům:

1. Z hlediska obrazového přeslechu je výhodnější zmenšit horní postranní pásmo než dolní postranní pásmo.

2. Lze dosáhnout dostatečně správného rozlišení přenášeného signálu použitím velmi redukovaného okrajového pásma za předpokladu, že druhé okrajové pásmo má dostatečnou šířku.

3. Pro zajištění subjektivně uspokojivého přenosu rozdílového signálu R—Y je důležitější brát zřetel na špičky předzkreslení pro hodnoty A: odpovídající pozitivnímu s'gnálu R-— Y, než pro hodnoty Ai odpovídající negativním hodnotám signálu R—Y.

Šířkou 400 kHz je tedy stanoven klidový kmitočet F_o nosné barev pro signál Ai na hodnotu asi 4,4 MHz.

Pokud jde o signál Au, zvolí se ze shora uvedených důvodů K: se znaménkem, opačným než Ki, tj. pozitivním, rovným následkem toho + 0,67. Vzhledem k tomuto pozitivnímu znaménku je výhodné, aby horní postranní pásmo modulované nosné barev mělo pro tento signál větší šířku, než je šířka horního postranního pásma použitého u signálu Ai, aniž by však bylo nutné dát mu šířku rovnou šířce dolního postranního pásma užitého pro signál At, a to se zřetelem jednak na důležitost nasycených červených rozsahů, jak bylo shora naznačeno, a jednak na skutečnost, že pokud jde o rozlišení signálu, méně záleží na tom, které z obou okrajových pásem je vůči druhému zmenšeno. Ve spojení se signálem Až lze například pro horní postranní pásmo zvolit hodnotu 550 kHz, což pro odpovídající klidový kmitočet F₀‘ vede k hodnotě řádu 4,250 MHz. ,

Snížení kmitočtového zdvihu na F_o‘ + 230 kHz, s ohledem na skutečnost, že subjektivní protišumová ochrana signálu Až zůstává ještě uspokojivou, dává zejména tu výhodu, že se částečně kompenzuje zmenšení šířky širšího okrajového pásma vyhrazeného pro signál Až oproti širšímu okrajovému pásmu, které je vyhrazeno pro signál Ap a toto zmenšení je vyvoláno posunutím kmitočtu F,‘ oproti kmitočtu F„,

Shora uvedený postup lze vykládat buď jako shora, že pro přenos dvou signálů At a Až, jež mají stejný variační interval, se použijí modulační charakteristiky s různými sklony, nebo tak, že se pro signály At a Až užije dvou konstant Ki a Kz, jejichž vzájemný poměr je Kn/Ki = (0,6⁷/0,525] (280/230], přičemž uvedené dva signály Ai a Až mají odlišné variační intervaly, avšak pro obě modulační charakteristiky je zachován stejný sklon.

Minimum ziskové charakteristiky kódovacího filtru je umístěno mezi F_u a F₀‘, avšak vzhledem k tomu, že signálu At se oproti signálu Až dostává zvýšené obecné ochrany, nejsou posuny stejné, takže minimum se s výhodou umístí směrem ke kmitočtu 4,290

MHz, což je odstup pouze 40 kHz vůči kmitočtu F_o‘ oproti odstupu asi 115 kHz oproti kmitočtu F_o.

Na výkresu je znázorněna středová část ziskové křivky přenosové funkce, vyjádřené v decibelech pro kódovací filtr, přičemž jsou vyznačeny meze pro barevný kanál a poloha kmitočtů F_o a F₀‘ na ose kmitočtu F v kHz.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT

   Způsob přenosu barevného televizního signálu v systému SECAM, při němž se nosná barev kmitočtově moduluje dvěma postupnými signály, odpovídajícími rozdílům barvy R—Y a Β—Y a střídajícími se s řádkovým kmitočtem, přičemž tato nosná barev se dále filtruje ve filtru zvaném kódovací filtr, jehož součinitel přenosu rosíc v závislosti na přenášeném kmitočtu po obou stranách středního kmitočtu F_c, vyznačující se tím, ynAlezu že se pro tuto nosnou barev použije střídavě prvního nosného kmitočtu F_o a druhého nosného kmitočtu F₀‘, a to v přenosových periodách jednoho a druhého z obou postupných signálů, přičemž tyto nosné kmitočty F_o a F₀‘ jsou obsaženy v kmitočtovém pásmu 200 kHz a leží v tomto pásmu na navzájem opačných stranách vzhledem ke střednímu kmitočtu F_c.