(54)

208 530 (11) (Bl) (51) Int. Cl.’ C 23 P 11/10

Inhibitor koroze kovů pro konzervační prostředky dočasné ochrany

Vynález se týká inhibitoru koroze kovů pro konzervační prostředky dočasné ochrany, jež obsahují filmotvorné složky, jako jsou syntetické či ropné oleje, vaseliny i vosky a společné s nimi chrání železné a některé neželezné kovy proti účinkům atmosférické koroze.

Ropné i syntetické oleje, vaseliny a vosky, které se používají jako konzervační prostředky kovových výrobků proti účinkům atmosférické koroze vytváří voduodpudivé filmy. Účinkem vzdušného kyslíku na tyto jednoduché konzervační prostředky dochází ke vzniku kyslíkatýoh sloučenin, které mohou způsobit 1 stimulaci koroze. Též stopy nafténů, asfalténů, které jsou obsaženy v některých typech ropných olejů, působí po oxidaci jako stlmulátory koroze. Je proto nutné doplnit tyto filmotvorné složky inhibitory koroze.

Velmi dobrými inhibitory atmosférické koroze železných kovů, užívané v ropných i syntetických filmotvornýoh složkách, jsou imidazoliny - kondenzáty vyšších mastných kyselin s deriváty 1,2-diaminoethanu. Tyto látky však neblaze působí na některé neželezné kovy, zvláště na měj a její slitiny. Imidazoliny ani v kombinaci s filmotvornými složkami, jako jsou syntetická či ropné oleje, vaseliny a vosky, nedostatečně chrání aSÍ a její slitiny. Tento nedostatek v inhibičních vlastnostech imidazolinů odstraňuje tento vynález.

Podstatou tohoto vynálezu je inhibitor koroze kovů pro prostředky dočasné ochrany, obsahující filmotvorné složky, jako jsou syntetické či ropné oleje, vaseliny i vosky, případně i těkavá či omezeně těkavá rozpouštědla, jako jsou aromatické či alifatické uhlovo208 530

208 S30 díky a jejioh halogenderiváty, ketony, estery jedno- 1 drojsytných alifatických i aromatických karboxylovýoh kyselin, vyznačený tím, že obsahuje směs solí vzniklýoh částečnou nebo úplnou neutralizaoí 2-alkyl- nebo 2-alkenyllmidazolinu vzorce I, kde R je lineární nebo rozvětvený řetězeo obsahující devět až dvacetpět uhlíkoyýoh atomů, vyššími alifatioý^H—?^H2 ^0

R — C | R,—C^ 'N—CIL, \₀H >n

CH₂-CH₂-NH2 (I) (II)

I

OH (III) kými kyselinami vzoree II, kde R^ je lineární nebo rozvětvený alkyl nebo alkenyl a devíti až dvacetipěti atomy uhlíku v řetězci a 1-hydroxybenzotriazolem vzorce III.

Vysoká bazioita imidazolinu vzoroe I způsobuje dokonce stimulaci koroze některých neželeznýoh kovů, zvláště mědi. Snížením bazicity, např. částečnou či úplnou neutralizaoí imidazolinu vyššími alifatickými kyselinami vzoroe II v kombinaci s komplexotvorným činidlem, jako je 1-hydroxybenzotrlazol vzoroe III, se podstatně zlepší 1 ochrana neželeznýoh kovů, zvláště mědi a jejioh slitin· Silně polární charakter vazby mezi imldazolinem a 1-hydroxybenzotriazolem způsobuje zhoršenou rozpustnost vzniklá soli v nepolárním prostředí, která je podstatnou vlastností běžně užívaných filmotvornýoh složek na bázi ropných i syntetických olejů, vaselin i vosků· Proto je nutný přídavek polárnějšího rozpouštědla, které zajišťuje vzájemnou rozpustnost lnhibičníoh složek v nepolárním prostředí· Těmito pomocnými a přídavnými rozpouštědly mohou být aromatické i alifatická uhlovodíky a jejich halogenderiváty, některá ketony i estery· Zvlášť výhodná jsou estery víoesytných karboxylovýoh kyselin, která se v současná době užívají jako zvláčňovadla plastických hmot· Tyto estery jsou zpravidla rozpustné v parafinickýoh olejích·

Následující příklady ilustruji možné složení inhibitoru podle vynálezu i jeho účinky, dosažená při jeho aplikaoi ve filmotvornýoh složkách·

Příklad 1

Imidazolln, vzniklý kondenzaoí kyseliny stearové s diethylentriaminem v molárním poměru ltl, byl neutralizován z 95 % 1-hydroxybenzotriazolem a vzniklá směs byla rozpuštěna v oyklohexanonu na 70 %ní roztok· Cyklohexanonový roztok Inhibitoru byl přidán v množství 10 % do 50 %ního roztoku mlkrovosku (bod měknutí 50 až 55 °C) v toluenu· Vzorky kovovýoh materiálů byly ponořeny do vzniklého konzervačního prostředku a po vyjmutí z roztoku a odpaření rozpouštědla zůstala na povrohu vzorků tenká vrstva konzervačního vosku· Vzorky kovů byly uzavřeny v hermetiokýoh nádobáoh v atmosféře 100 %ní relativní vlhkosti a podrobeny cyklické zkoušce (16 h při 40 °C, 8 h při 20 °C) podle ČSN 03 8205, příloha 3. Po třiceti oykleoh byly vzorky zbaveny konzervační vrstvy a na ooell tř· 11, mědi, hliníku, mosazi, zinku a niklu nebyly nalezeny příznaky ani bodová koroze· Na vzoroíoh materiálů ošetřených jen základním mikrovoskem byly nalezeny korozní body na oceli a mosazi již po sedmi až devíti oykleoh, na zinku již po pěti oykleoh·

Příklad 2

Imidazolln, vzniklý kondenzaoí kyselin talováho oleje a diethylentria® nu v molárním poměru 1:1, byl neutralizován z 50 % kyselinami talováho oleje a i 45 56 1-hydroxybenzotriazolem· Tato směs byla rozpuštěna v diohlormethanu za vzniku 50 %ního roztoku a vzniklý

208 S30 koncentrát byl přidán v množství 20 % do paranoického oleje J-3 (kinematická viskozita

lezena po šestnácti cyklech koroze na testovanýoh materiálech. Jen u zinku došlo k nepatrnému. ztmavnutí povrchu.

Příklad 3

Imidazolin, vzniklý kondenzací kyseliny olejové s diethylentriaminem v molárním poměru 1:1, byl ze 70 % neutralizován 1-hydroxybenzotriazolem a z 25 % kyselinou olejovou. Směs byla rozpuštěna při 70 °C v dibutylftalátu za vzniku 50 %n£ho roztoku a připravený koncentrát byl přidán v množství 15 % do parafinického oleje s kinematickou viskozitou

Q A až 20 mm /s při 50 C. Ochranná konzervační vrstva byla na vzorcích materiálů získána ponořením do konzervačního roztoku při 20 až 25 °C. Za podmínek testu, uvedených v příkladě 1, se po šestnácti cyklech na zkoušených materiálech neobjevily známky koroze. Příklad 4

Imidazolin, vzniklý kondenzací kyseliny olejové s diethylentriaminem v molárním poměru 1:1, byl ze 70 % neutralizován kyselinou olejovou a ze 25 % 1-hydroxybenzotriazolem. Směs byla rozpuštěna v dioktylsebakátu za vzniku 70 %ního roztoku. Tento koncentrát v mnpžství 15 % byl přidán do směsi, obsahující 40 % parafinického oleje i kinematické viskositě 33 až 37 mm²/s při 50 °C a 60 % motorové nafty. Zkoušené vzorky materiálů byly ponořeny do vzniklého konzervačního prostředku a po vytažení byly nechány 24 hodin při 20 až 22 °C. Po této době se vytvořila na povrchu předmětů konzervační vrstva o hmotnosti 20 až 25 g/m . Vzorky byly podrobeny testu za podmínek v příkladu 1. Po šestnácti cyklech nebyly nalepeny korozní zplodiny na všech uvedených vzorcích. Provede-li se obdobný test jen s filmotvornýml složkami, pak první korozní body se objevují u oceli, mědi i mosazi již po třech až pěti cyklech.

Z výše uvedených příkladů vyplývá, že Inhibitor podle vynálezu má velmi výhodné vlastnosti a může být využit k přípravě konzervačních prostředků, určenýoh k oohraně kovových předmětů proti účinkům atmosférické koroze.