Vynález se týká proudového vibrátoru, který je poháněn stlačeným vzduchem nebo jiným tlakovým médiem.
V dosud známých proudových vibrátorech s volně uloženými kmitavými tělesy je vzduch obvykle přiváděn a odváděn otvory vytvořenými v pouzdru a vlastní kmitavé těleso se pohybuje nad těmito otvory nebo podél těchto otvorů nepřímo kmitá. Proudění vzduchu těmito proudovými vibrátory Je neklidné. Při otáčení pouzdra se neustále mění tlak vzduchu, který u proudového vibrátoru vystupuje impulsně a zvířený, což vyvolává značný hluk. Toto· vzduchové proudění způsobuje nerovnoměrnou činnost vlastního kmitavého tělesa a vyvolává energetické ztráty, které vznikají buď v důsledku pohybu kmitavého tělesa podél přívodních a výstupních otvorů v pouzdru proudového vibrátoru, nebo v důsledku tlumení a impulsního vytékání vzduchu výstupními otvory proudového vibrátoru.
Uvedené nedostatky odstraňuje proudový vibrátc? podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává z pouzdra s válcovou dutinou, která je na čelních stranách uzavřena čely, ve kterých jsou na kružnicích souosých s válcovou dutinou pouzdra vytvořeny výstupní kanálky a jejichž středy prochází hřídel, jehož obvodová válcová plocha je souosá s válcovou dutinou pouzdra a na kterém je s axiální a radiální vůlí uloženo prstencové kmitavé těleso.
V pouzdru je symetricky vůči čelům uspořádán vstupní kanálek, který v podélném směru sestává ze spojitě se zužující části, části o nejmenším průřezu a spojitě se rozšiřující části a jehož geometrická osa je tečnou myšlené válcové plochy proložené kružnicemi, na kterých jsou rozloženy výstupní kanálky.
Prstencové kmitavé těleso při svém dosednutí na hřídel svými čelními stranami zakrývá polovinu výstupních kanálků.
Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že velký počet výstupních kanálků umožňuje, aby využitý vzduch z proudového vibrátoru vystupoval plynule a s nepatrnou (rychlosti, v důsledku čehož se podstatně snižuje provozní hlučnost.
Dynamické změny tlakových a kinetických poměrů ve vzduchu a konstrukce proudového vibrátoru umožňují, aby se prstencové kmitavé těleso ve válcové dutině pouzdra pohybovalo s minimálními odpory a aby využitý vzduch z proudového vibrátoru vystupoval s minimálním hlukem. Kromě již uvedených výhod má proudový vibrátor podle vynálezu další přednosti, spočívající v tom, že jeho výroba je jednoduchá a je spojena s nízkými náklady, přičemž proudový vibrátor podle vynálezu lze v nejrůznějších aplikacích použít v širokém rozsahu kmitočtu a budicích sil.
Vynález je dále objasněn na neomezujícím příkladu jeho provedení, které je popsáno pomocí připojeného výkresu, kde na obr.
je znázorněn příčný řez proudovým vibrátorem v rovině vstupního kanálku a na obr. 2 je znázorněn osový řez proudovým vibrátorem v rovině II—-II z obr. 1.
Na obr. 1 znázorněný proudový vibrátor sestává z pouzdra 1, ve kterém je vytvořena válcová dutina, do níž tangenciálně ústí Vstupní kanálek la. Válcová dutina pouzdra 1 je na čelních stranách uzavřena čely 2, kterými souose s válcovou dutinou pouzdra 1 prochází hřídel 3. V čelech 2 jsou na kružnicích souosých s válcovou dutinou pouzdra 1 vytvořeny výstupní kanálky 2a. Mezi čely 2 je s axiální a radiální vůlí uloženo prstencové kmitavé těleso 4.
Odvalovací plochy proudového vibrátoru jsou podle obr. 2 tvořeny vnitřní válcovou plochou prstencového kmitavého tělesa 4 a válcovou obvodovou plochou hřídele 3. Jestliže tyto· dvě plochy dosedají na sebe, je mezi válcovou obvodovou plochou prstencového· tělesa 4 a plochou válcové dutiny v pouzdru 1 v radiálním směru vůle Zr a geometrická osa prstencového kmitavého tělesa 4 je vůči geometrické ose válcové dutiny v pouzdru 1 výstředná o vzdálenost e. V této poloze prstencového kmitavého tělesa 4 překrývá prstencové kmitavé těleso 4 přibližně polovinu úhrnné plochy výstupních kanálků 2a. Vstupní kanálek la je mezi čely 2 uspořádán symetricky, přičemž jeho geometrická osa je přibližně tečnou myšlené válcové plochy proložené kružnicemi, na kterých jsou v čelech 2 vytvořeny výstupní kanálky 2a.
Vstupní kanálek la je proveden jako běžná proudová tryska, sloužící к přeměně tlakové energie vzduchu na kinetickou energii. Jeho spojité zužování, nejmenší příčný průřez a následující rozšíření jsou voleny tak, že rychlost protékajícího vzduchu se spojitě zvyšuje.
Činnost proudového vibrátoru podle vynálezu je v souladu s popsaným příkladem provedení následující:
Tlakový vzduch vstupuje do proudového vibrátoru ve směru šipky U, přičemž ve vstupním kanálku la se větší část tlakové energie tohoto vzduchu přemění na kinetikou energii. Z ústí vstupního kanálku la proudí tento vzduch s převážně kinetickou ^energií a velkou rychlostí do válcové duti<ny v pouzdru 1 a strhuje s sebou část okolIníího vzduchu, přičemž všechen tento vzduch (se „zaklíní“ mezi válcovou plochu dutiny v pouzdru 1 a válcovou obvodovou plochu prstencového kmitavého tělesa 4.
V prostoru, do kterého se vzduch takto „vklíní“, dochází к druhé přeměně energie vzduchu, to jest kinetická energie vzduchu v rozšířené části klínového prostoru se v zúžení tohoto klínového prostoru přemění převážně na tlakovou energii. Vzduchový klní svým dynamickým a statickým účinkem posune prstencové kmitvavé těleso 4, které se svou vnitřní válcovou plochou beze sklu zu odvaluje po obvodové ploše hřídele 3, přičemž toto prstencové kmitavé těleso 4 se kolem osy pouzdra 1 pohybuje vysokou rychlostí. Geometrická osa prstencového ‘kmitavého tělesa 4 se přitom kolem geomettrické osy pouzdra 1 otáčí ve vzdálenosti e, Itakže vzniká odstředivá síla, která vyvolává sinusové kmitání proudového vibrátoru.
Výstupní kanálky 2a vytvořené v čelech 2 mají více účelů. Přibližně polovina těchto výstupních kanálků 2a je stále otevřena a spojena s okolní atmosférou, takže prstencové kmitavé těleso 4 se v pouzdru 1 může odlehčit, to jest pohybovat se při výtoku využitého vzduchu bez většího protitlaku. Zbý vající polovina výstupních kanálků 2a je naproti tomu stále překryta čelními plochami prstencového kmitavého tělesa 4, takže tyto čelní plochy jsou prostřednictvím výstupních kanálků 2a stále propojeny s okolní atmosférou a prstencové kmitavé těleso 4 je zbaveno možných účinků osových sil.
Výstupní kanálky 2a, nacházející se v blízkosti vstupního kanálku la, umožňují, aby vzduchový proud vytékající vysokou rychlostí ze vstupního kanálku la přisával vzduch z okolní atmosféry. Vzduch přisátý tímto způsobem se mísí s vytékajícím vzduchem a účastní se dynamického ovlivňování prstencového kmitavého tělesa 4.