CS114191A3 - Device for cursor generation - Google Patents

Description

Zařízení pro generování kur

Oblast techniky ΠΤ »fL>S Γ 1 ! o - O 1: ro : xh ! - i> í co >< zoř PÍ e< n to N < —» j

Vynález se týká zařízení pro generování kursoru, kteréje použitelné pro počítačovou grafiku.

Dosavadní stav techniky

Počítačový grafický systém obecně zahrnuje obrazovou pa-mět, ve které jsou uložena grafická data, jejichž každý bitodpovídá každému obrazovému prvku na stínítku zobrazovacíjednotky. Tato grafická data se snímají z obrazové pamětirastrovým způsobem, přeměňují se na obrazové signály a pakse vedou na zobrazovací jednotku pro displej grafického obrazu.

Když je žádáno, aby kurzor byl zobrazen na zobrazovacíjednotce v překrývajícím stavu, jsou obvykle grafická datapro zobrazení kursoru (označovaná jako kurzorová data$ vy-tvořena hlavním (hostitelským) počítačem, a vytvořená kur-zorová data se zapíší do obrazové paměti v překrytím grafic-kých dat, původně uložených v obrazové paměti. Když kurzoremmá být posunuto, vymažou se dřívější kurzorová data v obrazo-vé paměti a pak se opět vytvoří nová kurzorová data odpovída-jící nové poloze kurzoru; a shora uvedený postup se opakuje. U shora uvedené dosavadní techniky bylo nesnadné pohybo-vat kurzorem hladce při vysoké rychlosti, jelikož vytvořeníkurzorových dat a jejich uložení v obrazové paměti trvádlouho. V případě soustavy, kde poloha kurzoru je řízena na-příklad myší, je tu ještě ten problém, že když myš je pohybo-vána velkou rychlostí, nemůže kurzor hladce sledovat pohybmyši, takže kurzor je pohybován s přeskokem. 2

Podstata vynálezu

Pro vytvoření těchto problémů je účelem vynálezu vytvo-řit zařízení pro generování kurzoru, které může, kurzoremhladce pohybovat vysokou tychlostí.

Aby se tohoto účelu dosáhlo, obsahuje zařízení podlevynálezu pro generování kurzoru za účelem generování kurzo-rových dat, sériově přiváděných na zobrazovací jednotku prodisplejování korzoru na zobrazovacím stínítku v počítačovégrafice, tyto členy: registr pro příjem a podržení informaceoznačující počáteční a koncový bod kurzoru na zobrazovacímstínítku a dodané od hostitelského počítače; čítači pomůckypro čítání blokových čísel nýní snímaných na bázi signálůvztažených na časování snímání, když je rozkladová řádka roz^dělena na větší počet bloků, z nichž každý zahrnuje předemurčený počet obrazových prvků na zobrazovacím stínítku;srovnávací prostředky pro srovnávání blokových čísel, vy-daných čítacími pomůckami, se specifickým blokovým číslem,náležejícím k počátečnímu a (koncovému bodu, zahrnutým v in-formaci, uložené v, registru, a ..pro generování signálů pročasování počátečního a koncového bodu, odpovídajících srov-návanému výsledku; pomůcky pro generování signálu k časováníšířky na bázi signálů časujících začáteční a koncový bod;pamět kurzorových dat pro příjem čísel obrazových prvkůpočátečního a koncového bodu ve specifickém bloku, zahrnutémv informaci vyznačující počáteční i koncový bod a vložené vregistrů, dále signály časující počáteční a koncový bod, asignál pro časování šířky jako adresových dat, a pro snímáníjednoho obrazce paralelně se skupinou obrazců dříve programo^váných kurzorových dat s předem určeným počtem bitů; a posuv-ný registr pro převod obrazce kurzorových dat, sejmutých pa-ralelně z paměti kurzorových dat, na data sériová. V přístroji pro generování kurzoru podle vynálezu generu je toto zařízení v odezvu na informaci hostitelského počítače Γ· ohledně začátečního a koncového bodu kurzoru signál, času- jící počáteční bod, signál, časující koncový bod, a signál časující šířku. Tylo generované signály a některé informace, vyznačující počáteční a koncové body kurzoru, se vedou jako «f adresová data do paměti kurzorových dat. Obrazcová skupina předtím programovaných kurzorových dat s předem určeným * ? počtem bi.tů se uloží do paměti kurzorových dat a z obraz- cové.skupiny se sejme jediný obrazec odpovídající adresovému datu. Sejmutý obrazec se přemění na sériová kurzorová data pomocí posuvného registru.

Obr. 1 je blokový diagr.m znázorňující celou soustavupočítačové grafiky, opatřenou zařízením pro generování kur-zoru vprovedení podle vynálezu.

Obr. 2 znázorňuje polohy kurzoru posunuté zařízenímznázorněným na obr. 1.

Obr. 3 je diagram logického obvodu znázorňující zaří-zení podle obr. 1.

Obr. 3 až 8 jsou časové diagramy pro vysvětlení funkce pa-měti svislých kurzorových dat u zařízení znázorněného na obr. 1.

Obr. 1 znázorňuje celou konfiguraci soustavy počítačovégrafiky,· opatřené výhodným provedením zařízení pro generováníkurzoru podle vynálezu.

Tento počítačový grafický systém zahrnuje hostitelskýpočítač 1^, řídící jednotku ~i_ zobrazovací jednotky, obrazovoupamět 2» obrazovku _7 a jednotku pro generování obrazového »4 signálu. Zařízení pro generování kurzoru je včleněno do jed-notky 9. pro generování obrazového signálu. U tohoto provedení je obrazové stínítko obrazovky 1_tvořeno obrazovou oblastí 36, na které jsou displejovány obra-zy, a prázdnou oblastí 37 , vytvořenou mimoobrazovou oblast 36, ?.ϊς*ί«Λίϊ> Λ·/,1·'-' jak je znázorněno na obr. 2. Úsek, odpovídající vodorovnérozkladové řádce v obrazové oblasti 36, je v dalším označo-ván jako obrazový úsek a počet obrazových prvků je 1120 bodů.

Obrazová pamět 2 je například 32M-bitová pamět DRAM. V této obrazové paměti 5 je oblast, označovaná jako obrazová

L oblast jedna ku jedné a odpovídající obrazové oblasti 36stínítka obrazovky, umístěna v místě předem vyznačeném hosti-telským počítečem 2· Každý bit grafických dat, uložený v ob-razové oblasti, je určen tak, že odpovídá v poměru jedna kujedné každému obrazovému prvku uvnitř obrazové oblasti 36.

Každý bit "1" představuje černý obrazový prvek a každý bit"0" představuje bílý obrazový prvek. Dále představuje adresa Y v obrazové oblasti číslo vodorovného rozkladového řádku. Řídící jednotka zobrazovací jednotky je předevšímvybavena třemi funkcemi, totiž roznášení grafických dat doobrazové paměti _5, snímání grafických dat z kterékoliv danéoblasti v obrazové paměti, a zanášení jich do obrazové oblasti,a snímání grafických dat z obrazové oblasti a jejich vnášenído jednotky 9_ pro generování obrazového signálu. Řídící jednotka 2 zobrazovací jednotky nejdříve dostanegrafickou informaci vyznačující obraz z hostitelského počí-tače 2 přes datovou sběrnici 11, a Pat< obdrží řídicí informa-ci pro zápis grafických dat do obrazové paměti 2 přes řídícísběrnici 12· Řídící jednotka 2 zobrazovací jednotky pak ozna-čí specifické místo v obrazové paměti 2 přes adresovou sběr- t nici 17 a zapíše grafická data, odpovídající grafické infor- maci a dodané hostitelským počítačem 2» do obrazové paměti < 2 Přes datovou sběrnici 15. Proto se grafická data pro celý obraz ukládají v obrazové paměti 2· Obvykle seshora uvedenáoperace provádí pouze jedenkrát na začátku. i Řídící jednotka 2 zobrazovací jednotky dostane instrukč- , ' ní informaci, aby označila specifickou oblast z hostitelského - 5 - počítače _1> a t° pro displejování specifické oblasti v celém obrazu uloženém v obrazové paměti 2·

Potom sejme řídící jednotka 2 grafická data v označenéspecifické oblasti z obrazové paměti 2> a zanese je do zobra- ~ zovací oblasti. Shora uvedená operace se opakuje, kdykoliv má být displejovaná oblast změněna, například jejím přetoče- ním, zvětšením, zmenšením, atd.

Tato řídící jednotka 2 zobrazení stále snímá adresy ob-razových oblastí v obrazové paměti 2> snímá grafická data vobrazové oblasti za účelem rozkladu a posílá je do jednotky2 pro generování obrazového signálu. Grafická data sejmutáz obrazové oblasti jsou paralelní data o 32 bitech a tato pa-ralelní data se převádějí na sériová data v jednotce £ progenerování obrazového signálu.

Jednotka 9 Pro generování obrazového signálu může býtzhruba rozdělena na tři větší úseky, a to na úsek pro převoddat, za účelem převodu 32-bitových paralelních grafických dat,sejmutých z obrazové oblasti obrazové paměti '2, na sériovádata, dále na úsek generující kurzor a prázdný znak za úče-lem generování i kurzorových dat vyznačujících kurzor a prázd-ný signál pro utvoření prázdné oblasti 37, a konečně na úsekgenerující videosignál pro generování konečných grafických datvysílaných úsekem pro převod dat □ úsekem, generujícím kurzora prázdný znak, a pro převod těchto dat na videosignály předjejich vynesením do obrazovky £. Úsek pro převod dat je složen z předběžně převádějícího \ obvodu 21 pro převod 32-bitových paralelních grafických dat, v přijatých obrazovou pamětí 5, na 4-bitová paralelní data, a z posuvného registru 23 pro převod 4-bitových dat z obvodu 21, předběžně převádějícího, na sériová grafická data. Na koncovém stupni úseku, generujícího kurzor a prázdný znak, je upraven jiný posuvný registr 25 o stejné konfiguraci jako registr 23. Tento posuvný registr 25 dostává 4-bitová paralal- ní kurzorová data od logického obvodu 27 předního stupně pro - 6 - . >;·.·«/.·<·. displejování kurzoru a převádí je na kurzorová sériová datapro jejich výstup. Tyto posuvné registry 23 a 25 vynášejíkaždý bit grafických dat a kurzorových dat v synchronismuse 48 MHz bodovým hodinovým signálem (DOTCLK) pro určeníkaždého snímacího časování každého bodu v obrazovém stínít-ku. Grafická data a kurzorová data vydaná z těchto posuvnýchregistrů 23 a 25 se zavádějí do součtového (DR) členu 29 asignály, dané logickým součtem, se vynášejí jako koncová gra_fická data. Obvod 31, generující videosignál, převádí konco-vá grafická data na analogové videosignály.

Obvod 31 generující videosignál přijímá také prázdnýsignál (BR-ANK) z obvodu 59 vytvářejícího prázdný znak. Ten-to prázdný signál je logicky na "0", když-je snímána prázdnáoblast 37 v obrazovém stínítku, avšak je na "1", když jesnímána obrazová oblast 36. Obvod 21» generující videosignál,vydává videosignály, označující prázdno, do obrazovky J_ vodezvu na prázdný signál "0", avšak vydává do obrazovky 2videosignály, převedené z koncových grafických dat, v odezvuná prázdný signál "1". Následkem toho se na obrazovém stínít-ku obrazovky 2 objeví prázdný znak na prázdné oblasti 37,a obraz, ve kterém se kurzor překrývá s obrazem snímaným zobrazové oblasti, v obrazové paměti 2, se zobrazí v obrazovéoblasti 36 . Úsek, generující kurzor a prázdný znak, bude podrobnějipopsán níže.

Typy kurzoru, generované tímto provedením, budou struč-ně vysvětleny v souvislosti s obr. 2. Jsou dva typy kurzoru.Jeden je nitkový kurzor, složený z vodorovného kurzoru 33 asvislého kurzoru 35, a procházející obrazovým stínítkem vevodorovném, popřípadě svislém směru a druhý je:,křížový kurzor,vyznačující pouze průsečík vodorovného a svislého kurzoru 33popřípadě 35, jak je znázorněno na obr. 2. Poloha kurzoruje řízena myší (neznázorněno), spojenou s hostitelským počí-tačem 1. 7 Úsek, generující kurzor a prázdný znak, bude vysvětlenv souvislosti s obr. 1.

Registr 39 s logickými členy ON/OFF a OR/AND je spojens datovou sběrnicí 11 hostitelského počítače L· Na tornto re-gistru ON/OFF a OR/AND 39 se nejdříve hostitelským počítačem_1 nastaví 2-bitová data a připojí se na logický obvod 27 progenerování kurzorových dat. První bit kurzorových dat je sig-nál ON/OFF vyznačující, je-li kurzor zobrazen nebo není-lizobrazen, a druhý bit kurzorových dat je signál AND/OR vyzna-čující typ kurzoru. Dále jsou k datové sběrnici 11 hostitelského počítače .1připojeny registr 43 počátečního bodu a registr 45 koncovéhobodu, upravené uvnitř obvodu 41, generujícího vodorovný kur-zorový signál, dále registr 47 počátečního bodu svislého kur-zoru a registr 49 koncového bodu svislého kurzoru. Do těchtoregistrů 43, 45, 47 a 49 jsou zapsána data vyznačující počá-teční a koncové body vodorovného a svislého kurzoru. Data vy-značující počáteční a koncové body se zapíší v předem určenémobdobí, kdykoliv je myš uvedena do činnosti. To znamená, žehostitelský počítač 1_ stále monitoruje informaci o polozekurzoru, dodávanou myší'; vypočítává počáteční a koncové bodyvodorovného a svislého kurzoru tak, že středová poloha průse-číku svislého a vodorovného kurzoru se shoduje se*:specifře-kou polohou, odpovídající monitorované informaci v poloze naobrazovém stínítku; a zapisuje tato data do shora uvedenýchregistrů 43, 45, 47 a *49. Počáteční a koncové body vodorov-ného kurzoru jsou představovány čísly rozkladových řádek po-čítaných od horní/io konce obrazové oblasti 36 obrazovéhostínítka a počáteční a koncové body svislého kurzoru jsoupředstavovány čísly bodů počítaných od levého konce obrazo-vého úseku. Při výpočtu počátečního a koncového bodu vodorov-ného a svislého kurzoru se bere zřetel na šířky vodorovného a svislého kurzoru, jelikož tato data jsou předběžně zavedenodo hostitelského počítače _1. Přesněji řečeno, je-li šířkakurzoru ji bodů, pak data koncového bodu jsou hodnota, ob-držená přidáním (n - O bodů k datům počátečního bodu.__________ 5 řídící sběrnicí 13 hostitelského počítače _1 je spojenřadič 51 registru. Tento řadič 51 registru přijímá různé ří-dící informace od hostitelského počítače ^1, aby zapsal datapočátečního a koncového bodu do registrů 39, 43, 47 a 49 ařídil operaci zapisování dat do každého z těchto registrů.

Obvod 41 generující signál vodorovného kurzoru srovnávádata počátečního a koncového bodu:,(čísla rozkladového řádku)vodorovného kurzoru, uložená v registru 43 počátečního bodua' v registru 45 koncového bodu, s adresou Y (číslo rozkladové-ho řádku ), která je dána řídící jednotkou zobrazovací jednotkya podél níž se data snímají z obrazové paměti _5· Když adresaY leýí v rozmezí od počátečního bodu ke koncovému bodu, vydáse signál Y vodorovného kurzoru o logické úrovni "1" pro zobra-zení vodorovného kurzoru. Tento signál Y vodorovného kurzoruse zavede na vstup logického obvodu 27.

Data počátečního a koncového bodu svislého kurzoru, na-stavená v registrech 47 a 49, jsou 11-bitová data a mohoupředstavovat jakékoliv tečky, popřípadě body od prvního boduaž do 1120-tého bodu v obrazovém úseku, ll^bitová data, ozna-čující počáteční a koncové body jsou rozdělena na devět vyš-ších významných bitů na dva nižší významné bity. Devět vyš- . é. ších významných bitů se zavede do komparátorů 53 až 55 počá- tečního a koncového bodu a srovnávají se s 9-bitovými daty Í1’ danými počítačem 57. Devět vyšších významných bitů dat počá- tečního a koncového bodu představují bloková čísla, ke kterýmpočáteční, popřípadě koncový bod náleží (a která jsou označo-vána jako blok počátečního bodu a blok koncového bodu), akterá se obdrží, když se obrazová oblast rozdělí do bloků, .* v, z nichž každý zahrnuje čtyři body, a rozdělené 4-bodove bloky se očíslují po radě počínaje nejlevějším koncem. Na druhéstraně představují dva nižší významné bity dat počátečníhoa koncového bodu bitová čísla získaná, když se tečky v blo-ku počátečního bodu a koncového bodu číslují od nejlevějšího *konce.

Když prázdný signál (QRANK) z obvodu 59 vytvářejícíhoprázdný znak, je na logické úrovni "1", to jest, když vodo-rovná snímací poloha je umístěna v obrazovém úseku na obra-zovém stínítku, uvede se v činnost počítač 57 pro čítání ho-dinových impulsů 12 MHz (LDCK) vydávaných řídící jednotkou61 čítání. V odezvu na signál pro časování zahájení vodorov-ného rozkladu vydaný řídící jednotkou 3. zobrazovací jednotky,dovolí řadič 61 čítání průchod hodinových impulsů pouze vprůběhu každého období vodorovného rozkladu. Jelikož kmitočettěchto hodinových impulsů je 12 MHz, je perioda hodinovýchimpulsů čtyřikrát delší než perioda hodin o 48 MHz bodech.

Proto vyznačuje hodnota čítaná čítačem 57 blokové číslobloku (označovaného jako snímané bloky), ke kterému náležívodorovně snímaný bod, když se obrazový úsek rozdělí na blo-ky, obsahující čtyři body.

Komparátory 55 a 55 počátečního a koncového bodu srovná-vají snímaná bloková čísla z čítače 57, blokovými čísly počá-tečního a koncového bodu z registrů 47 a 49 a generují počá-teční a koncové časovači signály na logické úrovni "0". Tytočasovači signály počátečního a koncového bodu se zavádějí doobvodu 65 generujícího šířkový signál. Tento obvod 65 generu-jící šířkový časovači signál.o logické úrovni "1" od doby,kdy se zavádí časovači signál počátečního bodu, do doby,kdy se zavede časovači signál koncového bodu.

Dva nižší významné bity dat počátečního bodu, dva nižšívýznamné bity dat koncového bodu, časovači signál počátečníhobodu, časovači signál koncového bodu, a šířkový časovači signál

«aífcssBsssaBSEEssE -10- se vesměs zavedou do většího počtu adresových vstupních svo-rek datové paměti 65 svislého kurzoru. Přesněji řečeno, ve-dou se dva nižší významné bity dat počátečního bodu k prvnísvorce AO bitové adresy a k druhésvorceAIbitovéadresy.datové paměti 65 svislého kurzoru; dva nižší významné bitydat koncového bodu se vedou na třetí svorku A2 bitové adresya na čtvrtou svorku A3 bitové adresy; časovači signál počát-ku se vede na pátou svorku A4 bitové adresy; časovači signálkoncového bodu se vede na šestou svorku A5 bitové adresy;a šířkový časovači signál se vede na sedmou svorku A6 bitovéadresy datové paměti 65 svislého kurzoru. Dále se osmá svorka A7 bitové adresy ustálí na logickéúrovni "0".

Tato datová parnět svislého kurzoru je například progra-movatelná permanentní parnět (PROM), ve které jsou 4-bituvéobrazcové skupiny, z nichž každá je složena ze čtyř dat Aaž D svislého kurzoru předběžně programovány, jak je znázor-něno v tabulce 1. Obrazec specifických dat A až D svisléhokurzoru, odpovídající kterémukoliv danému adresovému obrazciAO až A7, může být proto sejmut z paměti PROM a pak paralelnězaveden do logického obvodu 27. 11 adresy data kurzoru

Tabulka ΙΑ HEX Λ7 A6' binární čísla A5 A4 A3 Λ2 AI A0 0 c B A 40h 0 1 0 0, 0 0 0 0 0 0 0 1 41h 0 1 0 0, 0 0 0 1 0 0 0 0 42h 0 1 0 0, 0 • 0 1 0 0 0 0 0 43h 0 1 0 0, 0 0 1 1 0 0 0 0 4^h 0 1 0 0, 0 1 0 0 0 0 1 1 45h 0 1 0 0, 0 1 0 1 0 0 1 0 46h 0 1 0 0, 0 1 1 0 0 0 0 0 47h 0 1 0 0, 0 1 1 1 0 0 0 0 48h 0 1 0 0, 1 0 0 0 0 1 1 1 4?h 0 1 0 0, 1 0 0 1 0 1 1 0 4Ah 0 1 0 0, 1 0 1 0 Q 1 0 0 4Bh 0 1 0 0, 1 0 1 1 0 0 0 0 4Ch 0 1 0 0, 1 1 0 0 1 1 1 1 40h 0 1 0 0, 1 1 0 1 1 1 1 0 4Eh 0 1 0 0, 1 1 1 0 1 1 0 0 4Fh 0 1 0 0, 1 1 1 1 1 0 0 0 - 12 - :.-«;síS’ýSKss

Tabulka 1B adresy--------------------------...---------------- ... data kurzoru-------- HEX A7 A6 binární A 5 čísla A4 A3 A2 AI Λ0 D c B A 50h Q 1 0 1, 0 0 0 0 0 0 0 1 51h 0 1 0 1, 0 0 0 1 0 0 0 1 52h 0 ! 1 0 1, 0 .0 * 1 0 0 0 -;0 1 53h 0 1 0 1, 0 L'0 1 1 0 0 0 1 54h Qi 1 0 1, 0 0 0 0 0 0 1 1 55h 0 1 0 1, 0 1 0 1 0 0 1 1 56h 0 1 0 1, 0 1 1 0 0 0 1 1 57h 0 1 0 1, 0 1 1 1 0 0 1 1 5Bh 0 1 0 1, 1 0 0 0 0 1 1 1 ;59h 0 1 0 1, 1 0 0 1 0 1 1 1 5Ah 0 1 0 1, 1 0 1 0 0 1 1 1 5Bh 0 1 0 1, 1 0 1 1 0 1 1 1 5Ch 0 1 0 1, 1 1 0 0 1 1 1 1 5Dh 0 1 0 1, 1 '1 0 1 1 1 1 1 5Eh 0 1 0 1, 1 1 1 0 1 1 1 1 5Fh 0 1 0 1, 1 1 1 1 1 1 1 1 - 13 -

Tabulka 1C adresy_data kurzoru HEX A7 binárníA6 A5 čísla A4 A3 A2 AI AO D c B A 60n 0 1 1 o, 0 0 0 0 1 1 1 1 61h 0 1 1 o, 0 0 0 1 1 1 1 0 62h 0 1 1 o, 0 0 1 0 1 1 - JO 0 63h 0 1 1 o, 1 0 1 1 1 0 0 0 64h 0 1 1 0, 0 1 0 0 1 1 1 1 65h 0 1 1 0, 0 1 0 1 1 1 1 1 66h 0 1 1 0, 0 1 1 0 1 1 0 0 67h 0 1 1 0, 0 1 1 1 1 0 0 0 68h 0 1 1 0, 1 0 0 0 1 1 1 1 69h 0 1 1 0, 1 0 0 1 1 1 1 0 6Ah 0 1 1 0, 1 0 1 0 1 1. 0 0 6Bh 0 1 1 0, 1 0 1 X 1 0 0 0 6Ch 0 1 1 0, 1 .1 0 0 1 1 1 1 60h 0 1 1 0, 1 1 0 0 1 1 1 0 6Eh 0 1 1 0, 1 1 1 0 1 1 0 0 6Fh 0 1 1 0, 1 1 1 1 1 0 0 0 - 14 - 14 Λ·?·'";.':- Τ a b u 1 k a a dresy_________ data kurzor u HEX A7 A6 Λ5 binární čísla A2 AI AQ D--.-C 8. A A4 A3 70h 0 1 1 1, 0 0 0 0 1 1 1 1 71h 0 1 1 1, 0 0 0 1 1 1 1 1 72h 0 1 1 1, 0 0 1 0 1 1 1 1 73h 0 1 1 1, 0 0 1 1 1 1 1 1 74h 0 1 1 1, 0 1 0 0 1 1 1 1 75h 0 1 1 1, 0 1 0 1 1 1 1 1 76h 0 . 1 1 1, 0 1 1 0 1 1 1 1 77h 0 1 1 1, 0 1 1 1 1 1 1 1 78h 0 1 1 1, 1 0 0 0 1 1 1 1 79 b 0 1 1 1, 1 0 0 • 1 1 1 1 1 7Ab 0 1 1 1, 1 0 1 0 1 1 1 1 78h 0 1 7 1 1, 1 0 1 1 1 1 1 1 7Ch 0 1 1 1, 1 1 0 0 1 1 1 1 7Dh 0 1 1 1, 1 1 0 1 1 1 1 1 7Eh 0 1 1 1, 1, 1 1 0 1 1 1 1 7Fh 0 1 1 1, 1 1 1 1 1 1 1 1

·«,*<"»% » ·’ ' ·· - 15 -

Logický obvod 27 provádí logickou operaci na bázi signá-lu Y vodorovného kurzoru, na datech A až D svislého kurzorua v odezvu na signál ON/DF a na signál ORIAND, za účelem ge-nerování čtyřbitových kurzorových dat A* až D’, jak je pří-kladem znázorněno na obr. 3. Jak vyplývá z výkresu, pak vpřípadě, že signál ON/OFF je logicky na "0", nebere se zře-tel na signál Y vodorovného kurzoru ani na data A až 0 svislé-ho kurzoru, takže mohou byt generooána kurzorová data A' aD' v úrovni "0000". Jinými slovy, kurzor se zobrazí pouzetehdy, když signál ON/OFF je logicky "1", kurzorová data A*až D* jsou signály logického součtu dat A až D svislého kur-zoru a signálu Y vodorovného kurzoru. Jestliže signál OR/ANDje na "0", jsou kurzorová data A' až D* signály logickéhosoučinu obojích dat. V případě signálů logického součtu sezobrazí nitkový kurzor. V případě signálů logického součtuse zobrazí křížový kurzor.

Shora uvedený 4-bitový obrazec kurzorových dat A" až 0konečně určený logickým obvodem 27, představuje černo-bílýobrazec specifického 4-bodového bloku na obrazovém stínítku,odpovídající těmto kurzorovým datům. Proto je rozhodnutí oobrazci kurzorových dat h' až D’ dáno určením černo-bíléhoobrazce odpovídajícího kurzorovým datům A" až θ’. Tento obra-zec vodorovného kurzoru se snadno určí, jelikož vodorovný kur-zor se obdrží plynulým geenerováním datového obrazce "1111"v průběhu vodorovného rozkladového období mezi počátečníma koncovým bodem vodorovného kurzoru. U tohoto provedení mo-hou být obrazce pro vodorovný kurzor určeny obvodem 41, gene-rujícím signál vodorovného kurzoru, jak již bylo vysvětleno.

Na druhé straně nemohou být obrazce pro svislý kurzor určenyjednoduše jako u vodorovného kurzoru. To z toho důvodu, žev obrazcích existují různé variace od "0000" do "1111" podlevzájemného polenového vztahu mezi počátečním a koncovým bodemsvislého kurzoru a mezi 4-bodovými bloky, jejichž bílý a černýobrazec musí být určen. U dosavadního postupu, kde tyto obraz-ce jsou určeny činností hostitelského počítače, záleží problém -·/· í> ΐ'.Ί'

I i,..... .. ·. :- r-.;· -v;·.· .fy·.., ;·:, ·. :,. -Ιό- ν tom, že to trvá dlouho, a proto je nesnadné pohybovatkurzorem hladce vysokou rychlostí. Na rozdíl od toho bylpodle vynálezu shora uvedený problém vyřešen datové paměti > - - -- · 6 5 s v i s 1 é h o kurzoru-.----------- ----------------- - - -----— ------------- — Níže bude nyní v souvislosti s obr. 4 až 7 popsánačinnost datové paměti 65 svislého kurzoru.

Obr. 4 je časový diagram usnadňující vysvětlení čin-nosti datové paměti 65 svislého kurzoru, probíhající, kdyžse zobrazuje svislý kurzor o šířce tří bodů. Obr. 4 (A) zná-zorňuje řádek obrazových prvků, tvořící vodorovný rozkládacířádek uvnitř obrazového stínítka. U tohoto příkladu je zobra-zovací poloha svislého kurzoru na třech sousedních obrazo-vých prvcích ve specifickém 4-boduvém bloku B2 řádku obra-zových prvků. V tomto případě se adresová data AO až A6,jak znázorněno na obr. 4(B), přivádějí do datové paměti svis-lého kurzoru. Jelikož počáteční bod je na druhém bodu (prvku)c bloku 32, znamená to, že data AO a AI jsou "1", popřípadě"0". Jelikož dále koncový bod je na čtvrtém bodu v bloku B2,jsou data A2 a A5 logicky "1", popřípadě "1". Dále jsou počá-teční bod, koncový bod a časovači signál A4 až A6 šířky jsoulogicky na "0" , popřípadě "0", popřípadě "l” v průběhu cyk-lu , kde hodinový signál LDCLK (12 MHz) odpovídá bloku B2.Obrazec těchto adresových dat AO až A6 je zanesen v tabulce1 jako 4Dh v podobě šestnáctkového čísla. Je tedy možné zobrazce snímat data A až D svislého kurzoru, jak je znázor-něno na obr. 4(C). Tato sejmutá data A až 0 svislého kurzoruzobrazí na obrazovém stínítku bodový obrazec, znázorněný nao b r. 4 (A). ř í Obr. 5 je časový diagram, který se dostane, když k šíř- K- ce kurzoru se přidá jeden bod ve směru doprava od stavu zná- zorněného na obr. 4. V tomto případě se obrazová data Λ0 ažκ/ A6 změní oproti obrazci, znázorněnému na obr. 4, takto: 17

Jelikož koncový bod se posune do prvního bodu bloku B3, změníse data A2 a Λ3 na "0", popřípadě "0". Jelikož dále cyklus,ve kterém je časovači signál A5 na "0", je posunut do cyklubloku B3 a kromě toho je časovači signál A6 šířky na hodno-tě "1" v průběhu cyklů B2 a B3 bloku, je obrazec adresovýchdat A0 až A6 roven ólh v tabulce 1 na cyklu bloku B2 a 51hna cyklu bloku 33. Data A až Q svislého kurzoru, jak znázor-něno na obr. 5(C) jsou následkem toho snímána při každém cyk-lu pro zobrazení bodového obrazce znázorněného na obr. 5(A).

Obr. 6 znázorňuje pouze sejmuté výsledky, získané, kdyžse k šířce kurzoru přidá jeden bod ve směru doleva oprotistavu znázorněnému v obr. 4. Lze snadno zjistit, že obrazecsejmutých dat A až B kurzoru, jak znázorněno na obr. 6(B),může ukázat bodový obrazec znázorněný na obr. 6(A).

Obr. 7 znázorňuje časový diagram, který se získá, kdvžse kurzor posune o jeden bod ve směru doprava od stavu zná-zorněného na obr. 4. V tomto případě je obrazec adresových datA0 až A6 tvořen hodnotou 62h v cyklu bloku B2 a hodnotou 52hv cyklu bloku 33 v tabulce 1. Následkem toho se data A až Dsvislého kurzoru u obrazce znázorněného na obr. 7(C) snímajív každém cyklu pro zobrazení bodového obrazce, jak znázorněnona obr. 7(A).

Obr. 8 znázorňuje výsledek snímání, který se získá,když se kurzor posune o jeden bod v e směru doleva od stavuznázorněného na obr. 4. Z obr. 8 je jasně patrno, že obrazeckurzorových dat A až D je změněn pro posunutí kurzoru. V příkladech byly popsány některé případy, aniž by všakbyl vynález na ně omezen, je možné samočinně snímat obrazecdat A až 0 svislého kurzoru z datové paměti 65 svislého kur-zoru tak, že odpovídají jakýmkoliv případům, kde se svislýkurzor mění co do šířky· i co do polohy zobrazení. V těchto - 18 -

Os -v··-·’ ··' λ:\.: .'·'·:/ . 7;'· případech určuje kostitelský počítač 1^ pouze počáteční akoncové body vodorovného a svislého kurzoru na bázi infor-mace o poloze, detekované pouze myší, čímž je umožněno.určit obrazec kurzorových dat vysokou rychlostí. . , .,

Jelikož dále se kurzorová data tvarují jako 4-bitováparalelní data a v ..koncovém stadiu převádějí na sériová data,je možné provádět zpracování formování kurzorových dat v syn-.chronismu s hodinovými impulsy 12 11Hz (LDCLK) o nízké rych-losti ve srovnání s vysokou rychlostí bodových hodin 49 MHz(DOTCLK) pro určení konečného časování, čímž se umožní, abykurzor byl generován s vysokou rychlostí.

Průmyslová využitelnost Příkladem bylo vysvětleno jedno výhodné provedení. Vy-nález však není omezen pouze na toto provedení. Například jemožné utvořit paralelní kurzová data větší nebo menší než4 bity. Dále bylo shora uvedené provedení vysvětleno za před-pokladu, že zobrazení je monochromatické zobrazení. Vynálezulze samozřejmě využít pro barevné zobrazování. Odborníci mo-hou dále uvedení modifikovat bez odchýlení od myšlenky vyná-lezu. Avšak shora uvedený vynález zahrnuje i takové modifikace.

Jak shora uvedeno, je u zařízení pro generování kurzorupodle vynálezu možné generovat kurzorová data vysokou rych-lostí, jelikož hostitelským počítačem se určují pouze po-čáteční a koncový bod kurzoru, jelikož dále kurzorová datanejsou zapsána v obrazové paměti, a konečně jelikož kurzovádata mohou být zpracována v podobě paralelních dat v synchro-nismu s poměrně pomalým hodinovým signálem.

=·.

Claims (1)

1. Zařízení pro generování kurzoru za účelem generováníkurzorových dat sériově přiváděných na zobrazovací jednotkupro displejování kurzoru na zobrazovacím stínítku v počíta-čové grafice, vyznačující se tím, že obsahuje: registr pro příjem a podržení informace označující počá-teční a koncový bod kurzoru na zobrazovacím stínítku a doda-né od hostitelského počítače, čítači pomůcky pro čítání blokových čísel nyní snímanýchna bázi signálů, vztažených na časování snímání, když je roz-kladová řádka rozdělena na větší počet bloků, z nichž každýzahrnuje předem určený počet obrazcovýcn prvků na zobrazova-cím stínítku, srovnávací prostředky pro srovnávání blokových čísel,vydaných čítacími pomůckami, se specifickým blokovým číslem,náležejícím k počátečnímu a koncovému bodu, zahrnutým v in-formaci, uložené v registru, a pro generování signálů pročasování počátečního a koncového bodu, odpovídajících srovná-vanému výsledku; pomůcky pro generování signálu k časováníšířky na bázi signálů časujících počáteční a koncový bod;pamět kurzorových dat pro příjem čísel obrazových prvků počá-tečního a koncového bodu ve specifickém bloku, zahrnutém vinformaci, vyznačující počáteční a koncový bod a uložené vregistru, dále signály časující počáteční a koncový bod, asignál pro časování šířky jako adresových dat, a pro snímáníjednoho obrazce paralelně se skupinou obrazců předem programo-vaných kurzorových dat s předem určeným počtem bitů, a posuvný registr pro převod obrazce kurzorových dat, se-jmutých paralelně s pamětí kurzorových dat, na data sériová. JUDr. Zdeňka advokátka \