Vynález se týká způsobu zjišťování chybného ' prohozu útku v tkacím stavu a zařízení k jeho provádění.

K zastavení stavu při chybném prohozu utkané nitě, způsobeném např. poruchou zanášecího ústrojí, bylo navrženo mnoho způsobů a zařízení. Podle jednoho z obvyklých způsobů se porucha zjišťuje tím, že se sleduje, zde prochází dvěma elektrodami útkového detektoru, propojenými útkovou nití, elektrický proud. Nedostatkem tohoto způsobu je skutečnost, že když se útková nit správně prohozená prošlupem oddálí během detekčního časového úseku i jen na okamžik od jedné z elektrod, detekuje se zdánlivá chyba, třebaže prohoz útku proběhl správně.

Účelem vynálezu je odstranit tyto nevýhody a vypracovat spolehlivý způsob detekce. Předmětem vynálezu je způsob zjišťování chybného prohozu útku v tkacím· stavu na základě elektrického proudu, protékajícího· útkovým detektorem při přemostění elektrod útkovou nití. Podstata vynálezu spočívá v tom, že během každého- prohozního cyklu se zjišťuje výskyt impulsů proudu vznikajících při oddálení útkové nitě od elektrody, jejich počet, popřípadě celkové trvání se srovnává s předem stanovenou hodnotou a při překročení této předem, stanovené hodnoty se vybaví regulační signál k zastavení stavu.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení ke zjišťování chybného prohozu útku, které obsahuje útkový detektor s dvěma elektrodami v dráze útku a generátor časovačích impulsů synchronizovaných s pracovními cykly prohozního ústrojí; podle vynálezu je k útkovému detektoru připojen tvarovací obvod připojený výstupem k součinovému hradlu, jehož druhý vstup · je spojen s generátorem časovačích impulsů, a výstup součinového · hradla je připojen k reléovému obvodu, spojenému s napájecím vedením hnacího^ motoru stavu, přes pracovní porovnávací obvod, jehož výstup tvoří regulační signál.

Vynález spolehlivě · omezuje četnost zastavení stavu, ke kterému dochází podle dosavadních řešení následkem· nepravého chybového signálu vyvolávaného náhodným oddálením útku od elektrod útkového detektoru, a přitom zajišťuje zastavení stavu při výskytu skutečného chybového signálu.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s výkresy, kde značí obr. 1 blokové schéma znázorňující první provedení vynálezu, obr.

2A až 2J průběhy signálů v jednotlivých částech zařízení z obr. 1, obr. 3 blokové schéma obměněného provedení podle vy205048 nálezu a obr. 4A až 4G průběhy signálů v jednotlivých . částech zařízení z obr. 3.

Podle obr. 1 jsou dvě elektrody 1, 2 upraveny na paprsku 4 na protilehlé straně od neznázorněného ústrojí k zanášení útkové nitě 3. Je žádoucí, aby elektrody 1, 2 měly dostatečnou ' vzdálenost, aby nemohly být vzájemně propojeny kapkou vody unášející útek. Elektroda 1 je připojena k jednomu pólu stejnosměrného zdroje 6, jehož druhý pól je spojen s detektorem 5. Útková nit 3 propojí při prohození obě elektrody 1, 2, takže elektrický proud může protékat sériovým' obvodem, skládajícím, se z elektrod 1, 2, detektoru 5 a stejnosměrného zdroje

6. Signál z detektoru 5, který udává, zda se útková nit 3 dotýká nebo nedotýká elektrod 1, 2, se zavádí do tvarovacího, obvodu 7. Tvarově upravený signál z tvarovacího obvodu 7 se pak přes invertor 8 vede na vstup 9a součinového hradla 9.

Na otočném hřídeli ' 10 je upevněno raménko 11, které se otáčí synchronně s pohybem neznázorněného stavu. Na raménku 11 je upevněn železný plátek 12, například trvalý magnet a v blízkosti dráhy pohybu železného plátku 12 je snímač 16 s cívkou; rotující raménko 11 s železným plátkem 12 a snímač 16 tvoří generátor 13 časovačích impulsů, který vyšle signál s logickou hodnotou „1” pokaždé, když se železný plátek přiblíží ke snímači 16. Tento· signál udává časový interval prohozu útku prošlupem a vede· se na vstup 9c součinového: hradla B. Další vstup 9b součinového· hradla 9 je připojen k impulsovému generátoru 14, který vysílá sled impulsů s předem stanovenou opakovači frekvencí po celou dobu, kdy je spouštěcí spínač 15 stavu sepnut. Jakmile se spouštěcí spínač 15 sepne, uzavře se samopřídržný obvod 17, který zůstane uzavřen a spíná spínač 18, přes nějž je impulsový generátor 14 napájen z nezázorněného elektrického zdroje připojeného ke svorce 25a. Mimo to, sepne samopřídržný obvod 17 soustavu propojených kontaktů třífázového spínače 21, přes které se napájí , hnací motor 19 stavu.

Za součinovým hradlem 9 je zapojen pracovní porovnávací obvod 20, skládající se z čítače 22 a monostabilního multivibrátoru 23. Impulsy z impulsového generátoru 14 se dostávají přes součinové hradlo 9 do čítače 22 pouze tehdy, když je na všech vstupech 9a, 9b, 9c součinového hradla 9 signál „1”. Jakmile počet impulsů z impulsového generátoru 14, prošlých součinovým· hradlem 9 do· čítače 22, dosáhne během jednoho detekčního· ' časového úseku předem stanovené hodnoty, vyšle čítač 22 signál do monostabilního: multivibrátoru 23, , který se překlopí a , vyšle řídicí signál. Řídicí signál se vede do reléového obvodu 24, který rozpojí spínač 25, zapojený do, série s ručním zastavovacím, spínačem 33. Tím se přeruší napájení hnacího motoru 19 a stav se za staví. Je výhodné zvolit zmíněný detekční časový úsek tak, aby odpovídal časovému intervalu trvání signálu z generátoru 13 časovačích impulsů. Když počet impulsů z impulsového generátoru 14 došlých do, čítače 22 nedosáhne během jednoho časového detekčního, úseku předem stanovené hodnoty, čítač 22 nevyšle výstupní signál. V obou případech se na konci časového detekčního , úseku impulsy zaznamenané v čítači 22 vymažou vymazávacím signálem , z generátoru 20 vymazávacího signálu.

Opakovači frekvence impulsů z impulsového generátoru 14 a nastavený počet impulsů v čítači 22 se mohou měnit, např. podle druhu útkové nitě 3.

Tvary signálů v jednotlivých částech zařízení z obr. 1 jsou znázorněny na obr. 2A až 2J. Jakmile se zapne spouštěcí spínač 15, naběhne hnací motor 19 a začne pohánět stav a impulsový generátor 14 začne vysílat sled impulsů se zvolenou opakovači frekvencí. Dotýká-li se útková nit 3 během celého, detekčního časového úseku elektrod 1, 2, má signál z detektoru 5 průběh podle obr. 2G, signál z tvarovacího obvodu 7 průběh podle obr. 2H a signál · z invertoru 8 průběh podle obr. 21. Tvar signálu z impulsového generátoru 14 je znázorněn na obr. 2C a tvar signálu snímače 16 na obr. 2D. Když se tedy útková nit 3 dotýká obou elektrod 1, 2 po' celou dobu detekčního časového úseku, není na výstupu součinového· hradla 9 signál, protože výstupní signál z invertoru 8 je „0”.

Když se útková nit 3 oddálí od elektrod 1, 2 např. dvakrát, má signál z detektoru 5 tvar podle obr. 2A. Tento signál , se vede do tvarovacího obvodu 7, odtud do invertoru 8 a do součinového' hradla 9. Pokud je signál ze snímače 16 roven „1”, vyšle součinové hradlo 9 signál, jehož tvar je na obr. 2E. Čítač 22 pak zaznamená pro tento detekční časový úsek dva impulsy.

Když se útková nit 3 nedotýká elektrod 1, 2 během doby, kdy signál ze snímače 16 je „1” podle obr. 2D, signál z detektoru 5 není „1”. V důsledku toho dostává součinové hradlo 9 na vstupu 9a po dobu detekčního časového intervalu z invertoru 8 signál „1”. Do čítače 22 tedy dojde osm impulsů z impulsového generátoru 14 propuštěných součinovým hradlem 9. I když se vezme v úvahu fázové posunutí mezi vstupy 9a, 9b, 9c součinového hradla 9, napočítá čítač 22 během detekčního časového úseku alespoň sedm impulsů. Když se tedy předem stanovená hodnota čítače 22 · nastaví na sedm, vyšle čítač 22 signál podle obr. 2F, který překlopí mono-stabilní multivibrátor 23 a tím zastaví stav.

Generátor 26 vymazávacích signálů vysílá vymazávací signál, vybuzený sestupnou hranou signálu ze snímače 16 a znázorněný na obr. 2J. Vymazávací signál se vede do čítače 22 a nastaví jej znovu do počáteční205048 ho stavu, takže čítač 22 začíná při každém prohozu útku počítat od nuly.

V popsaném zapojení lze invertor 8 vynechat a čítač 22 nastavit tak, že vysílá výstupní signál tehdy, když počet impulsů z impulsového generátoru 14 během sledovaného časového intervalu je menší než předem stanovená hodnota.

Na obr. 3 je znázorněno obměněné provedení vynálezu. Podle obr. 3 se signál z detektoru 5 vede do zesilovače 27 a po zesílení do tvarovacího obvodu 28, který jej upraví na tvar podle obr. 4B. Signál z tvarovacího obvodu 28 se vede na vstup 29a součinového hradla 29, na jehož druhý vstup 29b přichází signál generátoru 13 časovačích impulsů. Výstup součinového hradla 29 je připojen к pracovnímu porovnávacímu obvodu 20, jehož integrátor 30 integruje impulsy ze součinového hradla 29. Mezi snímač 16 generátoru 13 časovačích impulsů a integrátor 30 je zapojen generátor 26 vymazávacího signálu pro vynulování integrátoru 30. Signál z integrátoru 30 se vede do komparátoru 31, který porovnává velikost integrovaného signálu s referenční hodnotou a vysílá signál „1”, když přiváděný integrovaný signál je menší než referenční hodnota. Komparátor 31 je připojen na vstup 32a druhého součinového hradla 32; druhý vstup 32b druhého součinového hradla 32 je připojen к druhému generátoru 13’ časovačích impulsů, který je stejného provedení jako první generátor 13 časovačích impulsů a vysílá do druhého součinového hradla 32 signál „1” na konci signálu z prvního generátoru 13.

Výstup druhého součinového hradla 32 je připojen к reléovému obvodu 24.

Když se útková nit 3 oddálí od některé z elektrod 1, 2 např. dvakrát, zatímco signál z prvního generátoru 13 časovačích impulsů (obr. 4C) je „1”, vyšle detektor 5 signál, jehož tvar je na obr. 4A. Po zesílení na potřebnou úroveň v zesilovači 27 se signál zavádí do tvarovacího obvodu 28, jehož výstupní signál s tvarem podle obr. 4B se přivádí na vstup 29a součinového hradla 29. Součinové hradlo· 29 vyšle výstupní signál s průběhem podle obr. 4D, který se zavádí do' integrátoru 39 a v něm se integruje. Tvar výstupního signálu z integrátoru 30 je znázorněn na obr. 4E. Tento signál se zavádí do komparátoru 31, který porovnává jeho velikost s referenční hodnotou L (obr. 4E); když je referenční hodnota větší, má výstupní signál z komparátoru 31 hodnotu „1”, v opačném případě má hodnotu „0”, jak ukazuje obr. 4F. Na konci časového intervalu signálu z prvního generátoru 13 časovačích impulsů dochází do druhého vstupu 32b druhého součinového hradla 32 signál podle obr. 4G z druhého generátoru 13’. Druhé součinové hradlo 32 nevyšle tedy výstupní signál do reléového obvodu 24 к zastavení stavu.

Když velikost signálu z integrátoru 30 nepřevyšuje referenční úroveň L, druhé součinové hradlo 32 vyšle signál „1”, který rozpojí spínač 25 a zastaví stav.

Je samozřejmé, že vynález není omezen na popsané provedení a lze jej různě obměňovat.