Vynález se týká zařízení k uvolňování lana v tažném· ústrojí s dvojicí opačně . pohyblivých kleští, které působí na lano.
Jsou známa tažná ústrojí pro kovové lano, například podle francouzského· patentu čís. 914 400, kde dvě samosvorné kleště spojené s klikovým hřídelem, jehož ' osa je pevně uložena ve skříni, uvádějí lano do· vratného pohybu.
Tato ústrojí mají dvě přídavné kinematické spojky ovládané další pákou, z nichž jedna umožňuje tažení a druhá uvolňování lana.
Ve známém ústrojí podle citovaného francouzského patentu sestává uvolňovací spojka z vahadla, jehož osa otáčení je pohyblivá, aby se poloha vahadla mohla nastavovat podle polohy čelistí kleští na lanu v závislosti na opotřebení mechanismu nebo průměru kabelu. Následkem toho· se může vahadlo pohybovat tak, že jeho konce se posouvají rovnoběžně a ve stejném směru. Takový pohyb má za následek soupasné otevření čelistí obou kleští a tedy úplné uvolnění zátěže.
Účeleim vynálezu je odstranit tento nedostatek dosavadních tažných ústrojí.
K tomuto účelu jsou podle vynálezu přítlačné páčky čelistí obou kleští spojeny se dvěma vahadly, jejichž jeden konec je klou2 bově připojen k přítlačné páčce a druhé konce jsou propojeny táhlem, přičemž jedno vahadlo je spojeno spojovací tyčí s uvolňovacím členem· pro posuvný pohyb a druhé vahadlo má střed pevný nebo spojený s pevným bodem pro· otočný pohyb.
Konstrukce podle vynálezu má tu výhodu, že uvolňovací člen, například uvolňovací páka může být jedním koncem nasazena na pevném příčném hřídeli, takže nemůže vykonávat posuvný pohyb, který by způsobil posunutí přítlačných páček kleští na stejném směru a tedy pád zátěže; poloha přítlačných páček se přitom automaticky přizpůsobuje podle opotřebení mechanismu a průměru lana.
Poněvadž uvolňovací páka může být uložena na hřídeli vně skříně, nemusí · mít skříň o-tvor pro- průchod této páky, což je u dosavadních zařízení obvyklé.
Na výkrese je znázorněno v podélném řezu tažné ústrojí s uvolňovacím zařízením podle vynálezu.
Tažné ústrojí sestává z protáhlé skříně 1 opatřené na jednom konci hákem 2, kterou prochází podélně lano 3. Na opačném konci než je háh 2 je na laně 3 připevněna neznázorněná zátěž, která je tedy tažena, když se lano 3 posouvá zprava doleva, a uvolňována při pohybu lana 3 opačným směrem.
Lano 3 prochází dvěma dvojicemi čelistí 4, 5, které jsou součástí dvojice kleští, jež podélně kloužou a pohybují se vratně po přímkové dráze v opačných směrech. Jedny kleště svírají svými čelistmi lano 3 a pohybují se společně s ním, zatímco čelisti druhých kleští jsou rozevřené a kloužou po laně 3 proti směru jeho pohybu. Je zřejmé, že při tažení jsou sevřeny ty kleště, které se na výkresu posouvají zprava doleva, a že když se směr pohybu kleští obrátí, svírají se druhé kleště.
К tomuto účelu jsou čelisti 4, 5 spojeny přítlačnými páčkami 6, 7 se dvěma podélnými pákami 8, 9, které se pohybují kluzně v opačných směrech a jsou připojeny к čepům 10, 11 klikového hřídele, jehož osa 12 prochází napříč iskříní 1 a je pevně opojena s tažnou pákou 13. Natočení tažné páky 13 doleva svírá kleště, které táhne směrem к háku 2, a tím zajišťuje tažení lana 3. Toto známé zařízení je obvykle opatřeno uvolňovací pákou spojenou s čelistmi 4, 5, která naopak svírá ty kleště, které se oddalují od háku 2, a druhé kleště rozevírá, takže zátěž se popouští a může se oddálit od zařízení, například působením své vlastní váhy. Z výkresu je patrné, že natočením přítlačných páček 6, 7 ve směru otáčení hodinových ruček se čelisti 4, 5 svírají a natočením v opačném směru rozvírají.
Podle vynálezu uvolňovací páka 14, uložená výkyvné <na obě strany na příčném hřídeli 15 upevněném ve skříni 1, působí na přítlačné páčky 6, 7 čelistí 4, 5 přes dvě vahadla 16, 17, která jsou jedním koncem uložena kloubově na přítlačných páčkách 6, 7 a na druhých koncích spolu spojena táhlem 18. Uvolňovací páka 14 je spojena kyvným ramenem 19 a spojovací tyčí 20 se středem. 21 vahadla 17, které je tedy uváděno do posuvného pohybu, zatímco vahadlo 16 je ve středu 22 připojeno spojovací tyčí 24 к pevnému bodu 23, takže se při natáčení uvolňovací páky 14 natáčí.
Pro jednoduchost není na výkrese znázorněna pružinová soustava, která se snaží navracet čelisti 4, 5 do sevřené polohy; spojení obou čelistí 4, 5 jedné dvojice je vytvořeno známým způsobem tak, aby ise dosáhlo samosvorného účinku, což znamená, že působením tření lana 3 o předběžně sevřené čelisti 4, 5 zátěž zvyšuje automaticky sevření čelistí 4, 5, pokud přítlačné páčky 6, 7 nepůsobí ve smyslu jejich rozevírání.
Uvolňování probíhá tímto způsobem: když se uvolňovací páka 14 natočí ze znázorněné polohy doleva, posouvá se vahadlo 17 rovněž doleva, zatímco vahadlo 16 se natáčí proti směru pohybu hodinových ruček, to znamená táhne přítlačnou páčku 6 doprava. Tím se sevřou čelisti 4 a posunou se doprava, zatímco čelisti 5 se rozevřou a posunou doleva. Lano 3 se pohybuje spolu s čelistmi 4 zleva doprava ve smyslu uvolňování. Když se uvolňovací páka 14 natočí v opačném smyslu, čelisti 5 se sevřou a jsou taženy doprava, čelisti 4 se naopak otevřou a jsou tlačeny doleva, což má opět za následek uvolňovací pohyb lana 3.
Podle opotřebení lana 3 se mohou vahadla 16, 17 mírně společně naklonit ve směru pohybu hodinových ruček, aniž by to nepříznivě ovlivnilo funkci zařízení.
Spojovací tyč 20 nebo uvolňovací páka 14 může být spojena s hnacím členem, který se otáčí nebo posouvá, napřílad válcem.