CS219343B2

CS219343B2 - Způsob přípravy glykosidů plsuromutilinu

Info

Publication number: CS219343B2
Application number: CS804090A
Authority: CS
Inventors: Ramakrishnan Nagarajan
Original assignee: Lilly Co Eli
Priority date: 1977-12-08
Filing date: 1980-06-10
Publication date: 1983-03-25

Description

Nové glykosldy pleuromutilinu jsou použitelné jako činidla proti grampositivním a gramnegativním bakteriím, anaerobním bakteriím a mykoplasmatům. Připravují se reakcí acetylovaného glykosylderivátu s pleuromutilinem nebo jeho derivátem nebo glykosylderivátem pleuromutilinu.

Antibiotikum pleuromutilin bylo izolováno v roce 1951 Kavanaghem aj. Proč, Nati. Acad. Soc. 37, 570 až 574 (1951). Struktura pleuromutilinu stanovená později odpovídá vzorci

získá sloučenina známá jako mutilin. Mutilin má strukturu vzorce II

OH

Dále byl připraven velký počet derivátů pleuromutilinu [švýcarský patent č. 572 894 (Derwent č. 26 553X); holandský patent č. 69, 11083 (Derwent č. 40,642); Knauseder a jiné, USA patent č. 3 716 579; Egger aj., USA patent č. 3 919 290; Brandl aj., USA patent č. 3 949 079; Riedl, USA patent č. 3 979 423; Baughn aj., USA patent č. 3 987 194; Egger aj,, USA patent č. 4 032 530; K. Riedl, „Studies on Pleuromutilin and Some of Its Derivatives“, J. Antibiotics 29, 132 až 139 (1976); H. Egger a H. Reinshagen, „New

Alkalickou hydrolysou pleuromutilinu se

Pleuromutilin Derivatives with Enhaced Antimicrobial Activity. I. Synthesis“, J. Antibiotics, 29, 915 až 922 (1976] a „II. Structure-Activity Correlations“, J. Antibiotics 29, 923 — 927 (1976); F. Knauseder a E. Brandl, „Pleuromutilins: Fermentitation, Structure and Biosynthesis“, J. Antibiotics 29, 125 až 131 (1976); J. Drews a)., „Antimicrobial Activities of 81 723 hfu, a New Pleuromutilin Derivative“, Antimicrob. Agents and Chemotherapy 7, 507 až 615 (1975).

Nedávno Michel a Higgens nalezl antibiotikum A-40104, faktor A, které je novým členem pleuromutilinové skupiny antibiotik. Struktura antibiotika A-40104 faktor A odpovídá vzorci III

OH

kde D-xylopyranová skupina je v ^-konfiguraci.

Sloučeniny připravené podle předloženého vynálezu jsou novými glykosidy pleuromutilinu, které jsou aktivní nejen proti grampositivním a gramnegativním bakteriím a anaerobním bakteriím, ale také mykoplasmatům. Lékaři a veterinární lékaři tak mají k dispozici další činidlo, které se může používat pro léčení infekčních nemocí lidí nebo domácích zvířat.

Předmětem předloženého vynálezu je způsob přípravy glykosidů pleuromutilinu obecného vzorce IV

kde R je vinyl; R¹ je vybrané ze skupiny sestávající z

a] «- a β-anomerů následujících hexopyranos:

D- a L-glukosy; 1-thio-D- a L-glukosy, 1-thio-D- a L-galaktosy,

b] a- a /3-anomerů následujících pentopyranos a pentofurans: 1-thio-D- a L-ribosy, cj β-anomerů následujících pentofuranos: 1-thio-D- a L-xylosy, dj a- a /3-anomerů pentopyranosových forem 1-thio-D- a L-xylosy, ej oc- a β-anomerů následujících pyranos aminocukrů: 2-deoxy-2-amino-D- a L-glukosy, N-monoalkyl a Ν,Ν-dialkyl derivátů těchto aminocukrů s 1 až 4 atomy uhlíku v každém z alkylů,

f) a- a ^-anomerů disacharidů: 1-thiomaltosy,

g) 2-deoxy-2- (hydroxyimino) -a-D-galaktopyranosyl,

R² je atom vodíku, který se vyznačuje tím, že se hydrolysuje glykosylderivát, kde glykosylová část je vybraná z per-O-acylovaných nebo benzylovaných a- nebo β-anomerů vybraných ze skupiny a) až gj výše v přítomnosti base.

Sloučeniny, kde R² je atom vodíku, se připraví reakcí pleuromutilinu s příslušnou cukernou částí použitím běžných metod pro tvorbu glykosidů. Například glykosity, které jsou /3-anomery se obecně připravují Koenigs-Knorrovou metodou (viz H. Krauch a W. Kunz, „Organic Name Reactions“, John Wiley and Sons, New York, N. Y., 1964, str. 269). Glykosidy, které jsou α-anomery se obecně připravují halogenem katalysovanou glykosidací. Pro tyto reakce jsou zejména výhodné bromderiváty.

Ještě další glykosidační metoda použitelná pro přípravu některých sloučenin podle předloženého vynálezu zahrnuje použití katalysy rtufnatými sloučeninami, jako je například kyanid rtuťnatý.

Rozumí se, že při těchto metodách je per-O-acylglykosylhalogenid příslušným výchozím sacharidem. Příprava těchto per-O-acylglykosylhalogenidů je známa. Přehledný referát o chemii těchto sloučenin viz Advan. Carbohyd. Chem. 10, 207 až 256 (1955). Per-O-acetylglykolsylhalogenidy jsou nejčastěji používanými výchozími částmi sacharidů. Rovněž tak jsou použitelné jiné acylglykosylhalogenidy, jako například per-O-(C2 až Ch alkanoyl)-glykosylhalogenidy. Bromidy a chloridy jsou nejčastěji používanými deriváty halogenidů, neboť jodidy se snadněji rozkládají a fluoridy jsou méně reaktivní.

Jiná metoda pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu zahrnuje reakci pleuromutilinu s nitrosylchloridovým adduktem per-O-acylglykolderivátu příslušného cukru za vzniku odpovídajícího 2-(hydroxyimino j derivátu, načež se pak tento derivát převede na požadovaný aminoglykosid.

Thioglykosidové deriváty podle předloženého vynálezu, kde R² je atom vodíku, se připraví reakcí 14~deoxy-14-(monojodacetoxyjmutilinu, dále nazývaného jodpleuromutilin s příslušným per-O-acylmerkaptoderivátem sacharidu. Jodpleuromutilin se připravuje postupem popsaným v USA patentu č. 3 979 423. Per-O-acylmerkaptoderiváty sacharidů se mohou připravit z příslušných halogensubstituovaných per-O-acylovaných analogů sacharidů běžnými postupy. Jiná metoda pro přípravu příslušných merkaptoderivátů sacharidů zahrnuje bortrifluoridetherátem katalysovanou kondensaci příslušně per-O-acylované cukerné části molekuly s pleuromutilinthiolem za použití postupu popsaného R. J. Ferrierem a R. H. Furneauxem Carbohydrate Research 52, 63 až 68 (1976).

2-Amino-l-thio-čť-D-glykosidy se s výhodou připravují kondensaci 14-deoxy-14- (merkaptoacetoxy) mutilinu, dále nazývaného pleuromutilinthiol, s příslušnými 2-deoxy-2- (hydroxyimino) -per-O-acyl-a-D-glykosylchloridem za vzniku odpovídajícího 2-(hydroxyimino jderivátu a pak redukcí oximinoderivátu za vzniku požadované 2-aminoslouceniny.

Dialkylamino-l-thio-/3-D-glykopyranosyl deriváty se připraví převedením dialkylamino-per-O-acyl-l-brom-cí-D-glykopyranosidů [pro přípravu viz J. Am. Chem. Soc. 99, 5826 (1977]] na odpovídající dialkylamino-per-O-acyl-l-merkapto-/3-D-glykopyranosidy a pak reakcí s jodpleuromutilinem.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu, kde R je ethyl, se mohou připravit z odpovídajících sloučenin, kde R je vinyl standardní redukcí jako například hydrogenaci za použití katalyzátoru paládia na uhlí. Tyto sloučeniny se také mohou připravit reakcí 19,20-dihydropleuromutilinu s příslušnou cukernou částí, jak je popsáno výše.

Ty sloučeniny, kde R¹ je per-O-acylovaná cukerná část, jsou použitelné

1. jako meziprodukty těch sloučenin, kde R¹ je vybrané ze skupin uvedených v a) až g) a

2. jako aktivní sloučeniny.

Ty sloučeniny, kde R¹ je vybrané ze substituentu a) až g) se připraví z příslušných per-Oi-acylovaných sloučenin, štěpením acylových skupin v přítomnosti base, jako je triethylamin.

Při výhodném provedení se výchozí materiál nechá reagovat s triethylaminem v roztoku ethanolu a vody po dobu několika dnů při teplotě místnosti. Produkt se pak odpaří ve vakuu k suchu.

Příprava sloučenin podle předloženého vynálezu je blíže objasněna následujícími příklady.

Příklad 1

A. Příprava 14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-/3-D-glukopyranosyl) oxyacetoxy ] mutilinu

Pleuromutilin (1,6945 g, 4,48 mmol) se rozpustí ve směsi nitromethanu a benzenu (1:1, 300 ml). Asi 100 ml tohoto roztoku se odfiltruje, aby se zajistilo bezvodé prostředí. K tomuto roztoku se přidá Hg(CN)2 (1,0694 g, 4,23 mmol). Během 6 hodin se pak k reakční směsi udržované na 60 °C v olejové lázni přikape v atmosféře dusíku roztok acetobromglukosy (2,009 g, 4,89 mmol) ve směsi nitromethanu a benzenu (1:1, 100 mililitrů). Reakční směs se míchá 20 hodin za těchto podmínek. Pak se přidá další Hg(CN)2 (762 mg, asi 3 mmol) a přikape se roztok 2,3,4,6-tetra-O-acetyl-a-D-glukopyranosyl bromidu (964,2 mg, 2,34 mmol) ve směsi nitromethanu a benzenu (1 : 1, 50 ml). Reakční směs se míchá další 2 dny, načež se ochladí v ledové lázni a postupně se promyje studeným nasyceným roztokem hydrogen uhličitanu sodného (jednou] a studeným nasyceným roztokem chloridu sodného (dvakrát). Po každém promytí se vodná fáze zpět extrahuje dichlormethanem. Organické fáze se spojí, vysuší bezvodým síranem horečnatým jednu hodinu a pak se odpaří ve vakuu k suchu a získá se 4,05 g surového produktu.

Surový produkt se dále čistí chromatografií na koloně silikagelu (Merck) 3 X 95 centimetrů a eluuje se směsí ethylacetátu a toluenu (1:1). Jímají se v 45 minutových intervalech 8 až 10 ml frakce. Jednotlivé frakce se sledují chromatografií na tenké vrstvě silikagelu použitím směsi ethylacetátu a toluenu (1:1) a detekcí jodem. Příslušné frakce se spojí a odpařením ve vakuu se získá 515,3 mg vyčištěného 14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-^-D-glukopyranosyl)oxyacetoxy]mutilinu ve výtěžku 16,24 procenta. _v

B. Příprava 14-deoxy-14-( (/3-D-glukopyranosyl} oxyacetoxy ] mutilinu

14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-^-D-glukopyranosyljoxyacetoxymutilin (1,237 g, asi 1,74 mmol) připravený výše v odstavci A se rozpustí v bezvodém methanolu (100 mililitrů). K tomuto roztoku se přidá voda (100 ml) a pak se za stálého míchání při teplotě místnosti oddestiluje (CsHsjsN (30 mililitrů). Vzniklá reakční směs se míchá tři dny při teplotě místnosti a pak se odpaří ve vakuu k suchu. Odparek stále obsahuje stopy (C2H5)3N a dalším sušením ve vakuu se získá 1,3762 g surového produktu.

Tento surový produkt se dále čistí chromatografií na koloně silikagelu o průměru 2 cm (150 g, Merck). Elucí směsí ethylacetátu a ethanolu (4:1) se jímají v asi 20 minutovém intervalu 2 ml frakce. Frakce se sledují chromatografií na tenké vrstvě silikagelu použitím stejného systému rozpouš7 tědel a detekcí jodem. Frakce 98 až 130 se spojí a odpaří ve vakuu. Získá se ták 278,6 miligramu 14-deoxy-14-[ (0-D-glukopyranošyll oxyacetoxy] mutilinu.

Hmotové spektrum M⁺ + 1 = 541, NMR 4 X CH3 0,71 (d); 0,90 (d); 1,17 (sj; 1,43 (S).

Příklad 2

A. Příprava 14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2-(hydroxyimino j -3,4,6-tri-O-acetyl-a-D-galaktopyranosyl j oxyacetoxy) mutilinu

Pleuromutilin (7,6342 g, 20,19 mmol) se hechá reagovat s adičním produktem triacetátu D-galaktalu s NOCÍ (7,6723 g, 22,76 mmol]. Čištěním chromatografií na silikagelu za použití směsi ethylacetátu a toluehU (1:1) se získá 14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2- (hydroxyimlno) -3,4,6-tri-O-acetyl-a-D-gálaktopyrahosyl j oxyacetoxy ] mutilin (10,0739 gřámu, 14,8 mol) ve výtěžku 73 %.

B. Příprava 14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2-(hydřoxyimino) -a-D-galaktopyí ahosyl) oxyacetoxy] mutilinu

14-deúxy-14- [ (2-deoxy-2- (hydroxyimino )-3,4,6-tri-O-acetyl-a-D-galaktopyranošyl)-oxyacetoxy]mutilin (1,5 g), připravený postupem podle odstavce A se rozpustí v methanolu (50 ml) a vodě (50 ml). K tomuto roztoku se přidá (CžHsJsN (50 ml). Vzniklý roztok se míchá tři dny při teplotě místnosti. Reakční směs se pak odpaří ve vakuu. Přidá se chloroform a odparek se uňiístí ve vakuu. Vzniklá pěna pak po jednohodinovém sušení ve vysokém vakuu poskytne 414 mg surového produktu.

Surový produkt se rozpustí v minimálním množství methanolu a nanese se na 1,5 X X 70 cm kolonu silikagelu (Merck). Elucí ethylacetátem a ethanolem (9:1) se jímají v jednohodinových intervalech 2 až 3 ml frakce. Frakce se sledují chromatografií na tenké vrstvě silikagelu za použití stejného systému rozpouštědel. Příslušné frakce se Spojí a odpařením ve vakuu k suchu se získá Celkem 104,4 g 14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2- (hydroxyimino) -α-D-galaktopyranosyl j Oxyacetoxy] mutilinu. Hmotové spektrum M+ + 1 = 554. NMR: 4 X CH3 0,74 (d), 0,85 (d), 1,08 (s), 1,86 (s).

Příklad 3

A. Příprava 14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-Oácetyl^-D-glukopyranosyl j thioacetoxy ] mutilinu

Roztok jodpleuromutilinu (577,3 mg), připravený podle příkladu 3 USA patentu 3 979 423, v acetonu (2 ml) se přidá k roztoku 2,3,4,6-tetra-O-acetyl-jS-D-glukopyranosylmerkaptanu (428,8 mg) v acetonu (2 ml). K míchané reakční směsi se přidá roztok

K2CO3 (168,4 mg) ve vodě (1 ml) a získaný roztok se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Reakční směs se pak naleje do deionisované vody (25 ml) a vodný rožtúk šě extrahuje dichlormethánem. Dichlormethaňový roztok se vysuší síranelU sodným, přefiltruje a odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se suší ve vysokém vakuu 1,5 hodiny a získá se 989,7 mg 14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tétra-O-acetyl-/3-D-glukopyranosyl) thioacétoxy] mutilinu.

B. Příprava 14-deoxy-14-[ (/Ž-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu

14-deoxy-14-[ (2,4,4,6-tetra-O-acetyl-/3-D-glukopyranosyl) thioacetoxy jmutilirt (529,8 mg), připravený postupem podle Odstavce A se rozpustí v methanolu (50 ml). K tomuto roztoku se přidá voda (50 ml) a (CžHsJsN (50 ml). Vzniklý roztok se míchá dny při teplotě místnosti a p ak se odpařením ve vakuu k Suchu zbaví veškerých stop rozpouštědla. Odparek se znovu odpaří z chloroformu a získá se tak 492 mg surového produktu.

Tento produkt se dále čistí chromatografií na koloně silikagelu (2 cm v průměru, 150 g, Merck). Elucí směsí ethylacetátu a ethanolu (9:1) se jímají frakce objemu 6 ml v 30 minutových intervalech- Frakce se kontrolují chromatografií na tenké vrstvě silikagelu ve stejném systému rozpouštědel za použití jodu, jáko detekčního činidla. Frakce č. 28 až 120 se spojí a odpařením se získá 366 mg lá-deoxy-lá-f (j3-D-glukopyranosyl J thioacetoxy ] mutilinu. Hmotové spektrum M⁺ — H2O = 538. NMR:

X CH3 0,70 (d); 0,91 (d); 1,13 (s); 1,40 (s).

Příklad 4

A. Příprava hydrobromidu 2,3,4-tri-O-acetyl-l-thiouronium-/3-D-xylopyranosy

2,3,4-tri-O-acetyl-a-D-xylopyranošyl bromid (1,3 g, 3,83 mmol), připravený podle „Methods of Carbohydrate Chemistry“, vol. 1, Academie Press, New Yoř, N. Y., 1962, str. 183, se rozpustí v acetonu (3 ml). K tomuto roztoku se přidá thiomočůvina (330 mg, 4,33 mmol). Po dalším přidání acetonu (aši 3 ml) se vzniklý roztok zahřívá R varu (Olejová lázeň 70 °C) po dobu asi 20 minut. Produkt vykrystaluje stáním reakční směsi v lázni s ledem. Krystaly se odfiltruji, promyjí minimálním množstvím acetonu a vysušením se získá 849 mg hydrobromidu

2,3,4-tri-O-acetyl-l-thiouronium-j3-D-xylopyranosy, t. t. 174 až 175 °C,

B. Příprava 2,3,4-tri-O-acetyl-l-thio-|3-Dxylopyranosy

K hydrobromidu 2,3,4-tri-O-acetyl-l-thio219343 uronium-^-D-xylopyranosy (608,4 mg, 1,466 mmol připravenému postupem podle odstavce A a NazS^Os (218 mg, 1,14 mmolu) se přidá voda (5 ml) a chlorid uhličitý (5 ml). Reakční směs se zahřívá 40 minut k varu pod zpětným chladičem, načež se ochladí na teplotu místnosti. Organická fáze se oddělí a vodná fáze se dvakrát promyje po 10 mililitrech chloridu uhličitého. Spojené frakce chloridu uhličitého se vysuší bezvodým síranem sodným, přefiltrují a odpařením ve vakuu se získá 212,9 mg 2,3,4-tri-O-acetyl-1-thio-íí D-xylopyranosy ve formě žlutého oleje. Tento produkt vyžaduje další čištění na koloně silikagelu a získá se olej (132,3 miligramu), který krystaluje (t. t. 117 až 122 °C). Při pozdějších přípravách chromatografické čištění není nutné, neboť produkt krystaluje přímo po naočkování.

C. Příprava 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-_t3-D-xylopyranosyl)thioacetoxy] mutilinu

2,3,4-tri-O-acetyl-l-thio-^-D-xylopyranosa (1,46 g, 5 mmol) připravená postupem podle odstavce B, se rozpustí v acetonu (10 mililitrů). Pak se přidá jodpleuromutilín (2,48 g, 5,08 mmol) v acetonu (10 ml). K míchané reakční směsi se přidá roztoku K2CO3, (721 mg, 5,19 mmol) ve vodě (5 ml). Vzniklý roztok se míchá 20 minut při teplotě místnosti a pak se naleje do deionisované vody (100 ml). Tento roztok se extrahuje dichlormethanem. Dichlormethanový roztok se vysuší bezvodým síranem sodným, přefiltruje se, odpaří ve vakuu k suchu a znovu suší ve vysokém vakuu 8 hodin. Získá se tak 3,8246 g produktu ve formě bílé pěny, která vykrystaluje buď z diethyletheru a hexanu, nebo z diethyletheru a ethylacetátu a má t. t. 91 až 97 °C.

D. Příprava 14-deoxy-[ (.5-D-xylopyranosyl)thioacetoxy] mutilinu

14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-^-D-xylopyranosyl) thioacetoxy ]mutitlin (1,5954 g), připravený postupem podle odstavce C se rozpustí v methanolu .(60 ml), vodě (50 ml) a přidá se triethylamin (55 ml). Vzniklá reakční směs se míchá dva dny při teplotě místnosti, načež se odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se znovu rozpustí v chloroformu a čtyřikrát znovu rozpustí a odpaří. Odparek se suší 4 hodiny ve vysokém vakuu a získá se tak 1,79 g surového produktu.

Tento produkt se čistí chromatografií na koloně silikagelu (průměr 2,7 cm, 200 g, Merck) a elucí směsí ethylacetátu a ethanolu (9:1) se jímají frakce 5 ml v 20 minutových intervalech. Frakce se kontrolují chromatografií na silikagelu v tenké vrstvě za použití stejného systému rozpouštědel a jodu jako detekčního činidla. Frakce č. 38 až 60 se spojí s odpařením ve vakuu se získá 1,2066 g 14-deoxy-14-[ (/2-D-xylopyranosyl)-thioacetoxy jmutilinu. Hmotové spektrum M+ + 1 = 527. NMR: 4 X CHs 0,63 (d); 0,84 (d); 1,07 (s); 1,88 (s).

Příklad 5

A. Příprava 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-D-arabinopyranosyl) thioacetoxy jmutilinu

2,3,4-tri-O-acetyl-l-thio-/5-D-arabinosa (3,177 g, 0,0109 mol), připravená postupem podle příkladu 4, odstavce A a B se rozpustí v acetonu (20 ml) a jodpleuromutilín (5,31 g, 0,0109 mol) se také rozpustí v acetonu (20 ml) a roztoky se smísí. Pak se přidá uhličitan draselný (1,506 g, 0,0109 mol) ve vodě (10 ml). Vzniklý roztok se míchá 30 minut při teplotě místnosti, načež se naleje do vody (100 ml). Vodný roztok se třikrát extrahuje 50 ml dávkami dichlormethanu. Dichlormethanové extrakty se spojí, vysuší bezvodým síranem sodným a filtrují. Filtráty se odpaří ve vakuu k suchu a získá se 7,1 g surového produktu.

Tento produkt se čistí vysokotlakou kapalinou chromatografií (HPLC, Waters¹Associates Prep. LC/Systém 500) elucí směsí toluen-ethylacetát (1:1) rychlostí 250 ml/min. Jímají se frakce Objemu 250 ml. Jednotlivé frakce se kontrolují chromatografií na tenké vrstvě silikagelu za použití směsi toluenu a ethylacetátu (1:1) a jodu jako detekčního činidla. Frakce 17 až 22 obsahují maximální množství čistého produktu. Tyto frakce se spojí a odpařením ve vakuu se získá 4,989 g 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-^-D-arabinopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu.

B. Příprava 14-deoxy-14-[ (,/3-D-arabinopyranosyljthioacetoxy jmutilinu

14-deoxy-14- [ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-D-arabinopyranosy 1) thioacetoxy ] mutilin (1 g), připravený postupem podle odstavce A se rozpustí v methanolu (50 ml), vodě (50 ml) a pak se k tomuto roztoku přidá triethylamin (50 mi). Vzniklý roztok se míchá 48 hodin při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se pak odpaří ve vakuu a získá se surový produkt, který se dále čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií postupem podle odstavce A elucí gradientem rozpouštědel (počínaje ethylacetátem do směsi ethylacetátu a 95% ethanolem (9:1). Získá se tak 0,62 gramu 14-deoxy-14-[ (/3-D-arabinopyranosyl)thioacetoxy ] mutilinu.

NMR: 5 X CHs, 0,65 (d); 0,70 (t); 0,87 (d); 0,92 (s) a 1,4 (s).

Příklad 6

A. Příprava 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl/3-L-arabinopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu

Jodpleuromutilin (4,636 g, 0,0095 mol) se nechá reagovat s 2,3,4-tri-O-acetyl-l-thio-L-arabinosou (2,76 g, 0,0095 mol) postupem podle metody popsané v příkladu 5A. Získá se tak 6,265 g surového produktu, který se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografíí postupem podle příkladu 5A za použití gradientu rozpouštědel z 4 litrů toluenu až 4 litrů směsi toluenu a ethylacetátu (1 : 1). Získá se tak 3,53 g 14-deoxy-14-[ (2,34-tri-O-acetyP/S-L-arabinopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu.

í

B. Příprava 14-deoxy-14-[ (/3-L-arabinopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu

14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-L-arabinopyranosyl)thioacetoxy]mutilin (1 g) připravený postupem podle odstavce A se deacyluje postupem popsaným v příkladu 5B a získá se 1,09 g surového produktu. Tento produkt se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií za použití gradientu rozpouštědel z 4 litrů ethylacetátu až 4 litrů směsi ethylacetátu a ethanolu (9:1). Získá se tak 0,6862 g, 14-deoxy-14-[ (<3-L-arabinopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu. Hmotové spektrum M ⁺ + 1 = 527. NMR: 4 X CHs, 0,72 (d), 0,90 (d), 1,18 (s) a 1,45 (s).

Příklad 7

A.

14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-L-xylopyranosyl) thioacetoxy) mutilin se připraví použití postupu popsaného v příkladu 4 za použití L-xylosy. jako výchozího materiálu. V konečném stupni se jodpleuromutilin (31 gramů) nechá reagovat s 2,3,4-tri-O-acetyl-1-thio-jS-L-xylosou (19 g) a získá se 39,6 g surového produktu. Tento surový produkt se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií postupem popsaným v příkladu 5 za použití gradientu rozpouštědel (8 1) z toluenu až směsi toluenu a ethylacetátu (7: :3). Vyčištěné frakce vykrystalují ze směsi toluenu a ethylacetátu a získá se 21,05 g 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-L-xylopyranosyl) thioacetoxy]mutilinu, t. t. 210 až 213 °C.

B.

14-deoxy-14-[ (β-L-xylopyranosyl) thioacetoxy ] mutilin, se připraví z 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-0-acetyl-/3-L-xylopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu (15,8 g, připraveného podle odstavce A. postupem podle příkladu 4D a získá se 14,3 g produktu ve formě bílé pěny. Hmotové spektrum M⁺ —H2O = 509. NMR: 4 X CHs: 0,63 (d), 0,82 (d), 1,16 (s) a 1,86 (s).

Příklad 9

A. Příprava pleuromutilinthiouronium hydrojodidu

Jodpleuromutilin (46,8 g) se rozpustí v acetonu (300 ml) a k tomuto roztoku se přidá thiomočovina (7,418 g) a další aceton (60 ml). Vzniklá reakční směs se zahřívá k varu na olejové lázni 90 °C po dobu 30 minut. Reakční směs se nechá vychladnou na teplotu místnosti, odpaří se ve vakuu k suchu a získá se 60 g hydrojodidu 14-deoxy-14-(thiouroniumacetoxy)mutilinu, nazývaného dále pleuromutilinthiouronium hydrojodid, ve formě amorfní bílé sloučeniny.

B. Příprava pleuromutilinthiolu

Pleuromutilinthiouronium hydro jodid (60 gramů] připravený postupem podle oddílu A se rozpustí ve vodě (200 ml) a dostatečném množství horkého methanolu tak, aby se získal úplný roztok. K tomuto roztoku se přidá roztok NazS^Oá (23 g) rozpuštěný ve vodě (100 ml) a chlorid uhličitý (150 až 200 mililitrů). Vzniklá reakční směs se zahřívá k varu na olejové lázni 80 až 90 °C po dobu 30 minut. Chloroformová fáze se oddělí, vysuší bezvodým síranem sodným a odpařením k suchu se získá 32,5 g pleuromutilinthiolu ve formě bílé amorfní sloučeniny.

C. Příprava ce- a /3-anomerů 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-D-ribopyranosyl) thioacetoxy] mutilinu

Pleuromutilinthiol (7,53 g, 19,1 mmol), připravený postupem podle odstavce B se rozpustí v chloroformu (100 ml) a přidá se tetra-O-acetylřibopyranosa (6,19 g, 19,46 mmol). K vzniklému roztoku se přidá tortrifluorid etherát (9 ml). Vzniklá reakční směs se míchá asi 2½ hodiny při teplotě místnosti, načež se ve vakuu odpaří k suchu. Takto získaný odparek se znovu rozpustí v chloroformu a dvakrát se promyje stejným objemem vody. Chloroformová fáze se oddělí, vysuší bezvodým síranem sodným přes noc a pak se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 13 g směsi a- a /3-anomerů 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-D-ribopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu. Tento surový produkt se dále čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií popsanou v příkladu 5 nejprve použitím gradientu rozpouštědel z 4 litrů toluenu až 4 litrů směsi toluenu a ethylacetátu (3:1) a pak použitím směsi toluenu a ethylacetátu (3:1) a nakonec 2 litrů ethylacetátu. Příslušné frakce se z vysokotlaké chromatografie dále čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií za použití nejprve 4 litrů toluenu a pak gradientu rozpouštědel z 4 litrů toluenu až 4 litrů směsi toluenu a ethylacetátu (4:1). Znovu se příslušné frakce spojí a poskytnou vyčištěný produkt. Tento produkt (stále směs anomerů) se dále čistí na koloně silikagelu o průměru 3,5 cm za použití směsi toluenu a isobutylalkoholu (9:1), a frakce se jímají v intervalech 30 minut o objemu asi 5 ml. Frakce se také kontrolují chromatografií na tenké vrstvě silikagelu. Isoluje se tak 307,3 mg or-anomeru a 1,32 g /3-anomeru.

D.

14-deoxy-14- [ (β-D-ribopyranosyl j thio acetoxy]mutilin se připraví z 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-D-ribopyranosyl)thioacetoxy ] mutilinu (připraveného postupem podle odstavce C. postupem podle příkladu 4D.

Hmotové spektrum M⁺ ™ 526. NMR 4 X X CHs: 0,72 (d), 0,88 (d), 1,16 (sj, a 1,45 (s).

Příklad 10

A. Příprava a- a β-anomerů 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-O-acetyl-D-ribopyranosyl)thioacetoxy] mutilinu

Pleuromutilinthiol (6,5 g, 16,49 mmol) připravený postupem podle příkladu 9, odstavce B, se rozpustí v chloroformu (150 mililitrů) a k tomuto roztoku se přidá tetra-O-acetyl^-D-ribofuranosa (6,9 g, 21,69 mmol). K vzniklému roztoku se postupně přidá bortrifluoretherát (10 ml). Reakce se provádí postupem podle příkladu 9, odstavce C a získá se 10 g surového produktu, který je směsí anomerů.

Tato směs se dělí vysokotlakou kapalinovou chromatografii jak je popsaná v příkladu 5 za použití nejprve 8 litrů gradientu z toluenu až směsi toluenu a ethylacetátu (3:1) a dalších 8 litrů gradientu ze směsi toluenu a ethylacetátu (3:1) až směsi toluenu a ethylacetátu (1:3). Získá se tak 1,6589 g přečištěného surového produktu. Tento produkt se chromatografuje na koloně silikagelu (2,5 cm v průměru, 225 g, Merck) za použití směsi toluenu a isobutylalkoholu (9 :: 1) jako elučního činidla. V 30 minutových intervalech se jímají frakce, objem asi 3 ml. Frakce č. 205 až 250 se spojí a odpařením ve vakuu se získá 0,494 g dále vyčištěného materiálu. Tento materiál se rechromatografuje na jiné koloně silikagelu za použití stejných podmínek. Frakce číslo 209 až 215 se spojí a odpařením ve vakuu se získá 56 mg 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-O-acetyl-cř-D-ribofuranosyl) thioacetoxy] mutilinu. Frakce č. 248 až 260 se rovněž spojí a získá se 28 mg 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-O-acetyl^-D-dibofuranosyl) thioacetoxy j mutilinu.

B.

14-deoxy-14- [ (cť-D-ribofuranosyl )thioacetoxy] mutilin se připraví z 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-O-acetyl-a-D-ribofuranosyl)thioacetoxy] mutilinu (připraveného podle odstavce A. postupem podle příkladu 4D.

Příklad 11

14-deoxy-14- [ (,β-D-ribofuranosyl) -thioacetoxy] mutilin, se připraví z 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-O-acetyl^-D-ribofuranosyl) thioacetoxy] mutilinu (připraveného podle příkladu 10) postupem podle příkladu 4D.

Příklad 12

A. Příprava 14-deoxy-14- [ (2-deoxy-2- (N,N-dimethylamino) -3,4,6-tri-O-acetyl-/3-D-f lukopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu

K roztoku D-glukosamin hydrochloridu (10,8 g, 0,05 mol) ve vodě (250 ml) se přidá 250 ml 37 % vodného roztoku formaldehydu a 5 g 10% paladia na uhlí. Vzniklá směs se hydrogenuje až se spotřebuje teoretické množství pro převedení na 2-deoxy-2- (Ν,Ν-dimethylamino) -D-glukosamin. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se lyofilisuje. Získaný produkt se acetyluje acetanhydridem a pyridinem a získá se odpovídající tetra-O-acetylderivát. Tento se pak převede na 2-deoxy-2-(Ν,Ν-dimethylamino )-3,4,6-tri-O-acetyl-D-glukopyranosylbromid, který se pak převede na odpovídající 1-merkaptoderivát postupem podle příkladu 4. Reakcí 2-deoxy-2- (Ν,Ν-dimethylamino) -3,4,6-tri-O-acetyl-l-thio-D-glukopyranosy s jodpleuromutilinem postupem podle příkladu 4, odstavce C se získá požadovaný produkt.

B.

14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2-(Ν,Ν-dimethylamino ) -β-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ] mutilin, se připraví z 14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2-(Ν,Ν-dimethylamino )-3,4,6-tri-O-acetyl-/2-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu (připraveného podle odstavce A. postupem podle příkladu 4D. Hmotové spektrum M⁺ -|- 1 = 598. NMR: 4 X CH3 0,64 (d), 0,84 (d), 1.07 (s) a 1,88 (s); CH(CH₃)2 0,96 (d).

Příklad 13

A. Příprava 14-deoxy-14-[ (4-O-(2,3,4,6-tetra-O-acctyl-^-D-glukopyranosyi )-2,3,6-tri-O-acetyl-/J-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ]mutilinu

Tato sloučenina, dále nazývaná jako derivát heptaacetylthiomaltosy se připraví postupem podle příkladu 4, pouze jako výchozí materiál se použije okta-O-acetát maltosy. Okta-O-acetát maltosy se připraví postupem popsaným v Methods, díl 1, str. 334; z této sloučeniny se připraví postupem popsaným v práci Finam a Warren, J. Chem. Soc. 1982 2823 bromid hepta-O-acetylmaltosy. Jodpleuromutilin (8,6 g) se pak nechá reagovat s thiolem hepta-O-acetylmaltosy (11,8 g, připraveným postupem podle pří219343 kladu 4, oddíl A a B) postupem podle příkladu 4, oddíl C a získá se 17 g produktu ve formě bílé pěny. Tento produkt se dále čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii použitím gradientu ethylacetátu až směsi ethylacetátu a ethanolu (1:1) jako elučního činidla. Získá se tak 1,12 g derivátu heptaacetylthlomaltosy.

B.

14-deoxy-14-[(4-0-(a-glukopyranosyl)--S-D-glukopyranosyl) thioacetoxy Jmutilin, dále nazývaný jako derivát thiomaltosy, se připraví deacetylací derivátu heptaacetylthiomaltosy (1,1 gramu) postupem popsaným v , příkladu 4D. Získá se 1,1 gramu surového produktu ve formě žlutého odparku. Tento produkt se dále čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii popsanou v příkladě 5. Získá se tak 732,6 mg derivátu thiomaltosy.

Biologická aktivita glykosidů pleuromutilinu

Sloučeniny podle předloženého vynálezu inhibují růst určitých pathogenních organismů, zejména grampositivních bakterií. Sloučeniny se s výhodou testují proti typickým grampositivním organismům, jako je Staphylococcus aureus za použití turbidometrického testu na poloautomatickém přístroji (Autoturb Microbiological Assay System, Elanco) popsaným v práci N. R. Kužel a F. W. Kavanagh v J. Pharmaceut. ScL, 60, (5), 764 a 767 (1971). Při testování těchto sloučenin byly použity následující parametry: Staphylococcus aureus (H-Heatley) NRRL B-314 v živném mediu (pH 7) inkubovaném si 4 hodiny při 37 °C. Testované vzorky a A-40104 faktor A, které byly použity jako standardy, byly rozpuštěny ve vodě. Standardy byly přítomny v Autoturb přístroji v koncentracích 1,25; 2,50; 3,75; 5,00 a 6,25 /zg/ml. Testované sloučeniny byly zředěny tak, že obsahovaly přibližně 2,5 až 5,0 jug aktivity na ml. Jednotky aktivity určitých typických sloučenin podle předloženého vynálezu (R² — H v testované skupině) při testech in vitro jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1

Testovaná sloučenina R vinyl vinyl vinyl vinyl vinyl vinyl vinyl

R¹ /3-D-xylopyranosyl (standard) /5-D-glukopyranosyl l-thio-/3-D-xylopyranosyl l-thio-/?-D-gIukopyranosyl

1-thio-^-D-ribopyranosyl l-thio-ce-D-ribopyranosyl

1-tliio-^-D-arabinopyranosyl

Jednotky aktivity (,ug/mg)

446 až 452 12 až 13 995 až 1003 36

1070

350

380

Glykosidy pleuromutilinu podle předloženého vynálezu jsou relativně netoxické. Například hodnoty LDso 14~deoxy-14-[ (/3-D-xylopyranosyl) thioacetoxy ] mutilinu a 14-de-oxy-14- [ (β-D-xylopyranosyl)thioacetoxy ] -19,20-dihydromutilinu, při intraperitoneální injekci myším jsou větší než 1500 mg/kg; LDso 14-deoxy-14-[ (3,4,6-tri-O-acetyl-2-deoxy-2- (hydroxyimino) -^-D-glukopyranosyl) oxyacetoxy]-19,20-dihydromutilinu, jsou rovněž při intraperitoneální injekci myším větší než 300 mg/kg.

Typické sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují in vivo antimikrobiální účinek vůči experimentálním bakteriálním infekcím. Jestliže se dvě dávky těchto sloučenin aplikují myším s příslušnou infekcí, uvádí se nalezená aktivita jako EDso hodnoty (účinná dávka v mg/kg, která chrání 50 % testovaných zvířat. Viz Warren Wick a j. J. Bacteriol. 81, 233 až 235 (1971). EDso hodnoty pozorované u těchto sloučenin jsou uvedeny v tabulkách II a III.

Tabulka II

In vivo aktivita 14-deoxy-[ (/3-D-xylopyranosyl)thioacetoxy]mutilinu

Testovaný organismus	aplikace	ED50 X 2	stupeň infekce
Staphylococcus aureus 3055	podkožně	1,85	82 X LDso (ip)
Staphylococcus aureus 3055	orálně	44	3400 X LDso (ip)
Staphylococcus aureus 3055	orálně	32,4	500 X LDso (ip)
Streptococcus pyogenes C203	podkožně	11,4	370 X LD50 (ip)
Streptococcus pneumoniae
Park I	podkožně	65	42 X LD50 (ip)
Streptococcus pneumoniae
B1492	podkožně	15,3	340 X LDso (ip)

Tabulka III

In vivo aktivita 14-deoxy-14-[ (jS-D-xylopyranosyl)thioacetoxy j-19,20-dihydromutilinu

Testovaný organismus	aplikace	EDaO X	2 stupeň infekce
Staphylococcus aureus 3055	podkožně	1,6	400 X LD50 (ip)
Staphylococcus aureus 3055	orálně	29	3400 X LD50 (ip)
Staphylococcus aureus 3055	orálně	21	.500 X LD50 (ip)
Streptococcus pyogenes C203	podkožně	7,0	500 X LD50 (ip)
Streptococcus pneumoniae
Park I	podkožně	58,5	42 X LDoo (ip)
Streptococcus pneumoniae
B1343	podkožně	16,3	30 X LD50 (ip)
Streptococcus pneumoniae
B1492	podkožně	13,25	340 X LDoO (ip)
Sloučeniny podle předloženého	vynálezu	sloučenin podle	předloženého vynálezu, jak
také inhibují růst různých anaerobních bak-	byla stanovena	standardními zředOvacími

terií. Tabulka IV shrnuje aktivitu typických testy na agaru.

Tabulka IV

MIC ((Ug/ml)* sloučeniny číslo

	1	2	3	4	5	6
Actinomyces israelii	á 0,5	á 0,5	0,5	< 0,5	< 0,5	2,0
Clostridium perfringéhs	16,0	2,0	2,0	> 128	δ,Ο	> 128
Clostridium septicum	< 0,5	2,0	1,0	4,0	32,0	1,0
Eubacterium aerofaciens	16,0	1,0	0,5	> 128	4,0	16,0
Peptococcus ááaccharolyticus	< 0,5	g 0,5	0,5	< 0,5	4,0	4,0
Peptococcus prevoti	< 0,5	g 0,5	g 0,125	8,0	2,0	2,0
Peptosterptococcus anaerobius	Ě 0,5	g 0,5	g 0,125	1,0	8,0	g 0,5
Peptostreptococcus interme-
dius	< 0,5	< 0,5	0,5	2,0	2,0	4,0
Bacteroides fřagilis 111	8,0	1,0	2,0	32,0	64,0	2,0
Bacteroides fřagilis 1877	4,0	1,0	1,0	32,0	64,0	2,0
Bacteroides fřagilis 1936B	8,0	1,0	1,0	64,0	128	8,0
Bacteroides thetaiotaomicron	8,0	1,0	0,5	64,0	64,0	8,0
Bacteroides melaninogenicus	> 128	> 128	0,25	8,0	2,0	2,0
1865/28
Bacteroides melaninogenicus	2,0	1,0	0,5	4,0	4,0	4,0
2736
Bacteroides vulgatis	4,0	1,0	1,0	32,0	32,0	4,0
Bacteroides corrodens	4,0	1,0	1,0	32,0	64,0	4,0
Fusobacterium symbiosum	4,0	2,0	1,0	128	16,0	4,0
Fusobacterium neerophorum	< 0,5	g 0,5	1,0	< 0,5	8,0	4,0

MIC (jug/ml)* sloučeniny číslo

Actinomyces israelii 64,0

Clostridium perfringens > 128

Clostridium septicum > 128

Eubacterinm aerofaciens > 128

Peptococcus asaccharolyticus 64,0

Peptococcus prevoti 128

Peptostreptococcus anaerobius 64,0

Peptostreptococcus intermedius > 128

Bacteroides fragilis 111 > 128

Bacteroides fragilis 1877 > 128

Bacteroides fragilis 1936B > 128

Bacteroides thetaiotaomicron > 128

Bacteroides melaninogenicus 1856/28 > 128

Bacteroides melaninogenicus

2736 32

Bacteroides vulgatis > 128

Bacteroides corrodens > 128

Fusobacterium symbiosum 4,0

Fusobacterium necrophorum > 128 * ukončeno po 24hodinové inkubaci Tabulka IV — pokračování

Sloučenina Název

č.

14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-D-xylopyranosyl)thioacetoxy]mutilin

14-deoxy-14- [ (β-D-xylopyranosyl) thioacetoxy ] mutilin

14-deoxy-14-[ (/3-D-xylopyranosyl) thioacetoxy-19,20-dihydromutilin

14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-^-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ] -19,20-dihydromutilin

14-deoxy-14- [ (^í-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ] -19,20-dihydromutilin

14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-^-D-xylopyranosyl) thioacetoxy ] -19,20-dihydromutilin

14-deoxy-14- [ (3,4,6-tri-O-acetyl-2-deoxy-2- (hydroxyimino) -D-glukopyranosyl) oxyacetoxy] mutilin

14-deoxy-14- [ (3,4,6-tri-O-acetyl-2-deoxy-2- (hydroxyimino) -or-D-glukopyranosyl )-oxyacetoxy ] -19,20-dihydromutilin

14-deoxy-14- [ (3,4,6-tri-O-acetyl-2-deoxy-2- (hydroxyimino) -«-D-galaktopyranosyl) oxyacetoxy] mutilin

14-deoxy-14-[ (/2-D-glukopyranoly) thioacetoxy ] mutilin

9 10 11

8,0 > 128 > 128 > 128 8,0 > 128 64,0	1,0 > 128 > 128 > 128 16,0 16,0 2,0	2,0 64,0 64,0 16,0 16,0 16,0 š 0,5	g 0,5 > 128 16,0 128 á 0,5 < 0,5 š 0,5
> 128	> 128	4,0	1,0
> 128	> 128	128	128
> 128	> 128	64,0	32,0
> 128	> 128	64,0	32,0
> 128	> 128	64,0	16,0
> 128	> 128	> 128	> 128
> 128	> 128	32,0	16,0
> 128	> 128	64,0	32,0
> 128	> 128	64,0	32,0
> 128	> 128	64,0	128
> 128	64,0	2,0	16,0
Sloučenina		Název

č.

14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-^-D-glukopyranosyl) thioacetoxy ] mutilin

Důležitým rysem aktivity sloučenin podle předloženého vynálezu je jejich aktivita vůči mykoplasmatům. Některé druhy mykoplasmat jsou pathogenní u lidí a různých zvířat. Látky aktivní vůči mykoplasmatům jsou zejména nutné pro prevenci a léčení nemocí způsobených mykoplasmaty u drůbeže, prasat a dobytka.

Například 14-deoxy-14-[ (/3-D-xylopyranosyl)thioacetoxy]mutilin a 14-deoxy-14-[ (ιβ-D-xylopyranosyl) thioacetoxy]-19,20-dihydromutilin jsou in vitro testech aktivní vůči Ureaplasma sp., Mycoplasma bovis, Mycoplasma dispar a některým jiným druhům mykoplasmat hovězího dobytka v množství 0,024 ^ug/ml.

Minimální inhibični koncentrace (MIC) řady typických sloučenin podle předloženého vynálezu (R² = H) v testované skupině proti různým druhům mykoplasmat, jak byly stanoveny in vitro ve zřeďovacích testech jsou shrnuty v tabulce V.

Tabulka V

Testovaná sloučenina

R	R¹
vinyl	p-D-glukopyranosyl
vinyl	l-thio-(3-D-xylopyranosyl
vinyl	l-thio-/i-D-glukopyranosyl
vinyl	/3-D-glukopyranosyl
vinyl	l-thio-/3-D-xylopyranosyl
vinyl	1-thio-jS-D-glukopyranosyl
Sloučeniny podle	předloženého vynálezu

MIC (jug/ml)

Mycoplasma Mycoplasma gallisepticum synoviae

0,39	0,78
0,78	0,78
1,56	3,12
0,78
0,39	0,15
1,56

také vykazují in vitro aktivitu proti Pasteurella multocida, Pasteurella hemolytica, a druhům Pseudomonas, které jsou pathogenní u ryb. P. multocida například způsobuje infekci dýchacích orgánů u dobytka, drůbeže a vepřů. P. hemolytica je hlavní příčinou dýchacích onemocnění u dobytka.

Při testech in vitro proti Pasteurella hemolytica je například průměrná MIC hodnota pro 14-deoxy-14- [ (β-D-xylopyranosyl) thioacetoxyjmutilin a 14-deoxy-14-[ (p-D-xylopyranosyl) thioacetoxy ]-19,20-dihydromutilin 12,5 ^g/ml a 10,4 (Ug/ml.

Aktivita reprezentačních sloučenin podle předloženého vynálezu (R² — H v testované skupině) proti P. multocida a Pseudomonas sp. je zahrnuta v tabulce VI.

Tabulka VI

Testovaná sloučenina R R¹ vinyl 1-thio-^-D-xylopyranosyl

Podle jiného důležitého rysu jsou sloučeniny podle předloženého vynálezu také účinné proti Spiroplasmatům. Spiroplasma citri způsobuje houževnaté onemocnění citrusů, jiné Spiroplasma ovlivňuje růst kukuřice. Tabulka VII shrnuje in vitro aktivitu representativních sloučenin podle předloženého vynálezu (R² - H v této skupině) pro-

MIC (jUg/ml)	Pseudomonas sp· (ryby)
Pasteurella multocida (hovězí dobytek)	Pasteurella multocida (krůty)
3,12	6,25	6,25

ti Spiroplasma citri. V tomto testu je inhibice S. citri stanovována barevnou reakcí. Červená (R) označuje úplnou inhibici, červeno-oranžová (RO) označuje částečnou inhibici a žlutá (Y) označuje žádnou inhibici. Tak například 14-deoxy-14-[ (β-D-xylopyranosyl) thioacetoxy ] -19,20-dihydromutilin inhihuje růst S. citri v množství 0,01 ppm.

Tabulka VII testovaná sloučenina R Rl vinyl 1-thio-jS-D-xylopyranosyl vinyl /3-D-glukopyranosyl

Důležitým rysem předloženého vynálezu je použití sloučenin podle předloženého vynálezu pro léčení dysenterie u vepřů. Jak je uvedeno W, E. Brownem a j., v USA patentu č. 4 041 175, je pleuromutilin účinný pro léčení dysenterie u vepřů. Nyní bylo nalezeno, že glykosidy pleuromutilinů podle předloženého vynálezu jsou také účinné proti Treponema hyodysenteriae, organismu, který je nejvíce dáván do souvislosti s dysenterií vepřů. Účinek proti T. hyodysenteriae je stanoven in vitro testem. Test zahrnuje přidání sloučeniny v množství 50; 5,0; 0,5; a 0,05 ,ug/ml agarových desek z trypticasy se sójou obsahujících 5 % hovězí krve.

aktivita — ppm

1,0 0,1 0,05 0,01

R,R R,R —,R RO,RO

R Y — —

Agarový povrch se naočkuje 0,1 ml 10'¹ zředěním suspense T.hyodysenteriae. Desky se inkubují 4 dny za anaerobních podmínek a pak se stanovuje přítomnost nebo nepřítomnost hemolytické treponemy. 14-deoxy-14- [ (β-D-xylopyranosyl)thioacetoxy jmutilin a 14-deoxy-14-[ ($-D-xylopyranosyl)thioacetoxyj-19,20-dihydromutilin inhibují růst 50; 5,0; 0,5 (íťg/ml koncentrace agaru.

Při použití pro léčení dysenterie vepřů se sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou aplikovat vepřům s infekcí orálně ve formě tablet, kapslí, prášků apod. Výhodnou metodou aplikace je však podávání sloučeniny spolu s potravou.

Claims

1. Způsob přípravy glykosidů pleuromutilinu obecného vzorce IV kde R je vinyl; R¹ je vybrané ze skupiny sestávající z

a) a- a /S-anomerů následujících hexopyranos:

D-a L-glukosy; 1-thio-D- a L-glukosy, 1-thio-D- a L-galaktosy,

b) a¹- a β-anomerů následujících pentopyranos a pentófuranos: 1-thio-D- a L-ribosy, 1-thio-L- a D-arabinosy,

c) a- a β-anomerů následujících pentofuranos: 1-thio-D- a L-xylosy,

d) a- a β-anomerů pentopyranosových forem 1-thio-D- a L-xylosy,

e) cu¹- a /3-anomerů následujících pyranos aminocukrů: 2-deoxy-2-amino-D- a L-glukosy, N-monoalkyl a Ν,Ν-dialkyl derivátů těchto aminocukrů s 1 až 4 atomy uhlíku v každém z alkylů,

f) a- a β-anomerů disacharidů: 1-thiomaltosy,

g) 2-deoxy-2- (hydroxyimino) -cu-D-galaktopyranosyl,

R² je atom vodíku, vyznačený tím, že se hydrolysuje odpovídající glykolderivát, kde glykosylová část je vybraná z per-O-acylovaných nebo benzylovaných ct- nebo ,6-anomerů vybraných ze skupin a] až g) výše v přítomnosti base.

2. Způsob podle bodu 1 pro přípravu neacylovaného glykosidů pleuromutilinu výše uvedeného obecného vzorce IV, vyznačený tím, že se hydrolysuje per-O-acylglykosid pleuromutilinu v přítomnosti triethylaminu.

3. Způsob podle bodu 2, pro přípravu 14-deoxy-14-[ (β-D-glukopyranosyl jthioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-^-D-glukopyranosyl) thioacetoxy jmutilin.

4. Způsob podle bodu 2, pro přípravu 14-deoxy-14- [ (β-D-xylopyranosyl) thioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-D-xylopyranosyl)thioacetoxy jmutilin.

5. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [ (^-D-arabinopyranosyl ] thioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydroVYNÁLEZU lysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-D-arabinopyranosyl) thioacetoxy Jmutilin.

6. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14· -deoxy-14-[ (/3-L-arabinopyranosyl) thioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/3-L-arabinopyranosyl) thioacetoxy jmutilin.

7. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [ (β-L-xylopyranosyl) thioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyI-/3-L-xylopyranosyl) thioacetoxy ] mutilin.

8. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14 -deoxy-14- [ (ď-D-ribopyranosyl) thioacetoxyjmutilinu, vyznačený tím, že se hydroly suje 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-a-D-ribopyranosyl) thioacetoxy ] mutilin.

9. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [ (^-D-ribopyranosyl)ťhioacetoxyjmutilinu, vyznačený tím, že se hydro lysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4-tri-O-acetyl-/2-D-ribopyranosyl) -thioacetoxy ] mutilin.

10. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14 -deoxy-14- [ (<z-D-ribofuranosyl jthioacetoxyj-mutilinu, vyznačený tím, že se hydroly suje 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-acetyl-cť-D-ribof uranosyl) thioacetoxy ] mutilin.

11. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [ (/?-D-ribofuranosyl Jthioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydroly suje 14-deoxy-14-[ (2,3,5-tri-O-acetyl-/3-D-ribof uranosyl) thioacetoxy jmutilin.

12. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [ (2-deoxy-2- (N,N-dimethylamino) -Ó-O-ghikonyranosyl j thioacetoxy) mutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14- [ (2-deoxy-2- (N,N-dimethylamino)-3,4₅6-tri-O-acetyl-/3-D-glukopyranosyl]thioacetoxy jmutilin.

13. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [(4-0-( α-D-glukopyranosyl J -β-D-glukopyranosyl J thioacetoxy j mutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14[ (4-0-(2,3,4,G-tetra-O-acetyl-cu-D-glukopyranosyl )-3,4,6-tri-0-acetyl-/3-D-glukopyranosy 1) thioacetoxy ] mutilin.

14. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14- [ (/3-D-glukopyranosyl) oxyacetoxy ] mutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14· -deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-^-D-glukopyranosyl) oxyacetoxy ] mutilin.

15. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14 -deoxy-14-[ (2-deoxy-2- (hydroxyimino)-cu-D-galaktopyranosyl) oxyacetoxy ] mutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14-[ (2-deoxy-2-(hydroxyimino)-3,4,6-tri-O-acetyl-tf-D-galaktopyranosyl) oxyacetoxy] mutilin.

16. Způsob podle bodu 2 pro přípravu 14-deoxy-14- [ (^-D-galaktopyranosyl) thioacetoxy jmutilinu, vyznačený tím, že se hydrolysuje 14-deoxy-14-[ (2,3,4,6-tetra-O-acetyl-/3-D-galaktopyranosyl ] thioacetoxy j mutilin.